Messierovo dilema

21. 5. 2002

Dluhy tíží, ale odprodej divizí nevypadá příliš nadějně

Co horšího ještě může Vivendi Universal potkat? Na valné hromadě 24. dubna se zdálo, že se problémy sužovaný generální ředitel Jean-Marie Messier opět postavil na nohy. Podařilo se mu zvládnout protesty a v hlasování o důvěře získat podporu představenstva. Akcie Vivendi však navzdory tomu klesají ještě rychleji. Jen za minulý měsíc ztratily téměř třetinu své hodnoty. Na následujících řádcích uvádíme možné příčiny pokračujícího pádu ceny akcií a Messierovo stanovisko k situaci.

Proč se akcie Vivendi tak propadly?

To je dobrá otázka, když uvážíme, že hlavní ukazatele vypadají poměrně dobře. Za první kvartál ohlásila společnost sedmadvacetiprocentní nárůst provozního zisku na 399 milionů dolarů při tržbách 6,5 miliardy. Jedním z problémů Vivendi je, že jde o rozsáhlý konglomerát. I experti pak mají potíže vyznat se ve finančních údajích a přiřadit je jednotlivým segmentům. Větším problémem Vivendi je však sám Messier. Za Seagram a další akvizice vysázel v posledních dvou letech na dřevo přes padesát miliard dolarů a básnil o vytvoření digitálního kolosu pro šíření zábavy přes televizi a mobilní telefony. Ovšem splnění snu se nekonalo. Vivendi nedávno odepsala třináct miliard dolarů aktiv a zápolí s osmnáctimiliardovým dluhem.
Nyní se akcie Vivendi dostaly do sestupné spirály. Messier v minulosti zajišťoval některé transakce podrozvahovými dohodami. Sázel na to, že takto udrží vysoko hodnotu akcií i rating obligací. Přesto však znepokojil agenturu Standard & Poor’s, která nedávno úvěrový rating Vivendi snížila. Stalo se tak poté, co zjistila, že při současné ceně za akcii by Vivendi musela do ledna příštího roku zaplatit téměř 1,1 miliardy dolarů, aby vyhověla opčním dohodám. S&P se navíc obává, že by Vivendi musela čelit dalším závazkům přesahujícím čtyři miliardy, pokud by její úvěrový rating klesl o další příčku, tentokrát už na „podřadný“ stupeň.

Neohrožuje nízká cena akcií i existenci Vivendi?

Bezprostředním rizikem je rozdělení společnosti. Tržní kapitalizace Vivendi se nyní pohybuje kolem 27 miliard dolarů, což podle většiny analytiků představuje asi polovinu účetní hodnoty všech jejích holdingů dohromady. Analytici dokonce tvrdí, že jen samotné americké aktivity Vivendi v zábavním průmyslu, zahrnující mimo jiné Universal Music Group, Universal Studios a nedávnou akvizici kabelové televize USA Networks, vydají na téměř 30 miliard dolarů účetní hodnoty.

Co tedy brání rozdělení?

Rozdělení Vivendi by bylo po čertech svízelné. Na papíře vypadá Universal Music jako zlatý důl: největší světová hudební společnost s tržní hodnotou bezmála devíti milionů dolarů. Avšak antimonopolní úřady by téměř jistě zabránily jejímu převodu pod křídla jiného hudebního gigantu. Navíc by francouzské vládní úřady s velkou pravděpodobností zamezily zahraniční společnosti v koupi francouzských aktiv, jako je placená televizní stanice Canal+ nebo divize veřejných služeb Vivendi Environnement. Tyto politické faktory komplikují Messierovy plány a ani podíl ve Vivendi Environnement se mu nedaří snížit tak rychle, jak by potřeboval.

Nenašel by se nějaký spekulant, který by dokázal tyto překážky překonat?

Snad, ale kdo by to měl být? Většina předních mediálních a komunikačních firem na tom v současné době není tak dobře, aby si mohla dovolit vyrazit na lov. Převzetí by pravděpodobně vyžadovalo kolektivní akci. Objevily se spekulace o hollywoodském šéfovi americké filmové a televizní divize Vivendi Barry Dillerovi, že by mohl spojit své síly s investory zvenčí a společnost rozdělit. Diller však popírá, že by měl o takovou transakci zájem. „K vyčlenění nedojde,“ řekl 7. května agentuře Reuters.

Udrží si Messier svůj post?

Z dobře informovaných zdrojů proniklo, že představenstvo dalo na dubnovém zasedání Messierovi čas do konce roku, aby společnost vrátil na správnou kolej. Zdá se, že členové představenstva jsou ochotni se termínu držet, ačkoli tíha klesajících akcií dopadá i na některé z nich. Nejvíc teče do bot Edgaru Bronfmanovi Jr. a dalším členům jeho klanu, který po Messierově akvizici Seagramu v roce 2000 vlastní ve Vivendi šest procent akcií. Od té doby jejich hodnota klesla o dvě třetiny. Lehké to nemají ani další významní akcionáři, například vrcholoví manažeři velkých francouzských firem jako Saint-Gobain a Société Générale. „Pohár naší trpělivosti pomalu přetéká,“ říká jeden z členů představenstva. To je pochopitelné. Ale i když se Messierova židle zdá vratká, nebude snadné položit ani jeho, ani Vivendi.

Co na to říká Messier?

Messier upozorňuje, že se akcie Vivendi přes prudký pokles cen příliš neliší od vývoje u konkurentů. Hedžové fondy, pokračuje Messier, ignorují pevné základy Vivendi a pohrávají si s cenami akcií. A vyhlídky na další překvapení v účetnictví? „Zveřejnili jsme všechny podrozvahové položky, ale ne všechny byly správně pochopeny,“ říká Messier. Dále zdůrazňuje, že Vivendi má zdravé finance: „Podnikli jsme kroky ke snížení dluhu, a tak nám nehrozí problémy s likviditou, pokud by nás zařadili do nižšího stupně.“ Prosí však o trpělivost: „K realizaci naší strategie potřebujeme pět až sedm let, ale nálady na trhu se mění každého půl roku.“ Rozdělení společnosti by také trvalo léta. Prozatím převážná většina představenstva jeho strategii i tým podporuje, tvrdí Messier. Pokud má pravdu, pak Messierova sága zdaleka nekončí.