Nový radní pro územní rozvoj Tomáš Hudeček (TOP 09) má bezesporu spoustu elánu, odvahy a chuti dělat radikální řezy. Jeho nadšení působí až nakažlivě. Po necelých dvou měsících ve funkci oznámil, že ruší koncept připravovaného územního plánu, na kterém Praha pracuje už od roku 2008. Začne se znovu a lépe. Důležitý dokument konečně přestane být nástrojem, jak ždímat z podnikatelů výpalné. Otázkou je, jestli si vystudovaný kartograf a akademik nevzal příliš velké sousto. Jeho myšlenka takzvaného Metropolitního plánu, inspirovaná anglosaským modelem, možná není špatná, na její bezbolestné uvedení do praxe ale moc času není. Snad nebude za pár let výsledkem chaos a zjištění, že ani sebelepší územní plán v českém prostředí neodolá tlaku politiků a investorů.
Ubrat barev
Územní plán v Hudečkově pojetí by měl mít jen čtyři barvy: pozemky by měl rozdělit na ty pro zeleň, produkci, bydlení a rekreaci. Ten současný má barev 28 a řadu výjimek. Připravovaný plán už měl být podstatně méně strakatý, stačilo 12 barev. I ten je ale podle Hudečka příliš složitý a podrobný. A nahrává korupci. S posledním tvrzením ale někteří investoři nesouhlasí. „Původní územní plán byl díky své exaktnosti a jasnosti korupci nepřístupný, neboť jasně říkal, co kde může a nesmí být a v jakém objemu. Korupce byla možná pouze v jeho změnách a úpravách. Nový plán, tak jak byl představen médii, se nám zdá velmi flexibilní, a tím pádem samozřejmě umožňující větší prostor pro radnice a politiky. Pevně věříme, že bude dále rozpracován,“ říká Štěpán Havel, finanční ředitel společnosti Finep. Vyjadřuje tím názor části developerů, kterých se navrhované změny bytostně dotýkají.
Nová metropolitní mapa má mít měřítko 1 : 25 000 na rozdíl od současných 1 : 10 000, které vyžaduje i stavební zákon. „Nejde tak úplně o novinku. Už v roce 1999 jsem chtěl zavést tento model. Právníci z ministerstva pro místní rozvoj mi ale rychle dali najevo, že nemám vnášet anglosaské móresy do české legislativy, která vychází spíše z německé praxe,“ vzpomíná bývalý primátor Jan Kasl. Podle některých odborníků je háček právě v tom. Hudeček chce přenést z anglosaského prostředí územní plán do českého korupčního klimatu. Většina změn současného plánu je přitom generována snahou změnit nezastavitelné území na zastavitelné. A tato hranice bude muset být vymezena i v Metropolitním plánu. Radní ale tvrdí, že hranice zastavitelných a nezastavitelných území bude po dobu platnosti územního plánu neměnná.
Současný územní plán schválilo město na přelomu tisíciletí, platit měl do roku 2010. Město je živý organismus, jehož potřeby se vyvíjejí, deset let je zhruba přiměřená doba, po kterou by měl určovat jeho podobu. Ukázalo se ovšem, že práce na přípravě nového plánu je mnohem náročnější, než se čekalo. Ke konceptu územního plánu se sešlo téměř 16 tisíc připomínek, po dvou letech jsou dnes vypořádány. Chybí závěrečný krok, a to schválení pokynů pro zpracování návrhu nového územního plánu. To se podle původních plánů mělo odehrát letos v únoru, aby se stihlo ještě v tomto roce veřejné projednání návrhu tak, aby nový plán mohl být na konci roku 2015 hotov. Podle stavebního zákona totiž v tuto chvíli přestávají platit staré územní plány měst a obcí a samosprávy se začínají řídit novými – a přes toto datum podle ministerstva pro místní rozvoj bez výjimky nejede vlak.
Stihneme to, jiná verze není
Radní Hudeček odmítá připustit, že by nový plán do tohoto data nedokázal připravit. Přestože chce využít data z připravovaného konceptu, celý proces začíná od nuly. Metropolitní plán se bude muset znovu veřejně projednat a je zřejmé, že opět vyvolá velké množství připomínek, které se budou muset vypořádat. „Stihnout se to dá. Prostě musíme. To datum je něco jako mayský kalendář. Když nabereme skluz, najmeme další odborníky,“ tvrdí Hudeček a ukazuje barevný harmonogram termínů, kdy musejí být jednotlivé úkoly splněny. Útvar rozvoje města, který bude muset podklady připravovat, přitom prošel reorganizací a odešlo dvacet lidí. Je ale třeba říci, že pokud by se Hudečkovi nový plán nepodařilo nachystat, nastane v roce 2016 bezvládí a nebude podle čeho stavět. Zatím se radnímu podle jeho slov podařilo s ministerstvem pro místní rozvoj předjednat, že vyhláškou Praze povolí zamýšlené měřítko Metropolitního plánu a novelou zruší Zásady územní rozvoje – nadřazený dokument územnímu plánu v měřítku 1 : 100 000, který musela Praha v roce 2010 dle této normy jako kraj pořídit.
