Shell by svůj podíl v České rafinérské měl přednostně nabídnout Unipetrolu a ENI
Státní společnost MERO ČR se začala aktivně zajímat o možnost získat podíl společnosti Shell v České rafinérské. Týdeníku EURO to potvrdilo ministerstvo financí i společnost MERO ČR.
Ředitel pro strategický rozvoj a správu společnosti MERO Libor Lukášek týdeníku EURO řekl: „Potvrzuji, že jsme od státu, tedy našeho stoprocentního vlastníka, dostali za úkol ohodnotit podíl společnosti Shell v České rafinérské a prozkoumat možnost jeho získání. Jednání se společností Shell by měla začít na přelomu září a října.“
„Rozhodnutím jediného akcionáře učiněným v působnosti valné hromady dne 20. července 2009 byl ministerstvem financí dán společnosti MERO ČR souhlas k provedení právního, ekonomického, technického a případně i ekologického auditu (proces due diligence) ve společnosti Česká rafinérská v souvislosti s uvažovaným záměrem společnosti Shell Overseas Investment B.V. prodat svůj akciový podíl 16,33 procenta ve společnosti Česká rafinérská,“ odpověděl týdeníku EURO mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
O snaze společnosti Shell prodat svůj podíl v České rafinérské (ČeR) se mluví již déle než rok. Opakovaně byla zveřejněna nepotvrzená informace, že Shell o prodeji jedná s ruskou společností Lukoil. Pokud by Shell, jenž se údajně chce více soustředit na svůj hlavní byznys v těžbě ropy než na její zpracování, podíl v ČeR prodával, musel by jej v rámci předkupního práva nabídnout dvěma dalším akcionářům – společnostem Unipetrol a ENI. V současné době však ani Unipetrol ani ENI nejeví zájem své podíly zvyšovat, naopak se objevují informace, že polský vlastník Unipetrolu chce celou svoji českou dceru prodat (více na straně 40).
Dění kolem akcií společnosti Shell v České rafinérské má přímou souvislost s otázkou, kdo bude v příštích letech dalším spoluvlastníkem této společnosti. Šestnáctiprocentní podíl Shellu má totiž svoji cenu pouze v případě, že zbývající dva vlastníci nebudou jednat ve shodě.
Proč MERO, a ne ČEPRO
Společnost MERO ČR má na starost přepravu a skladování ropy. Logičtější za normálních okolností by tedy bylo použít jako nástroj státu pro získání podílu v rafinérském průmyslu jiného podniku, a to státní společnosti ČEPRO, která má na starost přepravu, skladování a distribuci ropných produktů a vlastní i síť čerpacích stanic EuroOil. Problémem společnosti ČEPRO jsou však stále nedořešené soudní spory o miliardy korun, o něž se jej podvodem pokusily obrat firmy napojené na uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Riziko, že by ČEPRO u soudů prohrálo, není zanedbatelné, a proto by bylo absurdní přidávat do jeho majetku další cenné aktivum.
Pokud společnost MERO ČR dospěje při jednáních se společností Shell k závěru, že podíl v ČeR je možné koupit, bude toto rozhodnutí podléhat schválení politické reprezentace. Vzhledem k velikosti této případné investice a jejímu strategickému významu pro stát je pravděpodobné, že rozhodnutí by Fischerův kabinet přenechal až vládě vzešlé z předčasných voleb.
