Zveřejňujeme dva vládní dokumenty o privatizaci
Vláda a Fond národního majetku (FNM) nemají dost peněz. V tomto kontextu je třeba posuzovat vše, co se v nejbližších týdnech a měsících bude kolem FNM a privatizace odehrávat.
K 1. lednu 1999 měl Fond k dispozici pouze osm miliard korun, v červnu už jen 4,3 miliardy. A především - letošní rok je prvním rokem éry privatizace, kdy peněžní příjmy (něco přes 34 miliard korun) jednoduše nepokryjí potřebné výdaje (40,8 miliardy) FNM. Úředníci Fondu se sice snažili tyto výdaje snížit, ale podařilo se „ušetřit jen 1,32 miliardy a kdo ví, jaká nepříjemná překvapení ještě čekají.
Nový ministr financí Pavel Mertlík připravil koncem července pro vládu materiál o použití peněz, které Fond národního majetku získal z privatizace Československé obchodní banky (ČSOB). Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, uvádí, že z 23,887 miliardy korun převede FNM 5,8 miliardy do státního rozpočtu. Proč takový návrh?
Předpokládá se, že příští rok se budou výdaje Fondu pohybovat kolem třiceti miliard, navíc vláda, která peníze také nemá, od něj bude vyžadovat asi čtyřicet miliard korun do státního rozpočtu na rok 2000.
Letos peníze z FNM nestačily například na financování programu posílení bankovního sektoru, který vláda schválila již v říjnu 1996 (usnesení 539), a - jak stojí v Mertlíkově zprávě - „na doplňování zdrojů České inkasní v souvislosti s úhradou jejích závazků v rámci druhé fáze transformace ČSOB .
Situaci Fondu národního majetku zhoršily i neočekávané výdaje, které způsobila špatná rozhodnutí jeho zástupců v předchozích letech. FNM například již dříve než v roce 2002 nezíská zpět zhruba dvoumiliardový vklad, který uložil jako depozita v Pragobance a také špatně pojistil u jedné pojišťovny. Pragobanka je totiž v konkursu.
Dalším příkladem neplánovaných ztrát je ručení FNM za úvěry několika českých polostátních bank pro ČKD Holding Praha v celkové výši 1,3 miliardy korun. „A takových případů ještě bude mnohem více, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO vysoce postavený úředník fondu.
Správcům státního majetku tedy nezbylo nic jiného, než sáhnout na příjmy z prodeje ČSOB. Ministr Mertlík ve svém materiálu z 21. července navrhoval, aby „vláda ČR umožnila svým rozhodnutím použít výnos z prodeje akcií ČSOB k navýšení základního jmění České spořitelny, Komerční banky a na úhradu nákladů a ztrát státní Konsolidační banky, případně České inkasní .
Fond národního majetku totiž má takzvané vázané finanční zdroje v celkové hodnotě 19,5 miliardy korun, které na základě rozhodnutí vlády musí být uloženy na samostatných účtech a nelze s nimi běžně nakládat. Jedná se především o výnos z prodeje ČSOB (18 miliard) a 1,41 miliardy, které FNM musí dlouhodobě deponovat v České národní bance (ČNB) kvůli případné realizaci záruky v souvislosti s výstavbou ropovodu „Ingolstadt . Mertlík navrhuje vládě, aby z těchto peněz FNM zaplatil za úpis akcií v Komerční bance (9,5 miliardy korun) a v České spořitelně (7,6 miliardy korun).
Fonde, zaplať!
Na co letos vydává FNM peníze? Tři miliardy korun má zaplatit za odstraňování ekologických škod na základě usnesení vlády. V případě nedostatku peněz na tyto účely by došlo ke zpomalení již probíhajících prací s následujícími dopady: pozastavení nově připravovaných sanací, nesplnění termínů stanovených Českou inspekcí životního prostředí k ukončení sanace (včetně penalizací) a znehodnocení již použitých peněz. Takže tady bude fond muset peníze vydat.
Plnění ručitelských závazků zprivatizovaných podniků přijde na 2,2 miliardy. „Peněžní výdaj bude hrazen pouze na základě pravomocně skončených soudních rozhodnutí, stojí v Mertlíkově zprávě o stavu FNM. V současné době totiž probíhají soudní spory, ve kterých se věřitelé domáhají plnění z titulu ručitelských povinností, které se týká částky zhruba 2,2 miliardy korun. „Pokud budou všechny soudní spory letos ukončeny a fond bude k úhradě odsouzen, bude plánovaná částka pro rok 1999 nezbytně nutná, uvádí materiál. Takže úředníci fondu by se měli raději spolehnout na pomalost českého soudnictví.
