Systém e-dovozu by měl vstoupit v platnost 1. července 2009
Teroristům má zkomplikovat život novinka, kterou připravují evropští celníci v rámci takzvaného e-dovozu. Jde o elektronické celní řízení v dovozu ze třetích zemí, na které mají všechny členské země Evropské unie přejít od 1. července 2009. Bude to třetí krok v postupné elektronizaci veškerých celních a obchodních operací, kterému předcházelo spuštění tranzitního systému po vstupu do Evropské unie a e-vývozu od letošního února. I když téměř dva roky do nasazení nového systému je doba poměrně vzdálená, obě strany by ji měly využít k vyladění softwarové výbavy a vychytání dětských nemocí. Zvlášť když všichni mají v dobré paměti potíže při rozjezdu elektronického celního řízení u vývozu. Nanečisto chce Česká republika odzkoušet e-dovoz od dubna 2009. Takové jsou současné časové představy, krk za ně ale asi nikdo nedá. Zatímco celníci představují e-projekty jako obrovské zlepšení, odezva ze strany provozovatelů není zdaleka tak jednoznačná.
Hlášení v předstihu.
Nebezpečné zboží by účinnější celní kontrola po spuštění e-dovozu neměla na starý kontinent vůbec propustit. Zásilky budou celníci díky podrobnějším informacím lustrovat již v předstihu, ještě než loď zakotví v přístavu nebo letadlo přistane na zem. Umožní to průlomová změna v celém řízení, kdy dovozce čeká povinnost podávat předem takzvané předvstupní souhrnné celní prohlášení (ESD – entry summary declaration). Novinka, která má legislativní oporu v bezpečnostní novele Celního kodexu Evropské unie, se významně dotkne úpravy způsobu práce u všech subjektů zajišťujících přepravu zboží ze třetích zemí, to znamená kupujících, speditérů a dopravců. Ti budou muset být schopni poskytnout elektronicky požadované údaje ve stanoveném čase a kvalitě vstupnímu celnímu úřadu. Například u letecké přepravy bude nutné podat ESD minimálně čtyři hodiny před přistáním, u lodní dopravy nejméně 48 hodin před zakotvením v přístavu.
„Předvstupní souhrnné celní prohlášení bude možné odesílat z kteréhokoli místa na území Evropské unie s povolením elektronické komunikace. Mezitím, než zboží přijede, proběhne riziková analýza, kterou se prověří jak sama zásilka, tak odesílatel, příjemce, ale i druh dopravy,“ vysvětluje Martin Brázda, vedoucí projektového týmu pro e-dovoz z celní správy. Zvlášť zbystřit by měli celníci především při avizovaném příchodu vojenského materiálu nebo nebezpečných chemických látek. Brána pro vstup na evropský kontinent by měla zůstat uzavřena pro vše, co by mohly využít různé teroristické skupiny. Rizikovost se bude vyhodnocovat na třech úrovních, nejprve na unijní při vstupu, dále na národní úrovni a nakonec v místě dojezdu zásilky, kde celní úřad může mít vlastní poznatky o dovážejícím subjektu. „V porovnání se současným souhrnným celním prohlášením, které firmy podávají na našem území, budou v ESD uvádět více dat. Při letecké přepravě podobný objem uvádějí společnosti už dnes v systému SITA. Jeho údaje se však nepoužívají a ani nebudou používat pro celní účely,“ dodává Brázda.
Letadla nad hlavou.
„Prevenci podporujeme a chápání novelizace celní legislativy a bezpečnosti jako nedílného celku vítáme. Ostatně sídlíme na letištích, věnujeme se letecké přepravě a mělo by nás zajímat, jestli nám letadlo spadne na hlavu, nebo ne,“ komentuje novinku Vladimír Novotný, provozní ředitel společnosti DHL Express, poskytující expresní přepravní a logistické služby. Jak dodává, bezpečnostní prevenci se věnují také přímo ve firmě: „V současné době zavádíme na pracovištích status schváleného agenta. Musíme se na přísnější požadavky připravit, chápat jejich smysl. Abychom mohli nadále využívat zjednodušené postupy při celním řízení, je v kontextu s e-dovozem implementace elektronické výměny informací důležitá a z pohledu zákona mandatorní. Jinak bychom neměli šanci se udržet v průmyslu expresní přepravy zásilek i v leteckém byznysu.“
Za zpřísnění na jedné straně očekávají firmy na druhé straně výhody spojené se zavedením e-dovozu. „Když po nás stát či EU něco chce a my musíme investovat nemalé finanční prostředky, na oplátku bychom měli dostat záruku, že celní řízení bude skutečně rychlejší a transparentnější a vytváří prostředí pro obchod, ne proti němu,“ říká Novotný. Elektronické hlášení místo těch písemných donášených na celní úřad bude určitě znamenat další zrychlení, slibuje celní správa. Popisuje, co všechno bude nový systém umět. Zajistí takzvanou logickou kontrolu dat, vyhodnotí rizikovost na lokální úrovni, prověří tarifní a netarifní opatření, a když zásilka vyhoví všem požadavkům, propustí se do navrženého režimu. „Významně se mění dohled nad zbožím, které se pohybuje na území Evropského společenství. V návaznosti na podané ESD budeme sledovat postupné vykládky na tomto území a zapracují se a vyhodnotí rizikové podněty i z jiných členských států unie,“ zdůrazňuje Martin Brázda z Celního ředitelství v Olomouci. Technicky půjde o zabezpečenou komunikaci chráněnou elektronickým podpisem a šifrou, on-line zpracováním dat, komunikaci s dalšími státy EU. „Pracujeme také na určitých úpravách u zjednodušených postupů, které jak celníkům, tak deklarantské veřejnosti dovolí jejich plné využití s poměrně komfortní a rychlou správou,“ dodává Brázda.