Jednoduché, nebo příliš obecné?
Princip Metropolitního plánu o čtyřech funkčních plochách by měl celý proces územního plánování a povolování zjednodušit. V Teplicích, pro které takový plán vytvořil architekt Roman Koucký, jemuž radní Hudeček naslouchá, ale mají z novinky těžkou hlavu. Tedy minimálně jedna úřednice. Plán je podle ní příliš obecný, často by potřebovala mít po ruce architekta, aby dokázala rozhodnout, zda je stavební záměr v souladu s územním plánem. V některých případech proto předkladateli doporučí, aby si nechal vytvořit od architekta regulativ. Tady by mohl nastat trochu problém. Už dnes si totiž některé pražské městské části stěžují, že nemají dostatečné kompetence zabránit nevhodné výstavbě v případě, že investor splní požadavky současného detailního územního plánu. Mimo jiné jde o tolik kontroverzní případy zastavování volných zelených ploch v sídlištích. V případě Metropolitního plánu by tedy měly radnice ještě menší prostor. Pokud by se majitel pozemku pohyboval v mantinelech čtyř barev a některých upřesňujících směrnic, jako například koeficientu zastavitelnosti nebo výšky budovy, mohl by si v podstatě stavět, co by chtěl. „Anglosaský model je přesně to, co by nám vyhovovalo,“ říká však radní pro územní rozvoj Prahy 9 Marek Doležal a zároveň upozorňuje, že radní Hudeček je jeho kamarád. Doležal ovšem počítá s tím, že městská část by si pořídila vlastní podrobnější územní plán v měřítku současného plánu nebo ještě menším. Jenže pro to, aby si městské části mohly tyto detailnější plány začít pořizovat, musí být hotová struktura Metropolitního plánu, ze které budou vycházet. Není také možné, aby se tyto plány vytvořily pro všechny pražské městské části, kterých je 57. Podle Hudečka bude takových celků deset, možná 15. Plány bude muset zřejmě pořizovat nějaká ústřední městská organizace a schvalovat zastupitelstvo města. Doležal také mluví o tom, že městská část by se mohla stát místem, kde by pro záměr stavebníka obstarali všechna potřebná razítka, kterých je nyní zhruba čtyřicet. A za to by inkasovala peníze. „Byl bych rád, aby investor nepřicházel do styku s tolika úředníky,“ potvrzuje Hudeček. Pro velká rozvojová území by dokonce chtěl zřídit jakési agentury, které by fungovaly na principu firmy. Ty by měly vydefinovat z diskusí majitelů parcel s městskými částmi, dopravními experty, urbanisty či zelenými organizacemi budoucí podobu území, za což by město investorům garantovalo územní rozhodnutí. Jako příklad uvádí lokalitu Trojmezí (prostor na hranicích Prahy 10, 11 a 15), kde bude potřeba nalézt pro budoucí využití kompromis.
Vize bude! Změny také
Právě uchování Trojmezí jako nezastavitelného území oceňuje Martin Skalský z neziskové organizace Arnika jako jediný významný pozitivní počin předchozího vedení rozvoje města. „Poslední roky tu chyběla vize. V podstatě se jen řešily změny, které požadovali vlastníci jednotlivých pozemků,“ podotýká Skalský. Hudeček předpokládá, že s vizemi bude pravidelně jednou za čtvrt roku předstupovat před sbor šedesáti odborníků, který nazval Ozvučenou deskou. Jeho členy by byli architekti, urbanisté, dopravní experti, památkáři, ale i třeba básníci. „Je nesmysl, abych já, 32letý produkt politické strany, udával směr, kterým půjde Praha,“ soudí Hudeček. Podněty pro Metropolitní plán by podle něho měly vzejít z univerzitního prostředí, zřejmě Fakulty architektury ČVUT. V době, kdy se bude intenzivně pracovat na Metropolitním plánu, budou dál běžet změny územního plánu, které rozjeli Hudečkovi předchůdci Martin Langmajer (ODS) a Josef Nosek (ODS). „Ty bezproblémové chci protlačit co nejrychleji. Chci avizovat, že už projdou bez toho, aby se muselo platit. Postoj městských částí pro mě bude pádným argumentem,“ říká Hudeček. Část těchto změn už je ale dávno zaplacená, proto budou muset projít, aby „netekla krev“.
