ČSSD bere na ekonomiku přísnější metr než před dvěma lety ODS.
Státní finance v roce 2000 zažijí několikanásobný šok - schodek rozpočtu ještě nikdy nedosáhl výše téměř čtyřiceti miliard korun, resorty však budou muset vyjít jen s třemi čtvrtinami peněz, které měly na letošní rok. Škrtat se budou celé rozvojové programy, objem mezd ve státní správě by měl být zmrazen. Šetřit by se mělo i na sociálních dávkách. Recept na recesi, který ministerstvo financí předkládá vládě, je v podstatě stejně drastický jako terapie, kvůli které před dvěma lety padl Klausův kabinet.
Sociální výdaje.
Na důchody a sociální dávky by měl stát napřesrok vyplatit o 14,4 miliardy více než letos, celkem 272,3 miliardy korun. Přesto ve svých výdajích, prozatím, nemá započítány peníze na valorizaci důchodů, která by podle propočtů m inisterstva měla připadnout na srpen či září příštího roku a měla by stát tři miliardy korun. Chybí i zhruba 400 milionů korun na výplatu nemocenského.
Hledají se úspory a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla už také naznačil kde. Velmi pravděpodobné je zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu. Sankce za předčasnou penzi by se měla zvýšit téměř dvakrát.
Předčasný důchod momentálně láká čím dál více lidí. Měkké podmínky vyhovují zaměstnavatelům i zaměstnancům. Relativně bezbolestně se tak řeší nezaměstnanost, předčasný důchod je výhodnější než podpora. Mužům, kteří v době žádosti o předča snou penzi dosáhnou věku šedesáti let, a ženám ve věku 53 až 57 let (podle počtu dětí), se krátí důchod jen o 0,3 procenta. Předčasné důchody mají lví podíl na krizi důchodového systému. Do předčasného důchodu odchází víc než polovina všech nových penzistů.
Pro změnu podmínek předčasného odchodu do důchodu je ovšem potřebná změna zákona. Při daných legislativních lhůtách je velmi nepravděpodobné, že by novelizovaná norma začala platit dřív než v roce 2001.
Okamžitý zásah je však možný do výplaty sociálních dávek. Ty podle studie Výzkumného ústavu práce zneužívá skoro osmdesát procent domácností. Ministerstvu se snad konečně podaří propojit databáze sociálních referátů a úřadů práce, takže nadměrné vy užívání státních podpor by se mohlo podstatně omezit.
Přes napjatost státních financí ovšem ministr Špidla nehodlá ustoupit od ambiciózních předvolebních slibů. Vládě chce předložit návrh na zavedení plošných přídavků na děti a také nového příspěvku na vzdělání.
Mzdy.
V celé ekonomice by měly platy nominálně růst o 4,5 procenta. Objem mezd - vzhledem ke stoupající nezaměstnanosti - se však rozdělí mezi menší počet lidí, takže průměrná mzda patrně vzroste o 2,7 procenta nad inflaci, kterou ministerstvo financí i Česká národní banka odhadly na 4,4 procenta.
Objem mezd zaměstnanců státní správy by měl napřesrok být stejný jako letos. První kolo tarifního vyjednávání s odbory státních zaměstnanců absolvoval ministr Špidla minulý týden, návrh moratoria vyvolal bouři nevole. Návrh ministerstva financí zna mená, že pokud se šiky úředníků nezmenší, poklesnou jejich reálné platy zhruba o čtyři procenta. Odbory stejně jako ministerstvo práce ovšem požadují alespoň mírný růst. Ministr financí však našel zastánce v premiérovi - Miloš Zeman prohlásil, že zmrazení mezd je dobrým základem pro snižování počtu státních zaměstnanců.
Asi osm set pracovníků státní správy spotřebovává zhruba šestinu státního rozpočtu, tolik představují vyplacené mzdy a odvod pojistného z nich. Průměrná mzda činí 10 149 korun měsíčně, tedy asi o tisícovku méně než v podnikatelské sféře.
Mzdový vývoj, i předpokládaný, ovšem nezávislí ekonomové i experti centrální banky stále považují za jedno z největších nebezpečí obnovení růstu hrubého domácího produktu. „Hlavní hrozbou růstu ekonomiky by bylo opakování letošního dy- namického růstu reálných mezd bez vazby na produktivitu práce, konstatoval člen Bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek. Růst nominálních průměrných mezd se na letošek odhaduje na devět procent, reálných mezd na 5,6 procenta.