Vývoz mementem.
Potíže, které doprovázely letošní rozjezd systému e-vývoz, jsou pro české celníky ponaučením, že se nevyplácí být příliš horliví. „U e-dovozu určitě nebudeme předbíhat termín závazný pro celou unii. Náš pracovní termín je tři měsíce před 1. červencem 2009, aby se vychytaly nejasnosti a nedokonalosti, které tak velký projekt mohou doprovázet,“ uvádí Brázda. Pětiměsíční náskok u elektronického celního řízení při vývozu, který zvolilo spolu s Českem jen několik málo členských zemí, způsobil přepravním firmám nemalé komplikace. „Tím, že se ostatní země přidávaly později, vázlo z jejich strany potvrzování výstupu zboží pro daňové účely. Naše firmy dostávaly tyto doklady pozdě, což jim přinášelo problémy u daňového přiznání. Po přechodné období proto uznávala česká celní správa alternativní doklady o výstupu. Od letošního 1. července, kdy všechny členské země spustily e-vývoz, se situace lepší. Elektronicky se vyřizují asi tři čtvrtiny vývozů a jejich podíl stále roste,“ poznamenává Tomáš Svozil z olomouckého celního ředitelství. Značně kriticky však hodnotí spuštění e-vývozu k začátku letošního února jako povinné pro držitele zjednodušených postupů například spediční firma Schenker. „Projekt byl absolutně nepřipraven a neprofesionálně spuštěn. Jako držitelé zjednodušených postupů jsme byli postaveni před hotovou věc, týden před spuštěním nebyly vyjasněny zásadní principy fungování, co se týká zastupování v celním řízení, registrace plných mocí, struktura daňových zpráv a další,“ připomíná Pavel Ráž, produktový manažer celní deklarace společnosti Schenker. Dodává, že aby vůbec firma mohla zákazníkům poskytovat služby jako před 1. únorem, musela investovat několik desítek tisíc korun, přitom ve výsledku se v prvních týdnech a měsících nic nezlepšilo. „Každý týden se měnily uznávané alternativní důkazy, přístup jednotlivých celních úřadů byl velmi individuální. Celní správa v Německu odmítala ukončovat české vývozní doprovodné doklady, jelikož neobsahují celní režim, a podobně. Efekt se začal projevovat po 1. červenci, kdy vstoupily do projektu všechny členské státy EU, a snad bude mít tento trend vzestupnou tendenci,“ alespoň věří Ráž. Ještě více rizik vidí u e-dovozu, především se obává, že ne vždy budou včas odblokované všechny peníze ze záruky, kterou firmy skládají. „Projekty připravované celní správou jsou šité na míru firmám, jako je třeba Škoda, které zaměstnávají deklarantky a zboží si proclívají samy. Naše deklarantky pracují pomalu každou minutu pro jiného zákazníka a na takovou situaci celní správa jakoby zapomíná,“ porovnává Ráž.
Cíle s obsahem?
V prezentaci k e-dovozu, s níž minulou středu seznámili celníci uživatelskou veřejnost, se jako důvod změn v postupech celních autorit uvádí změna cílů a poslání celní správy, sjednocování postupů celního dohledu na území společenství, boj proti terorismu plus mezinárodní úmluvy a v neposlední řadě úprava legislativy k 1. červenci přespříštího roku. Jestli to celníci s jednotlivými body myslí vážně, pak jedině dobře, vítá slibované cíle Vladimír Novotný z DHL Expressu. Společnost by určitě ocenila avizované sjednocení postupů. „Prováděcí předpisy na národní úrovni mají mnohdy různé výklady. Stává se, že náš celní manažer v Belgii se nedomluví s kolegou v Praze, protože tamní celní předpis se nedá aplikovat v české metropoli,“ porovnává provozní ředitel DHL Expressu. Zaujala ho také avizovaná změna cílů a poslání celní správy. Nejen on by přivítal jiný vztah mezi celní správou a podnikatelskou sférou, jako to pozoruje v některých evropských zemích. Celníci si tam našli novou roli. Místo represivní složky jsou více koordinátory nebo poradci. „Mají zájem na tom, aby stát vybral daně, stejně jako český stát, ale na druhé straně se snaží deklaranta připravit, umožnit mu plnit zákonné podmínky, vést ho s důvěrou, s ohledem na konkrétní podmínky jeho podniku a nenechají ho v už tak komplikované změti celních předpisů se ztratit,“ popisuje Novotný trochu jiný svět.
Box:
Změny při e-dovozu
- zpracování ESD - předvstupního souhrnného celního prohlášení před příjezdem zboží
- možnost podávat elektronické celní prohlášení
- podmínkou pro zjednodušené postupy bude podávání elektronického právně závazného e-celního prohlášení
Pramen: Celní správa ČR
