Pro německou kancléřku Angelu Merkelovou je riziko jaderné energetiky neospravedlnitelné, přitom americké jaderné hlavice uložené na území Německa ji neznepokojují, podivuje se německý Zeit.
Žádné jaderné reaktory. Do roku 2022 má být v Německu poslední jaderný reaktor odpojen ze sítě. To je základní pilíř německé energetické koncepce od roku 2011 vlád kancléřky Angely Merkelové, která bude i po volbách 24. září sestavovat už počtvrté německou vládu.
V Německu jsou ale rozmístěny také jaderné hlavice americké armády. Připomenul to šéf SPD Martin Schulz, který slíbil, že jaderné zbraně, pokud vyhraje, z Německa zmizí.
Německý tisk připomíná, že dvacet atomových hlavic B61 se ještě od doby studené války nachází na vojenském letišti Büchel ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Časopis Zeit si klade otázku, proč Merkelová bere na sebe riziko umístění jaderných zbraní na území Německa, přitom riziko z jaderných reaktorů odmítá. V roce 2011 po havárii v jaderné elektrárně Fukušima řekla, že riziko jaderné energie může být přijato pouze v případě, že je člověk přesvědčen, že nedojde k lidskému selhání.
„Proč neplatí tento zdvižený prst také pro jaderné zbraně,“ klade si řečnickou otázku Zeit. Nehoda způsobená jadernou hlavicí by byla mnohem ničivější než havárie v jaderné elektrárně, míní týdeník. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v atomové hlavici neprobíhá štěpná reakce a je aktivována až při bojovém nasazení.
Trump je hrozbou
Zejména německá levice se obává, že atomové zbraně, které ovládá Donald Trump, jsou pro Německo bezpečnostní hrozbou. Schulz varuje před novým kolem zbrojení a žádá naopak i ve světle možného konfliktu se Severní Koreou jaderné odzbrojení. Bomby B61 jsou až desetkrát silnější, než puma, která zničila Hirošimu.
V Německu by je při případném nasazení nesly bombardéry Tornado s německými piloty. Použití by musel schválit americký prezident. I když v roce 2010 německý parlament odhlasoval, že má berlínská vláda pracovat na tom, aby byly nukleární hlavice odstraněny z Německa, zatím se nic nestalo.
Naopak by měly být bomby v roce 2020 vyměněny za modernější, napsal loni časopis Spiegel. Rozhodl o tom ještě Barack Obama.
V Evropě jsou umístěné jaderné zbraně v zemích NATO součástí jaderného odstrašení a jsou se členy NATO sdíleny. To znamená, že Německo musí souhlasit s jejím umístěním. Nyní se v Büchelu nachází dvacítka bomb B61. Podle serveru GlobalSecurity.org jich v roce 2014 měly Spojené státy 520, přičemž dvě stovky jsou rozmístěné v Evropě. Například v Itálii nebo Turecku.
| Jaderné pumy B61 v Evropě | ||
|---|---|---|
| Země | Základna | Počet |
| Belgie | Kleine Brogel | 10-20 |
| Německo | Büchel | 10-20 |
| Itálie | Aviano, Gehdi Torre | 50, 20-40 |
| Nizozemí | Volkel | 10-20 |
| Turecko | Incirlik | 50-90 |
| Celkem | 150 - 240 | |
Zdroj: globalsecurity.org
Dále čtěte:
Trumpova atomová lež. Americký jaderný arzenál spíše zastarává
Nikdy neprohrajeme. Trump uvedl do služby nejmodernější letadlovou loď
