Ministerstvo obrany by mělo mít příští rok rozpočet 75,5 miliardy. Na dnešní schůzce se na tom dohodli ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu tak Metnar vyjednal navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy. Peníze půjdou do investic, řekl ministr obrany. Rozpočtový výhled na příští rok původně obraně přiznával ještě o 800 milionů víc. Nyní má obrana k dispozici 66,7 miliardy korun.
Metnar se Schillerovou jednal asi hodinu. „Mohu říci, že to bylo velmi věcné a detailní jednání,“ řekl ministr obrany po schůzce. „Odcházím z tohoto jednání potěšen, protože rozpočet ministerstva obrany bude navýšen zpátky o 1,2 miliardy korun,“ dodal.
Obrana plánuje získané peníze vložit do investic. „Budeme pokračovat v tom našem plánovaném posilování a modernizaci armády,“ dodal. Peníze budou podle něj použity na důležité modernizační projekty jako je nákup vrtulníků či bojových vozidel pěchoty.
Podle návrhu rozpočtu, který schválila vláda, měla mít obrana příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled.
Hra na nakupování: armádní kontrakty jsou nad síly hnutí ANO
Ministerstvo obrany a armáda se stále potýkají s důsledky škrtů v rozpočtu v době hospodářské krize. Vojáci často používají desítky let starou techniku. Na její výměnu budou potřebovat desítky miliard korun. Česká republika se zároveň zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvou procentům českého HDP. Teď je to zhruba 1,2 procenta a Česko tak patří mezi členské země NATO, které v poměru k HDP vydávají nejnižší částku. Kritici se obávají toho, že růst rozpočtu není dostatečný a závazkům v NATO Česko nedostojí. Metnar odmítl, že by závazek nebyl splněn. Řekl, že rozpočet podle vývoje diskuse a podle analýz směřuje ke slíbeným 1,4 procenta HDP v roce 2021 a dvou procentům v roce 2024.
Ke splnění závazku se hlásí i premiér Andrej Babiš (ANO). „Naše závazky chceme plnit,“ řekl Babiš po dnešním jednání s Schillerovou. Zdůraznil, že od roku 2014 se rozpočet ministerstva obrany zvýšil o téměř 35 miliard. Poznamenal, že s Metnarem v úterý jednal. Za důležité označil, aby obrana dokončila plánované velké nákupy vrtulníků, pásových bojových vozidel pěchoty nebo radarů z Izraele. „Myslím si, že to jde správným směrem,“ dodal k návrhu rozpočtu na obranu.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) na jednání o rozpočtu reagovala výzvou vládě, aby přijala legislativní kroky, které by rozpočet na obranu stabilizovaly a dlouhodobě fixovaly. „Vláda na rok 2020 totiž opět nepočítá s reálnými potřebami výdajů na obranyschopnost ČR,“ uvedl prezident asociace Jiří Hynek. „Dostáváme se opakovaně do situace, kdy plánované výdaje na další roky jsou pouhým slibem bez garance splnění,“ poznamenal. Upozornil, že v příštích třech letech by resortu obrany mohlo chybět asi 20 miliard korun. AOBP proto požaduje uzákonit výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. „Jedině takto bude zajištěna obranyschopnost naší země,“ dodal Hynek.
Přečtěte si také:
