Menu Zavřít

Odcházení Merkelové. V prosinci skončí v čele CDU, na konci volebního období i jako kancléřka

29. 10. 2018
Autor: čtk

Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; funkci premiérky ale hodlá dál zastávat. Po skončení nynějšího volebního období v roce 2021 ale už nechce opětovně kandidovat do Spolkového sněmu a tím pádem nebude znovu ani kancléřkou. Uvedla to na tiskové konferenci.

Merkelová chce zatím vykonávat post kancléřky i po odchodu z čela strany. Dosud přitom politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.

Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové rezignovat na post předsedkyně strany jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. Zřejmě poslední kapkou byl výrazný propad CDU v nedělních zemských volbách v Hesensku, kde strana zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1966. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.

V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o tom, zda by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany. Politička až do dnešního dne dávala najevo, že s tím počítá, a proto se spíše očekávalo, že by se vedení strany mohla vzdát až za další dva roky, tak aby nový šéf CDU stranu vedl do parlamentních voleb v roce 2021.

Merkelová: Obraz německé vlády je nepřijatelný

Merkelová na tiskové konferenci v Berlíně uvedla, že současný obraz vlády je nepřijatelný a musejí přijít změny. Kancléřka vyjádřila přesvědčení, že je třeba začít novou kapitolu. Svým krokem chce vládě umožnit, aby se soustředila na svou práci, a CDU, aby si našlo vedení, které ji přivede k dalším úspěchům v budoucnosti. O žádnou další politickou funkci se ucházet nechce.

Kdo dlouholetou předsedkyni nahradí, zatím není jasné. Už dříve se spekulovalo, že by se o post mohla ucházet někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky. O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.

CIF24

„Je to škoda. Říkám výslovně: Je to škoda,“ nechal se dnes v sárském Lebachu slyšet ministr vnitra a předseda CSU Horst Seehofer, který dlouhodobě patřil k nejtvrdším kritikům migrační politiky německé kancléřky. Poznamenal, že se s Merkelovou střetl v řadě debat, jejich spolupráce ale podle něj byla vždy plná vzájemného respektu.

Angela Merkelová (64)
• Německou kancléřkou je Angela Merkelová již čtvrté funkční období od listopadu 2005, v čele Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) je od dubna 2000. Stala se první ženou v čele spolkové vlády i v čele CDU.
• Merkelová již léta patří mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky a její vládu mají Němci spojenou s érou hospodářské stability a prosperity. Navíc je jednou z nejdůležitějších osob v zemích Evropské unie a její role ještě posílila po britském hlasování o odchodu z osmadvacítky. V poslední době však její pozici notně pošramotila migrační krize.
• Ještě v srpnu 2015 byla podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla její věta „Zvládneme to!“ („Wir schaffen das!“), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a její podpora začala klesat. Kvůli migrační krizi se dostávala Merkelová do křížku i se sesterskou CSU a s jejím šéfem Horstem Seehoferem. Jejich letní spor dokonce ohrožoval samotnou existenci vlády velké koalice CDU/CSU a SPD. Kabinetu také neprospěla kauza kolem šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který musel funkci opustit poté, co po vraždě Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici), z níž byli podezřelí tři přistěhovalci, zpochybnil informace, že ve městě se kromě následných demonstrací odehrál i útok na cizince.
• Vážný problém pro CDU a Merkelovou znamenaly již loňské parlamentní volby, ve kterých její konzervativní unie CDU/CSU zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. Po volbách Merkelová usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Po krachu jednání ale s těžkostmi vytvořila velkou koalici s SPD, už třetí za poslední čtyři volební období. Merkelová dle svých slov musela učinit „bolestné ústupky“ vůči SPD, odmítla ale tvrzení, že by oslabily její pozici ve straně. V neděli CDU výrazně ztratila ve volbách v Hesensku, kde má strana nejhorší výsledek od roku 1966.
• Velkou porážku na politické scéně utrpěla také letos v září, kdy nedokázala překvapivě prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU. Šéfem poslanců se stal jeho vyzyvatel Ralph Brinkhaus.
• Politička přezdívaná kdysi „Kohlovo děvče“ stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat „nový začátek“. V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.
• O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléřky ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála jasně v září 2013, a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.
• Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v České republice dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a před několika dny přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.
• Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Dále čtěte:

Merkelová: EU už je vícerychlostní, na všechny pořád čekat nemůže

Připravujeme se na tvrdý brexit, přiznala Merkelová. Dohodu ale dál chce

Merkelová utrpěla velkou porážku, její spojenec se nestal šéfem frakce

Merkelová připravuje Německo na hospodářský útlum. Chce snížit státní dluh

Merkelová: Pobouření Němců chápu, není ale omluvou pro nacistická hesla

Tři výzvy podle Merkelové. Německo čelí pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí uprchlíků

  • Našli jste v článku chybu?