Náklady a ztráty Konsolidační banky v souvislosti se zdravotními pojišťovnami činí 850 milionů korun. Jedná se o ztráty spojené s likvidací Hornické zaměstnanecké pojišťovny, Regionální zdravotní pojišťovny Brno, Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, Revírní bratrské pokladny a pojišťovny Garant - Hospital.
Konsolidační bance má letos FNM zaplatit ještě dvě miliardy korun na základě usnesení vlády z roku 1996 na - eufemisticky řečeno - „posílení bankovního sektoru .
Další náklady a ztráty Konsolidační banky, které má na základě usnesení vlády z roku 1994 uhradit FNM, souvisí s podnikem Aero Holding (327 milionů korun), dvě miliardy bude stát - podle usnesení vlády z roku 1996 - i stabilizační program bankovního sektoru. Kdyby fond letos nezaplatil, Mertlík tvrdí, že „by to mělo dopad do finanční situace České finanční a proces by se podražil .
Další usnesení vlády z roku 1995 se týká úhrad závazků druhé fáze transformace ČSOB a podle něj má FNM do roku 2003 doplnit zdroje České inkasní v celkové výši 47,6 miliardy korun a pro letošní rok byla stanovena suma 5,3 miliardy korun. „V případě neuhrazení tohoto výdaje by došlo k finančním problémům České inkasní, uvádí zpráva.
Tato společnost má letos dostat od fondu ještě dalších 388 milionů korun - jak se vláda usnesla v říjnu 1996 - v souvislosti s restrukturalizací finančních závazků ČKD.
Vypořádání restitučních náhrad bude fond letos stát 1,98 miliardy, převod peněz z prodeje akcií Nadačního investičního fondu (NIF) 1,8 miliardy. Dotace do státního rozpočtu 5,8 miliardy a další výdaje (privatizační soudní spory, bankovní poplatky a kursové rozdíly) 760 milionů korun.
Kde vzít další peníze?
Vláda Miloše Zemana si po ročním otálení, stejně jako socialistická vláda Gyuly Horna v Maďarsku v roce 1995, konečně uvědomila, že prostředky získá především z privatizace. Podle informací týdeníku EURO k výměně na postu ministra financí došlo částečně proto, aby privatizaci řídil jeden silný státní úředník, který je ministrem financí, šéfem prezidia FNM a také místopředsedou vlády pro ekonomiku, tedy Pavel Mertlík.
Prezidium FNM již v červenci dokončilo návrh urychlené privatizace stovek podniků v portfoliu Fondu. V materiálu, který týdeník EURO má k dispozici, Fond národního majetku žádá vládu, aby vydala rozhodnutí zprivatizovat státní podíly v celkem 207 společnostech formou jednokriteriální veřejné soutěže, tedy dražbou. Jedná se však o menší či větší podíly v nestrategických firmách, většinou málo lukrativních. Znamená to, že příjmy fondu z prodeje těchto podniků nebudou závratné.
Mertlík ovšem zároveň tvrdí, že v konečném důsledku by se podobný odprodej měl týkat daleko více „zbytků , zhruba sedmi set firem. Nutné je totiž rychle zlikvidovat příliš rozsáhlou agendu i aparát fondu. „Drobné podíly FNM jen zatěžují, generují další a další spory o zaplacení či nezaplacení majetku, o jeho vracení. To je situace, která bezesporu není uspokojivá, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO.
Do druhé skupiny patří dvanáct akciových společností (viz tabulka č. 1), kde je například Unipetrol, České radiokomunikace, České aerolinie či Česká pojišťovna. Jedná se tedy o podniky strategického charakteru. Prezidium FNM chce od vlády rychlé rozhodnutí zprivatizovat formou výběrového řízení, jednokriteriální veřejné soutěže či veřejné nabídky.
Mertlík například na rozdíl od bývalého ministra financí Ivana Pilipa (Unie svobody) nevidí ani jeden důvod, proč by FNM měl držet svůj třicetiprocentní podíl České pojišťovny a naznačuje, že prodej tohoto balíku je otázkou několika měsíců.
