Komise by ráda regulovala marketing, prodej a zveřejňování informací
Nářkům tuzemských investičních společností, které si stěžují, že jejich zahraničním kolegům se u nás dýchá nepoměrně lépe, by mohlo být částečně odzvoněno. V Poslanecké sněmovně totiž čeká na projednání mininovela zákona o investičních společnostech a fondech, která by měla upravit regulaci zahraničních subjektů kolektivního investování. Jejím cílem je podřídit dohledu české Komise pro cenné papíry (KCP) alespoň marketing, prodej a zveřejňování informací těch cizích fondů, které podnikají na našem území. S platností novely zákona o investičních společnostech a fondech se počítá od ledna příštího roku. Prodej podílových listů, respektive akcií zahraničních fondů a jim podobných společností (například známých SICAV – akciových společností s proměnlivým kapitálem), v České republice zatím nepodléhá téměř žádné kontrole. Komise pro cenné papíry totiž pro takovou regulaci nenachází potřebnou legislativní oporu. Jako akciovky. Zahraniční subjekty kolektivního investování působící u nás mohou mít pouze povolení k veřejné obchodovatelnosti cenných papírů, pokud je nabízejí na základě veřejné nabídky. Potom jsou dohlíženy jako klasické akciovky. Jinak jsou podle směrnic Evropské unie regulovány příslušným orgánem v zemi, kde získaly povolení k činnosti. To je logické – zdejší komise samozřejmě nemůže regulovat hospodaření subjektu, který je již dozorován v jiné zemi. Chce se ale starat o to, aby v souladu s českými zákony a předpisy probíhal prodej akcií či podílových listů. Zároveň chce dohlížet na marketing a zveřejňování informací o portfoliích a čistém obchodním jmění. Tuzemské fondy by samozřejmě také chtěly získat stejný daňový režim jako jejich zahraniční konkurenti. Na rozdíl od nich totiž musí platit daň ze zisku ve výši 25 procent. To je v konkurenčním boji znevýhodňuje, zvláště proto, že své vlastní fondy mohou registrovat jen v České republice. Naproti tomu makléři mohou klidně iniciovat vytvoření samosprávných SICAV s registrací v Lucembursku. SICAV má totiž podobu akciové společnosti, spravující několik portfolií nebo–li pod–fondů. A založit jej může kdokoliv. Změnu daňových zákonů tak, aby na tom byly naše fondy stejně jako zahraniční, podporuje i Komise pro cenné papíry. To je ale vše, co pro to může učinit. Jde o daně, nikoliv regulaci. S novelou do EU. V tuzemsku má povolení Komise pro cenné papíry šestnáct zahraničních investičních společností obhospodařujících kolem 220 fondů. Podle šéfa komise Františka Jakuba je smyslem mininovely upravit jejich regulaci do doby, než vstoupíme do Evropské unie. Jde o to, aby od prvního ledna 2001 měly tyto subjekty licenci, protože tady podnikají. Aby měly určitou informační povinnost vůči investorské veřejnosti, aby zde měly banku, která bude zajišťovat distribuci cenných papírů a zpětné odkupy, a aby byl v ČR subjekt, který bude zahraniční fond zastupovat při jednání s orgány, například s KCP. Parametry jejich hospodaření, jako například diverzifikaci portfolia a rozkládání rizik, by samozřejmě i nadále hlídali regulátoři v těch zemích, kde jsou konkrétní fondy registrovány. Kolem této právní úpravy bude zřejmě ještě rušno. Existuje na ni totiž řada rozporuplnných názorů. Týdeník EURO má například informaci o tom, že ministerstvo financí požaduje, aby zahraniční fondy měly v tuzemsku organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku. „Podle právních analýz, které máme k dispozici, není zapotřebí zřizovat organizační složku, protože se nejedná o podnikání ve smyslu českých právních předpisů, říká k tomu Daniel Drahotský ze společnosti Wood & Company, která je jedním ze zprostředkovatelů investic do zahraničních fondů. „Uvítáme, pokud se novelami zákonů přiblížíme standardům Evropské unie, a nikoliv abychom se vydávali nějakou třetí cestou, dodává. Ježkovy potíže. Případ SICAV se stal málem osudným i komisaři KCP Tomáši Ježkovi. Pochybení při vydávání „licencí těmto fondům označil totiž letos v březnu kabinet za důvod návrhu na odvolání Ježka z prezidia komise, když jej předávala prezidentu republiky Václavu Havlovi. Ten ale nakonec odvolal pouze Müllera a Ježka ve funkci ponechal. „Tomáš Ježek je odpovědný za vydávání licencí téměř 200 investičním fondům se sídlem v Lucembursku. Tato povolení byla vydávána v rozporu s Obchodním zákoníkem, neboť jim bylo umožněno podnikání bez nutnosti mít na uzemí ČR sídlo, respektive organizační složku. Navíc byla tato povolení vydána na základě nesprávného zákona a tyto fondy nemají na rozdíl od tuzemských téměř žádnou informační povinnost, jsou tím zvýhodněny a je u nich ztížena ochrana investorů, znělo tehdy usnesení vlády. Tomáš Ježek se však proti tomuto verdiktu již před časem rezolutně ohradil (EURO 12/2000). Také lidé z kapitálového trhu považují toto zdůvodnění za naprosto nesmyslné.