Jen za letošní první čtvrtletí vzrostly reálné mzdy o víc než pět procent, zatímco produktivita práce v průmyslu poklesla.
Pokud se v příštím roce budou mzdy vyvíjet podle odhadů ministerstva financí (a ten je obvykle jen signálem, tedy dolní hranicí), rostly by opět rychleji než hrubý domácí produkt. Jeho růst odhaduje resort financí na jedno procento, což v komb inaci s předpokládaným vývojem mezd znamená, že ani v roce 2000 nebude prostor pro rozšíření pracovních příležitostí.
Sbohem, podporo.
Podstatně omezit plány nejrůznějších státních intervencí by mělo také ministerstvo průmyslu a obchodu. Do rozpočtu mu šéf pokladny nabízí zhruba sedm miliard korun (o 1,7 miliardy méně než letos), resort však požaduje finanční prost ředky ve výši minimálně devíti miliard. Jinak by podle podřízených ministra Grégra musely skončit prakticky všechny podpůrné programy, vyjma výzkumu a vývoje. Tedy proexportní politika, aktivní politika zaměstnanosti, podpora malého a středního podnikání, rozvoje severních Čech a severní Moravy.
Jestliže ministr neprosadí svou, během příštího roku se například vyčerpají prostředky z programu Kredit, který dotací úroků zvýhodňuje malé podnikatelské půjčky. Podpory se nedočkají ani pojízdné prodejny nebo program Kooperativa neboli sdružování malých podnikatelů do velkých uskupení s využitím společného nákupu a marketingu.
Krátit se patrně budou i finance na útlumové programy. Například hornictví má dostat tři miliardy korun, přičemž povinné dávky vyplácené bývalým horníkům dosáhnou výše 2,2 miliardy korun. Na technický útlum by tak zbylo jen osm set milionů korun. P odle ministerstva průmyslu a obchodu by to znamenalo další zvýšení nezaměstnanosti. Těžební oblasti severozápadních Čech a severní Moravy patrně nedostanou ani peníze slíbené na aktivní politiku zaměstnanosti. Na severní Moravu má zatím předepsáno 280 milionů korun, na severozápadní Čechy 200 milionů.
Bez dotací ani ránu.
Podoba rozpočtové kapitoly nevyhovuje ani ministerstvu zemědělství. To si sice nestěžuje jako například ministerstvo práce a sociálních věcí, že nebude mít ani na poštovné, absolutně však nesouhlasí s krácením dotací a ;navrhovanou výší investičních výdajů. Za klíčový požadavek považuje Fenclův úřad jednu miliardu korun na takzvanou zelenou naftu, přesněji řečeno na vratku spotřební daně za spotřebovanou naftu. Tuto částku vláda zemědělcům slíbila jako náhradu za zruše ní daňových úlev u bionafty.
Ohrožená policie.
Ministr Václav Grulich požaduje pro svůj resort až o tři miliardy korun víc, než mu je ministerstvo financí ochotno dát. „Nemáme peníze na auta, pohonné hmoty, telefony a uniformy. A už vůbec není počítáno s další ob novou zbraní, stěžuje si šéf resortu. Rozpočet nepočítá ani s tím, že by měl být budován Státní informační systém a Integrovaný záchranný systém, což jsou instituce nezbytné k přijetí země do Evropské unie.
Jediný spokojený.
Ministerstvo zdravotnictví, jak prohlásil Ivan David, se s nižšími financemi snadno vyrovná. Méně peněz dá například na investice, protože řada staveb finišuje. Ušetřit by se podle ministra mohlo i slučováním některých insti tucí, třeba Ústavu radiační onkologie s Fakultní nemocnicí Bulovka. Postojem ministra Davida je ovšem šokován Lékařský odborový klub. Zkrácení financí o zhruba jednu miliardu korun (letos 5,8 miliardy) podle předsedy Milana Kubky postihne jak z dravotníky, tak pacienty. Prostředky na investice prý zdravotnická zařízení budou muset čerpat z peněz určených na léčení pacientů a na mzdy zaměstnanců.
Výš, jen výš.