„Kolem pojišťovny může vzniknout tvrdý střet mezi skupinou Investiční a Poštovní banky (IPB) a státem, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO vysoce postavený úředník FNM. Stát totiž podle něj má možnost ke svému třicetiprocentnímu balíku přibalit dalších deset procent, které drží zatím neprivatizovaná Komerční banka. IPB by ráda a rychle získala takovou kontrolu nad Českou pojišťovnou, která by ji umožnila začlenit ji do své finanční skupiny. Některé zdroje ale uvádějí, že vláda je připravena podíl v pojišťovně prodat komukoliv, kdo nabídne nejvyšší cenu.
Poměrně rychle se může změnit i situace v Unipetrolu, kde se 19. srpna bude konat další valná hromada. Vedení Fondu národního majetku totiž minulý týden rozhodlo, že jako největší akcionář Unipetrolu uloží vedení holdingu vypracovat zbrusu novou strategii, a to co nejrychleji. Podle informací týdeníku EURO hrozí, že nebude-li fond a Mertlík s novou strategií spokojen, znovu dojde k výrazným personálním změnám v Unipetrolu.
Do třetí skupiny vyčlenilo prezidium Fondu národního majetku společnosti, které se prodávat zatím nebudou, ač poslanec ODS Martin Kocourek, privatizační pravá ruka Václava Klause a člen dozorčí rady FNM, v rozhovoru pro týdeník EURO prohlásil, že nejlepší by bylo, kdyby se prodalo všechno. Do této skupiny patří (viz tabulka č. 2) kromě Pražské energetiky a Pražské plynárenské, kde stát prostřednictvím Transgasu a podniku ČEZ již nezíská majoritu, například všechny distribuční společnosti plynu a elektřiny, ČEZ, SPT Telecom a další firmy.
To je však i podle Mertlíka jen dočasný stav. I strategické podniky, zhruba třicet společností, by se měly prodat co nerychleji, nejlépe během dvou let. Nový ministr financí také nezapírá, že Fond národního majetku se v podstatě přežil, neboť byl konstruován jako jakási čekárna na rychlou privatizaci. A tak chce co nejrychleji změnit i jeho právní postavení. „Nemyslím to nijak zle vůči jeho pracovníkům a vedení, ale fond je instituce, která dlouhou řadu let neuspokojuje ani vlády, ani parlamenty, konstatoval v rozhovoru pro týdeník EURO Mertlík. Tvrdí ovšem, že klíčovou záležitostí na Fondu národního majetku jsou momentálně pokulhávající kontrolní mechanismy. Což je především záležitostí prezidia fondu, v jehož čele stojí. A bude se muset přitvrdit. K otázkám na případné personální změny se však prozatím staví značně rezervovaně.
Podle informací týdeníku EURO však Pavel Mertlík již dostal politický úkol, aby do 17. srpna rozhodl o výměnách ve vedení FNM. Toto rozhodnutí údajně podpořil na základě opoziční smlouvy Miloš Zeman a Václav Klaus, ale kupodivu s ním souhlasili i lidovci. Jediná politická strana, která s plánovanými personálními změnami nesouhlasila, je Unie svobody. Nejde ale prý o koncepční výhrady, ale Rumlovým politikům se nelíbí někteří kandidáti.
Dost za hranou.
Důvodem změn má být podle zdrojů týdeníku EURO snaha o urychlení privatizace, o zlepšení komunikace mezi Fondem národního majetku a jednotlivými ministerstvy a o lepší výkon akcionářských práv. Tedy samé evergreeny ve vztahu mezi vládou a fondem. Michalovi Hrubému, který nebyl sympatizantem žádné politické strany, prý někteří politici vyčetli, že se FNM pod jeho vedením stal jakousi autonomní institucí, která záměry některých ministerstev brzdila. V kuloárech se nejvíce hovořilo o komplikacích před valnou hromadou SPT Telecom.
Nicméně i Pavel Mertlík soudí, že FNM dosáhl vysokého stupně volnosti a vláda není schopna přímo a jednoznačně tuto instituci úkolovat a dohlížet na splnění úkolů. „Fond do značné míry neplní to, co by měl, říká Mertlík, avšak konkrétní viníky neuvedl.
