Stát bude další aktiva přebírat ještě rok
Černá, šedá a bílá. Není to dětská, ale naopak vysoká a drsná politická hra mezi státem a ČSOB kolem dědictví IPB. Stát – zejména vláda – potřebuje, aby čísla, která se objevují v médiích, byla co nejnižší, zatímco ČSOB chce své peníze, na něž má nárok na základě smlouvy o záruce podepsané s bývalým ministrem financí Pavlem Mertlíkem. Takzvaná šedá zóna úvěrů obsahuje dvě velké skupiny aktiv, jejichž seznamy se tvořily letos na jaře. První skupina obsahuje úvěry za 263 klienty v celkové hodnotě přes 98 miliard korun (viz tabulka). Z tohoto seznamu však bylo několik desítek pohledávek v celkové hodnotě kolem dvaceti miliard korun v průběhu uplynulých tří měsíců přesunuto do tak–zvané černé zóny (EURO 24/2001). Druhá část šedé zóny obsahuje úvěry po 4738 klientech v celkové hodnotě přes 21 miliard korun, ale jde o klienty, jejichž úvěry nepřesahují 50 milionů korun. Do finále ještě daleko. Ke ztrátě, kterou zaplatí daňový poplatník za první balík černých úvěrů v účetní hodnotě přibližně 46 miliard korun, se přičtou ztráty z dalších rizikových obchodů IPB (v rozsahu kolem 130 miliard korun). Jde o úvěry z šedé zóny, které si ČSOB ještě rok ponechá. Bonitní aktiva v celkové hodnotě asi 140 miliard korun si ČSOB samozřejmě nechá. Vláda má příslušný materiál projednávat v pondělí 25. června a otázkou je, zda přistoupí na návrh ČSOB v oblasti takzvaných šedých aktiv IPB. Dopad pro stát může být totiž nepříjemný, protože rizika spojená s těmito aktivy v rozsahu kolem 130 miliard ponese státní Konsolidační banka (KoB). A ČSOB, která zřejmě s pomocí společnosti Patria bude aktiva spravovat ve zvláštním režimu. Put opce zůstanou. snem každého bankéře mít možnost přesunout jakákoliv rizika na stát. Takže Mexico zchudne, Carthago zbohatne. (Mexico znamená ministerstvo financí a další státní instituce, Carthago je ČSOB. Tyto a takto psané akronymy navrhl používat při jednáních generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek tři týdny před zavedením nucené správy ČNB na Investiční a Poštovní banku tehdejšímu ministru financí Pavlu Mertlíkovi, aby se prý omezila rizika nekontrolovaného úniku informací.) Pro stát zní toto řešení lákavě, protože opticky se sníží objem aktiv z ČSOB do KoB. Otázkou je, zda obstojí vůči opozici a části médií, které obě kategorie, černou i šedou, spojily a operují s částkou přibližně 200 miliard korun. „Jde zatím o čistě akademické úvahy – jednání o způsobu správy takzvaných „šedých aktiv jsou dosud ve stadiu návrhů a připomínek, tudíž zdaleka ne definitivně ukončena, řekl týdeníku EURO mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek. Týdeník EURO má však informace, že je již rozhodnuto. Padla prý původní představa, že bude založena společnost, do níž by stát vložil šedá aktiva a ČSOB by je za poplatek spravovala. Součástí takzvaného restrukturalizačního plánu má být ustanovení, že ČSOB bude mít ještě rok na to, aby roztřídila šedá aktiva do bílé a černé kategorie. To, co vyhodnotí jako černé aktivum, bude postupně převádět za účetní hodnotu minus již vymoženou částku do KoB. Pro tento účel bude zachována ČSOB put opce na všechna šedá aktiva. Je však otázkou, jak bude ČSOB motivována, aby aktiva vymáhala s maximálním úsilím. Na dotaz, proč banka – jelikož je státní institucí – nevypíše tendr na správu aktiv z bývalé IPB, Pekárek odpověděl: „Na KoB se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek, není institucí vyjmenovanou v tomto zákoně. Řídí se vnitřní směrnicí o externích dodávkách pro banku, která je v mnoha směrech striktnější než zmíněný zákon . KoB čekají problémy. Avšak čert vem zatím nevyřešenou otázku kolem šedých aktiv. Nemalá potíž může nastat i s černými aktivy v okamžiku, kdy se přesunou z ČSOB do KoB. Mluvčí banky Jiří Pekárek minulý týden pro týdeník EURO uvedl, že „Konsolidační banka je na příliv úvěrů z ČSOB po bývalé IPB připravena jak personálně, tak technicky . Týdeník EURO však má informaci, že manažerský tým na správu aktiv z IPB (který sestavili předchozí ředitelé KoB Kamil Ziegler a Ladislav Řezníček) se v těchto týdnech pomalu rozpadá. Sám Řezníček, který byl u jednání o aktivech od počátku a je dokonale obeznámen s problematikou, odchází a s ním jdou i řadoví referenti, kteří měli uskutečnit převod. Také lidé, kteří měli aktiva spravovat, odcházejí. Přitom právě kvalita správy zásadním způsobem ovlivní konečnou ztrátu operace. KoB totiž za aktiva zaplatí účetní hodnotu, což je nominál minus vytvořené opravné položky. Potom sama aktiva ocení a vytvoří další opravné položky, což zvýší její ztrátu. To však není konečná ztráta. Teprve na základě jejich realizace vymáháním či prodejem vznikne konečný účet, který daňový poplatník zaplatí za pád IPB. I černá aktiva lze realizovat za lepší nebo horší cenu, než na jakou budou nyní klasifikována.