Velké oči ministrů vidí přijatelný deficit státního rozpočtu někde kolem padesáti miliard korun, a to ještě v případě, že se uskrovní. Místopředsedu vlády pro ekonomiku Pavla Mertlíka tak čeká především velký spor s resortním i kolegy. Zatím ale trvá na svém: „Deficit rozpočtu, který ministerstvo financí navrhuje ve výši 39,8 miliardy korun, by měl mít na ekonomiku neutrální dopad, nikoliv expanzivní. Proto by schodek rozpočtu ani jeho výdaje neměly zásadně růst, říká. Česká republika prožívá nejhorší poválečnou recesi a na ni musí státní finance i v příštím roce reagovat podobně jako v letošním, soudí ministr financí. Podporu snad nalezne, což bude podstatné, u premiéra. „Domnívám se, že vzhledem k tomu, že teprve v příštím roce, dá-li Bůh, budeme vycházet z hospodářské krize, tak ještě nelze počítat s nějak dramaticky obnovenou dynamikou rozpočtových příjmů. Z toho podle mé logiky vyplývá, že rozpočtový schodek by měl být zhruba na té úrovni jako letošní, tvrdil ještě začátkem srpna Miloš Zeman.
O konečné podobě státních financí na rok 2000 začne vláda jednat v září, konečné rozhodnutí by mělo padnout do konce měsíce, pak musí kabinet definitivní návrh zaslat do Poslanecké sněmovny.
I když mnozí poslanci navržený schodek ve výši takřka čtyřiceti miliard korun nepovažují v dané ekonomické situaci za katastrofický, ve sněmovně nebude mít ministr financí snadnou pozici. Příliš pozitivní zatím není především reakce ODS. Její exper ti (byl mezi nimi i exministr financí Ivan Kočárník) už předběžný plán státního rozpočtu s ekonomy ČSSD probírali, a příliš spokojeni nebyli. Doplnit chtějí hlavně informace o představě vývoje celé soustavy veřejných financí, tedy sal da Fondu národního majetku nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny, a také celkový makroekonomický rámec rozpočtu. Ministr financí Pavel Mertlík je ochoten o těchto věcech komunikovat.
Kde předloňské sněhy jsou.
Když 21. května 1997 tehdy opoziční předák Miloš Zeman nabízel v Poslanecké sněmovně sociálnědemokratický protikrizový scénář, nejčastěji pronášeným slovem byl hospodářský růst. Vláda ho měla dosáhnout především vhodným umístěním investic a pomocí zvláště exportérským firmám. Dalším rozhodujícím opatřením mělo být nalezení nových příjmů státního rozpočtu, ČSSD př edpokládala, že by to mohlo být minimálně pětapadesát a možná až osmdesát miliard korun. Jen namátkou. Desítku miliard mělo přinést zvýšení spotřební daně, pět až deset miliard mělo vynést sloučení zdravotních pojišťoven a regulace cen léků. Da lších deset až patnáct miliard pak mělo zajistit snížení daňových úniků.
I když se pominou další zjevně neuskutečnitelné návrhy - například zavedení dovozní přirážky na potraviny, chemické i strojírenské spotřební zboží a některé další výrobky ve výši deseti až dvaceti procent - nynější postup je s tehdejším antibalíčkem zcela v rozporu. Kromě deficitu státního rozpočtu, te n Miloš Zeman prognózoval už pro rok 1997 na třicet miliard, neprosadili sociální demokraté po nástupu do vlády téměř nic. Ekonomická realita je nutí ke střízlivosti. A nejinak tomu bude i v dalším roce. Pokud ovšem premiér bude stát za ministr em financí a nepopustí uzdu choutkám jeho vládních kolegů. Sociální demokracie si tak snad i nechtěně vyslouží chválu Mezinárodního měnového fondu a nezávislých ekonomů. Paradoxně ji zřejmě nemine kritika smluvní opozice. V květnu 199 7 Václav Klaus označil návrhy ČSSD za návrat k socialismu, za přímou výzvu k destabilizaci měny a celé ekonomiky. Dnes střízlivý návrh plánu státních financí obviňuje z toho, že se zcela pasivně smiřuje s restriktivní politikou c entrální banky a jejími důsledky. Jako konkrétní příklad uvádí odhadovaný růst nezaměstnanosti na 11,6 procenta. Její hrozící růst představitelé ODS dokonce považují za větší problém než vládou navrhovaný rozpočtový schodek ve výši 39,8 miliardy korun.
