Bestseller švédských ekonomů už vyšel ve třiceti jazycích
„Víte, co vlastně znamená zkratka MBA, kterou najdete na vizitkách řady manažerů? Mladý, blbý, arogantní.“ Tento vtip je jednou z mnoha provokací, kterou najdete v knížce švédských ekonomů Kjella Nordströma a Jonase Ridderstråla Funky business navždy. Štíhlé dílko se zabývá novými trendy v ekonomice a je výrazně přepracovanou a inovovanou verzí původního Funky businessu, který se na americkém trhu objevil v roce 2000. Knížka, která si vypůjčila název z populární „veselé“ hudby, byla od té doby přeložena do třiceti jazyků a patří k největším bestsellerům mezi zábavně ekonomickou literaturou, k jednomu z mála, který nenapsali američtí autoři. Rozhodně to není příručka, která poradí, „jak na to“. Je to spíše eklektický soubor trendů, pozorování a útržkovitých, a přesto velmi zajímavých a zábavných informací.
Jedním z hlavních témat knihy je hodnocení změn, ke kterým v oblasti byznysu došlo v rámci probíhající informační revoluce. Podnikání v globalizovaném světě vyžaduje ohromnou flexibilitu a neustálý přísun nových myšlenek. Na bojištích dnešních trhů se již neutkávají jednotlivé produkty, které jsou obvykle u řady výrobců srovnatelné. Důležitější je design, image značky a emoce, které umí vzbudit. Největší cenu již nemá hmota, ale nápad. „Co je skutečně hodnotné, poznáte, když si svou konkurenční výhodu pustíte na palec. Pokud to bolí, měli byste se nad svým podnikáním zamyslet.“ Ty skutečné konkurenční výhody totiž dnes neváží více než motýlí křídla.
Jak vypadá efektivní společnost
Úspěšná, moderní či, jak autoři až přehnaně často zdůrazňují, „funky“ firma má sedm základních rysů. Je především menší a efektivnější než společnosti starého typu. Doby, kdy průmyslníci a manažeři od Henryho Forda po Jacka Welche snili o budování gigantických impérií, jsou pryč. V polovině sedmdesátých let 500 největších amerických firem zaměstnávalo přes dvacet procent pracovní síly v zemi. Dnes je to méně než devět procent. Majitel společnosti Virgin, britský miliardář Richard Branson, například tvrdí, že ideální velikostí pro firmu je kolem padesáti lidí. Ve větší společnosti se již vytrácejí osobní vazby a upadá kreativita. Druhým rysem moderní firmy je její větší „plochost“. Doby velkých koncernů, kde řadoví zaměstnanci viděli nejvyššího šéfa jednou ročně a ještě zdálky končí. Funky firma už také nespoléhá na přesně dané role. Pozice jednotlivých pracovníků se mění projekt od projektu a ten, kdo byl nedávno vaším podřízeným, vás možná bude zanedlouho učit. „Naše kariéry se začínají podobat kariérám herců. Ráno hrajete Macbetha, odpoledne se stanete Terminátorem nebo Larou Croft,“ píší švédští ekonomové. S tím souvisí i horizontální způsob vedení. Klasická firemní struktura je založena na prostém a nepravdivém předpokladu, že nahoře jsou ti chytří a dole ti hloupější nebo línější. Ti nahoře myslí a ti pod nimi vykonávají. V efektivních firmách se počet mezičlánků od dělníků k ředitelům rychle zmenšuje, což vede k větší rychlosti a flexibilitě rozhodování. Způsob organizace vedení se mnohde začíná podobat kruhu. Generálního ředitele tradičního podniku jmenuje představenstvo, tedy zástupci akcionářů. To ale není jediná možnost. Nejúspěšnější poradenská firma na světě, McKinsey, zvolila jiný postup. Ředitele volí ostatní partneři, stejně jako děkana fakulty volí sami akademici nebo papeže kardinálové. Mohou tak zvolit toho nejlepšího z celého týmu.
Proměna vnitřní struktury ale k vytvoření moderní firmy nestačí. Jednotkou v byznysu přestala být sama společnost, ale spíše hustě provázaná síť smluvních partnerů, dodavatelů, subdodavatelů, outsourcingových firem a poradců. Nikdo už nepřežije sám jako v dobách, kdy si Rockefellerova Standard Oil vyráběla naprosto vše, co bylo nutné k vytěžení, zpracování a uskladnění ropy. Co se ale nezměnilo, je pečlivý důraz na měření všech parametrů výkonnosti firmy. Moderní technologie tyto možnosti dovedly ke kdysi stěží předvídatelné dokonalosti, takže je možné výkonnost firmy dolaďovat s velkou pečlivostí a s důrazem na výkonnost každého jednotlivého člověka. I když to už nezní příliš funky.
