Merkelová se má proč bát. Vattenfall se domáhá 111 miliard za překotný konec jádra

Státní švédská energetická společnost Vatenfall se arbitráží ve Washingtonu domáhá po německém státu odškodnění za uzavřené jaderné elektrárny ve výši 4,4 miliardy eur, což odpovídá 111 miliardám korun. V roce 2011 vláda Angely Merkelové rozhodla o odklonu od jádra v Německu do roku 2022, přitom o rok dříve stejný kabinet prodloužil životnost elektráren do roku 2036.

Švédská státem vlastněná energetická společnost Vattenfall se ve Washingtonu u arbitrážní dceřiné organizace Světové banky, Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes - ICSID), domáhá odškodnění ve výši 4,4 miliardy eur (111,3 miliardy korun) kvůli porušení majetkových práv tím, že druhá vláda Angely Merkelové v roce 2011 po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě rozhodla o odstoupení od jaderných zdrojů energie do roku 2022 a zkrátila životnost již postavených jaderných bloků.

Přitom ještě o rok dříve, v roce 2010, kabinet prodloužil životnost jaderných elektráren do roku 2036, a zrušil tím rozhodnutí vlády SPD a Zelených kancléře Gerharda Schrödera z roku 2000 o odstoupení od jádra do roku 2022.

Zdroj: wiki

Arbitrážní organizace ICSID má rozhodnout ve sporu mezi firmou Vattenfall a Spolkovou republikou Německo do konce března, napsal německý list Welt am Sonntag. Informaci potvrdilo německé ministerstvo životního prostředí.

V roce 2011 osm z tehdejších 17 německých jaderných elektráren ztratilo povolení k provozu, včetně reaktorů Brunsbüttel a Krümmel nedaleko Hamburku, které provozovala firma Vattenfall.

Oba reaktory byly v té době mimo provoz kvůli poruchám. „Vattenfall požaduje náhradu za své vlastní chyby,“ tvrdí právníci zastupující německou vládu u arbitráže ve Washingtonu, uvedl deník Süddeutsche Zeitung.

S arbitráží souvisí i rozhodnutí německého ústavního soudu z konce roku 2016. Ten dospěl k závěru, že německá vláda sice neporušila ústavu tím, že se rozhodla odstoupit od jaderné energetiky, porušila ale majetková práva provozovatelů jaderných elektráren.

Forma vyvlastnění

Zejména by měla být odškodněna firma Vattenfall, protože v roce 2011 už neměla možnost využít přidělené výrobní kvóty elektřiny pro jaderné elektrárny Krümmel a Brunsbüttel. Rozhodnutí vlády Angely Merkelové z roku 2011 vnímá švédský koncern jako formu vyvlastnění.

„Vždy jsme zdůrazňovali, že respektujeme rozhodnutí německé vlády o odklonu od jaderné energetiky, ale zároveň poukazujeme na to, že jsme byli kvůli tomuto rozhodnutí ekonomicky značně poškozeni,“ tvrdí Vattenfall.

Ústavní soud stanovil německé vládě termín do 30. června 2018, aby upravila zákon o odstoupení od jaderné energetiky, ve kterém bude odškodnění specifikovat. Kromě společnosti Vattenfall se u německého ústavního soudu domáhaly odškodnění firmy E.ON a RWE.

Současná úřadující ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová z SPD přes mluvčí vzkázala, že vláda zatím zkoumá, jak se k rozsudku soudu v Karlsruhe postavit. Vláda je nicméně zavázána uznat a vykonat rozhodnutí washingtonské arbitráže, připomínají německé deníky.

Dále čtěte:

Švédský recept na zelenou budoucnost: Reaktory na 60 let a větrné turbíny

Německý manažer z Křetínského firmy věří na odklon od jádra

EPH jako most. Křetínský chce vykrývat období přechodu na zelenou energetiku