Případ ministerských úředníků obviněných kvůli IT zakázkám z uplácení míří k nejasnému rozsudku
Zachovali se jako nesmlouvaví úředníci ve službách veřejnosti, nebo jako korupčníci, či dokonce vyděrači? O osudu bývalého náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky a někdejšího šéfa tamního IT oddělení Milana Hojera má odvolací soud rozhodnout již tento čtvrtek. Městský soud je oba poslal koncem května na šest, respektive pět let do vězení za vydírání firmy OKsystem, která dodávala ministerstvu počítačové programy a systémy.
Proti rozsudku se k Vrchnímu soudu v Praze odvolala jak státní zástupkyně, tak oba obžalovaní. Týdeník Euro získal exkluzivně odvolání žalobkyně i úplné znění rozsudku. Dokumenty popisují, jak se věci odehrály a proč byli oba muži obžalovaní z úplatkářství nakonec odsouzeni za zcela jiný trestný čin.
Podezřelá státní zakázka Detektivové protikorupční policie zdokumentovali od července do září 2012 celkem pět schůzek v Hojerově kanceláři, jednu v kavárně Amandine poblíž ministerstva a další v Šiškově kanceláři. Na některé ze schůzek klíčový svědek a majitel společnosti OKsystem Martin Procházka dorazil vybavený skrytými policejními mikrofony. Detektivové byli přesvědčeni, že jsou svědky uplácení. Soud je však vyvedl z omylu.
Procházkova firma v té době přicházela kvůli novým smluvním podmínkám na ministerstvu o velký byznys. OKsystem byl přitom léta výhradním dodavatelem softwaru na zpracování sociálních dávek. Podle odhadů společnost za dobu své působnosti na ministerstvu inkasovala kolem čtyř miliard korun. V polovině roku 2012 se tak ucházela o stomilionovou zakázku přepisu informačního systému sociální podpory do jednotné datové základny – cloudu. Jenže ještě před rozhodnutím, kdo zakázku dostane, napadl OKsystem změny mezi poskytovateli služeb ministerstvu u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Podle soudních spisů Šiška s Hojerem nutili Procházku, aby OKsystem stížnost z ÚOHS stáhl a vydal společně s ministerstvem tiskové prohlášení potvrzující funkčnost nových systémů sociálních dávek. Jinak prý zakázku za nejméně sto milionů korun nedostane.
Ten samý kontrakt přitom zároveň nabídli jiné, konkurenční společnosti.
Zavádění nového IT systému od firmy Fujitsu, který měl být funkční od roku 2013, provázely kvůli technickým problémům opakované rozsáhlé výpadky, jež vážně narušily výplatu sociálních dávek. Antimonopolní úřad nakonec kontrakt se společností Fujitsu zrušil kvůli nesrovnalostem kolem narychlo uzavřené smlouvy bez výběrového řízení. A protože tak bylo vyplácení dávek opět ohroženo, ministerstvo práce a sociálních věcí svěřilo správu systému – v nouzi, takže opět v neveřejném řízení – zpátky firmě OKsystem.
Špinavý konkurenční boj… Procházka byl pro policii od počátku veledůležitý – jako oznamovatel, korunní svědek a de facto aktivista bojující proti korupci na ministerstvu. Jenže soudce Petr Novák jeho roli zásadním způsobem zpochybnil. Ze strany OKsystemu totiž nešlo o občansky chrabrý čin, ale o pokus provokativními schůzkami šéfa společnosti s úředníky ministerstva zachránit léta zaběhnutý a výnosný, ale rozpadající se byznys. Společnost se podle soudu dokonce připravovala na inovovanou zakázku s předpokladem, že smlouva bude uzavřena později.
Pak došlo v procesu k překvapivému zvratu – když soudce Novák prohlásil, že oba obžalovaní nejsou z podplácení vůbec podezřelí.
Od obžalovaných totiž nepadla žádná suma a není ani jasné, kdo si měl vlastně přilepšit. „Z toho důvodu měla společnost velmi silný motiv k tomu, aby se zbavovala konkurence,“ popsal soudce pravý motiv Procházky. Šiška sám navíc nemohl o zakázce rozhodnout, ta musela projít standardním schvalovacím mechanismem.
Šiška naopak podle soudce považoval služby poskytované společností OKsystem za předražené, měl problém s monopolem firmy.
„Snažil se nalézt jiné řešení, nejen jiného dodavatele, ale i jinak poskytované služby,“ odůvodnil jeho jednání Petr Novák. Šiška nemohl ani ovlivnit, jak ve věci rozhodne antimonopolní úřad. Řízení by totiž stejně běželo dál, protože úřad řešil i podněty dalších stěžovatelů na novou správu systému dávek ministerstva. Obžalovaní proto očekávali zprošťující rozsudek.
… nebo střet s vyděrači?
Pak ale soud neočekávaně začal podobu celé kauzy přepisovat. Soudce Novák totiž označil Šiškovy a Hojerovy výroky směrem k Procházkovi za vydírání. „Pohrůžku, že OKsystem nedostane zakázku za sto milionů, užili oba zcela explicitně. Oba ho nutili, aby něco konal, a způsobili škodu velkého rozsahu,“ hřímal soudce.
Obžalovaným hrozil najednou mnohem vyšší trest. „A to zejména proto, že se jedná o státní úředníky, dokonce na místě náměstka ministra. Čin byl spáchán s rozmyslem, ve svém důsledku narušoval důvěru v řádný, v souladu se zákonnými předpisy fungující chod státní správy. Přitom nabádal společnost OKsystem a jejího jednatele Martina Procházku k tolerování nezákonného postupu při přidělování státních zakázek,“ píše se v soudních aktech.
Verdikt o vydírání vyvolal nevoli jak u žalobkyně Bohuslavy Friedlové, tak u obhajoby. Podle Friedlové jej soud totiž dostatečně nezdůvodnil. A Šiška s Hojerem se podle ní skutečně pokusili zakázkou Procházku podplatit.
Odsouzení za vydírání se nezamlouvá ani Šiškovu advokátovi Tomáši Sokolovi. Soud trestný čin změnil v průběhu líčení a obžalovaný má podle něj právo požádat o poskytnutí času na přípravu nové obhajoby. A soud mu musí vyhovět, což se v tomto případě nestalo. „Klientovi bylo odňato právo účinně se hájit k právní kvalifikaci skutku, podle níž byl odsouzen k šestiletému trestu,“ tvrdí Sokol.
Vrchní soud proto bude muset vyřešit, jakého trestného činu se to Šiška s Hojerem vlastně dopustili. Očekávaný rozsudek může mít přitom zásadní vliv na další rozhodování státních úředníků při vypovídání kontraktů s monopolními dodavateli. Což smlouva se společností OKsystem evidentně byla.
Nic to ovšem nezmění na tom, že firma OKsystem rozorané bitevní pole z roku 2012 opět ovládla. Od konfliktu s úředníky získala firma na ministerstvu další zakázky za zhruba 300 milionů korun. l
Očekávaný rozsudek může mít přitom zásadní vliv na další rozhodování státních úředníků při vypovídání kontraktů s monopolními dodavateli.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
