Dny vítkovických manažerů jsou zřejmě sečteny
Ještě začátkem roku hutní a strojírenská společnost Vítkovice informovala o zdárně pokračující restrukturalizaci. Nynější zprávy jsou právě opačné. Že je podnik na pokraji krachu, upozornili jako první odboráři, když v polovině června vyhlá sili stávkovou pohotovost. Vzápětí na to představitelé společnosti přiznali, že Vítkovice nejsou schopné splatit kupon miliardové obligace. V povolené toleranci dvou týdnů sice podnik s výplatou začal, na potřebných 135 milionů korun však nedos tal půjčku a musel sáhnout do napjatých vnitřních zdrojů. Firma se přitom bez dalších půjček, které by jí pomohly snížit nynější úvěrové zatížení a umožnily pracovat na nových zakázkách, neobejde. Banky už ovšem jednání o úvěrech odmítají a i podle mínění státu, který je dosud ve Vítkovicích majoritním vlastníkem (67 procent akcií ve FNM), se o restrukturalizaci půjček začnou bavit až po zásadníc h změnách. Jednou z nich je výměna managementu.
Odvolání nynějších šéfů, které se očekává na valné hromadě 23. července, nebude lehké. Manažerské smlouvy, které FNM podepsal s pěticí nynějších šéfů Vítkovic v listopadu 1996, vyprší až v roce 2001. Smlouvy se vážou na manažerskou privat izaci a vedení podniku při ní získalo jedno procento akcií s tím, že se při zdárném vývoji podniku zvýší jeho podíl až na patnáct procent.
Cílovými kritérii plnění smluv je snížení počtu zaměstnanců na patnáct tisíc do konce roku 1998 a v roce 2001 dvojnásobná hodnota akcií oproti listopadu 1996. Zatímco první úkol už management splnil (koncem minulého roku čtrnáct tisíc pracovníků, d o konce letošního snížení na 12 800), druhý úkol je zřejmě nesplnitelný. Od listopadu 1996 už kurs akcií spadl z 210 na nynějších 53 korun za kus. Pro zrušení smluv nicméně může být důležité i to, zda firma plní plán restrukturalizace. Šéf odbo rů Pavel Folta však týdeníku EURO sdělil, že podrobný obsah dohody FNM a managementu nezná ani dozorčí rada, která by měla na její plnění dohlížet. Na možnosti odvolání se však podle našich informací nyní horečně pracuje jak na FNM, tak na ministerstvu průmyslu. „Prosadíme změnu stanov, pokud je budeme chtít měnit, uvedla k nadcházející valné hromadě náměstkyně ministra průmyslu a šéfka majetkových účastí tohoto resortu Milada Vlasáková.
Jednou z cest, jak nynější šéfy odvolat, může být i trestní stíhání, zahájené kvůli podezření z porušování povinností při správě cizího majetku. Přestože se podle sdělení policejní správy týká i managementu Vítkovic, výkonný ředitel a předseda představenstva Václav Pastrňák zatím sebe i svůj tým hájí. „Sám o ničem nevím a za svým mančaftem si stojím, řekl. Z vyjádření Vlasákové plyne, že stát chystá ve Vítkovicích řadu opatření, v úvahu připadá tržní k apitalizace jejich závazků nebo snížení základního jmění. Za pět měsíců letošního roku společnost zaznamenala ztrátu 742 milionů korun a nižší než plánované byly rovněž tržby, které dosáhly 4,1 miliardy korun. Za důvod tohoto propadu označil Pastrňák recesi v odbytu válcovaných materiálů a pokles cen na světových trzích. „Situace se v letošním roce ještě zhoršila, uvedl. Loňské hospodaření firma ukončila stomilionovým ziskem a obrat převýšil 22 miliard korun. Letošní ztráta bude zřejmě astronomická.
Konkursu Vítkovic se nyní bojí nejen ministerstvo, ale i komunální politici. „Myslím, že by to byl při dnešním stavu zákona o konkursu a vyrovnání pro podnik úplný konec, uvedl místopředseda hospodářského výboru, pos lanec Josef Hojdar.
Také odboráři podmiňují odvolání nynější stávkové pohotovosti kroky, které povedou k odvrácení bankrotu. Konkrétní plán záchrany si od managementu vyžádali nejpozději týden před valnou hromadou. „Chceme, aby se neúnosná situace firmy konečně začala řešit, uvedl Pavel Folta. Management podniku podle něho v posledních měsících nepodnikl žádné konstruktivní kroky a z náhlých rozhodnutí (například zrušení jedné divize) bylo jasné, že jedná ve značné křeči.
Dodavatelům a také na zdravotním a sociálním pojištění nyní dluží Vítkovice kolem 900 milionů korun. K odstávce výroby zatím nedošlo a také zakázek má podnik dostatek. Předběžná smlouva, kterou podepsal v červnu v Řecku pro výstavbu a vybavení městské spalovny a elektrárny v Soluni, by mu navíc přinesla podíl na zakázce za 280 milionů dolarů.
