Lombardie je další z oblastí severozápadní Itálie, kterou navštívíme. Na severu ji uzavírá státní hranice, svírají ji dvě jezera – Lago di Como na západě, Lago di Gardo na straně východní, na jihu ji ohraničuje linie mezi městy Mantova, Cremona a Voghera. Množstvím produkovaných vín je asi poloviční oproti Piemontu, jejich kvalitou si však s piemontskými nijak nezadá.
Z osmi podoblastí Lombardie patří k nejvyhlášenějším Valtellina a Franciacorta. Prvně jmenované území, severovýchodně od jezera Como na úzkém pásu vinohradů podél řeky Addy rodí převážně odrůdu Nebbiolo. Ostatní sorty jsou zastoupeny jen nepatrně a uplatňují se převážně ke zjemnění kupáží stojících na Nebbiolu. Franciacorta, kopcovitá lokalita mezi Brescií a jezerem Iseo, dává vína scelená z odrůd Cabernet Franc, Merlot a Barbero. A zdejší Spumante jsou pokládána za jedna z nejlepších vůbec.
Když se přesuneme směrem na východ, dovede nás cesta k západnímu břehu jezera Como. Od severu na jih podél pobřeží se rozprostírají viniční tratě Riviera del Garda Bresciano. Tam je možné objevit červená vína lehčí konstrukce, zvláště pak příjemná rosé. V Luganě, objímající jižní břeh jezera, jsou doma příjemná, stále se lepšící vína bílá.
Do zorného pole milovníků vína z této oblasti se zvolna prosazuje území jižně od Pavie - Oltrepò pavese. Přestože se z něj dosud převážně dodávaly suroviny pro ostatní zpracovatele nebo producenty sektů, začíná slavit úspěchy vlastními víny. Do svahů kopcovitého terénu se šplhají révy převážně místních odrůd, zejména Croatina, Ughetta či Uva rara. Botticino, územíčko z východu nalepené na podoblast Franciacorta, je lokalitou plných a harmonických červených vín, stojících na odrůdě Barbero. Ostatní místa, Cellatica a Tocai di San Martino, dávají příjemná vína lehčího charakteru, jež na své objevení teprve čekají.
Se stále větším zalíbením se konzumenti obracejí k mladému, ovocitému vínu Novello di Ebrusco, připravenému obdobně jako Beaujolais Primeur. Je stejně jako jeho slavnější francouzský příbuzný určeno ke spotřebě jako velmi mladé.
Rozmanitost půdního a klimatického charakteru jmenovaných území, kde lze nalézt jak rozevláté plochy vinic v údolí Pádu, tak skromné keře krčící se na terasách alpských úbočí nebo lehce zvlněné krajině jezerních břehů, je předpokladem pro širokou nabídku nejrozmanitějších vín. Kromě stále známějších D. O. C. se prosazují nenáročná, ale dobře zpracovaná vína stolní, která jsou lehká, svěží a dobře pitelná.
Ze škály lombardských vín, jež má v sortimentu společnost Neubauer & syn, se seznámíme s reprezentantem růžových. Sicli–Chiaretto di Moniga ´00 D. O. C., Monte Cicogna je kupáží z Gentile, Barbera, Sangiovese a Marzemina. Světlá barva lososího masa a jiskřivý výraz jsou jeho první vizitkou. Široký buket, plný ovocito-květinových vůní s výrazem jádra v konci tíhne spíše k charakteru červených. Prosazuje se v něm však i svěží pikantní dojem, který vnáší do buketní skladby zpracování technologií pro vína bílá. Chuť jen potvrzuje širší, rozpustilý výraz tohoto claretu. Není ztěžklá, jak se někdy stává, díky pečlivému vyškolení má všechny znaky dobrého růžového vína. I přes vyšší procento alkoholu působí lehkým, povznášejícím dojmem. Rozsáhlá škála prvků světlého bobulového ovoce se zřejmým taninovo-hořčinkovým podílem je sledována příjemnou kyselinkou. Celkově víno působí vydařeným obrazem. Bude jistě vhodným partnerem pro letní podvečery, nenáročným na koncentraci a poskytujícím příjemné, osvěžující prožitky. Růžová vína si sice získávají stále větší oblibu, ale připravit dobrý růžák není nijak snadné. O to příjemněji působí toto harmonické, svěží a lehké cuvée, které i díky výhodnému poměru mezi cenou a kvalitou má velké šance na uplatnění u konzumentů.