Náměstek ministra pro místní rozvoj a člen prezidia FNM Václav Kupka uvažoval kvůli způsobu personálních změn ve strategických podnicích dokonce o rezignaci. „To, jak dělají personální výměny, je podle mne dost za hranou, prohlásil.
Z funkce šéfa výkonného výboru bude zřejmě odvolán Michal Hrubý, který byl dlouhá léta druhým mužem fondu, a možná i místopředseda Karel Zeman, který stál u zrodu české privatizace a jehož rukama prošly desítky privatizačních projektů.
Na místo Hrubého by měl být podle informací týdeníku EURO dosazen současný první místopředseda FNM Jan Stiess, bývalý generální ředitel firmy All In, dceřiné společnosti Komerční banky. Zatím jediným kandidátem na Zemanův post je náměstek ministra dopravy Jaroslav Vrána.
Vítkovice versus FNM.
Avšak i současné vedení Fondu dokázalo některé fatální omyly minulých let poměrně rychle a pragmaticky řešit. Příkladem může být kauza Vítkovic, kde má v pondělí 16. srpna Fond národního majetku na zasedání dozorčí rady definitivně potvrdit svůj vliv ve společnosti. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že dozorčí rada má potvrdit ve funkci generálního ředitele Bronislava Zelinského, který se má stát dokonce i předsedou představenstva Vítkovic.
Dozorčí radě totiž doposud bránila učinit plánované kroky smlouva mezi FNM a firmou tří manažerů Vítkovic Rafis Trading, která byla politiky ODS vnímána jako pýcha privatizace podle profesora Klause.
Zmíněná smlouva byla koncipována tak, že FNM by musela v případě odvolání členů představenstva Vítkovic vyplatit manažerům až 330 milionů korun. Vedoucí sekce Fondu národního majetku Jaroslav Borák však v rozhovoru pro MF Dnes minulý pátek potvrdil, že se fond již dohodl s Rafis Trading, zastupující vrcholové manažery Vítkovic, na tom, že se společníci firmy spokojí s 33 miliony korun. Ty vložili do nákupu jednoho procenta akcií Vítkovic v roce 1996. „Tenhle způsob vyrovnání se mi nelíbí, ale aspoň můžeme začít rychle jednat, prohlásil pro stejný deník šéf odborové centrály Vítkovic Pavel Folta. Analytik ČSOB Vladimír Modrý měl obavy, že manažeři odejdou s daleko větší částkou. „Třiatřicet milionů je hodně peněz, ale té fabrice jde o víc. Bez ukončení této smlouvy by restrukturalizace Vítkovic pokračovala těžkopádně, dodal.
Týdeník EURO však získal informaci, že manažeři nedostanou ani korunu. Fond národního majetku, přesněji řečeno jeho dceřiná akciová společnost Pal, nezaplatí třiatřicet milionů korun manažerům, ale převede je na účet Union banky. U této banky totiž zastavila manažerská firma Rafis Trading jedno procento akcií Vítkovic. Poté Union banka zástavní právo na jedno procento akcií Vítkovic uvolní a uvolní se i státní ruce v podniku.
Hra o dozorčí radu.
Suma sumárum se zdá, že dokud na Fondu národního majetku nedojde k personálním změnám podle chuti Pavla Mertlíka, tolik potřebná privatizace se rozhodně nerozjede. Navíc je třeba dořešit i situaci v dozorčí radě FNM, o kterou politici válčí již skoro rok. Dozorčí rada má být pětičlenná, avšak nyní má pouze tři členy, dva poslance z ODS (Martin Kocourek a Oldřich Vojíř) a člena Unie svobody (Jan Stráský). Původní dohoda mezi ODS a sociálními demokraty zněla: v dozorčí radě fondu bude poměr čtyři ku jedné v prospěch Klausovy strany. Poslanci ČSSD však nejsou ochotni schválit další dva členy navrhované ODS, čímž prodlužují patovou situaci. „Nám nevyhovuje stav, když v dozorčí radě budou sedět dva poslanci za ODS, dva za ČSSD a jeden za Unii svobody, protože Stráský je pro nás cizorodým a nespolehlivým prvkem, uvedl v rozhovoru pro EURO blízký spolupracovník Václava Klause. I tato zdánlivě malá etuda ukazuje na vážné nedostatky v komunikaci mezi ODS a ČSSD.
