Část odborníků odešla s Gandalovičem, část se nepohodla s Čunkovci
Dvě divoké spekulace zazněly v české metropoli. Podle první by Česko mohlo přijít o více než sedm set miliard korun, jež má čerpat z fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013. Podle druhé měla právě neschopnost vyjednat tyto peníze připravit o vládní křeslo ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka. Nikoli tedy v médiích hodně probírané „Čunkovy skandály“ (více na straně 44), ale reálné selhání v přípravě na čerpání evropských financí mělo podle takové spekulace zlomit Čunkovi vaz.
Ve skutečnosti jsou obě spekulace značně přehnané. Malá zrnka pravdy v nich však hledat lze. Politik, který přišel do Prahy ze Vsetína a přivedl si odtud na ministerstvo své spolupracovníky, musel dlouho řešit jiné problémy než evropské peníze. Ty jsou ovšem velmi důležité pro budování dopravní infrastruktury, inovace v českých firmách, podporu vzdělávání, ochranu životního prostředí či pro obnovu venkova. Zásadní jednání s Evropskou komisí o stovky miliard se přitom ve stejnou dobu velmi zadrhávala. Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož role je v rozhovorech s Bruselem klíčová, přišlo po odchodu Čunkova předchůdce Petra Gandaloviče o tým odborníků. Z různých důvodů. Jedna část prostě odešla s Gandalovičem, druhá se nepohodla se Vsetíňáky.
Bilance Čunkova působení na ministerstvu nicméně není zcela jednoznačná. Na rozdíl od Gandaloviče - jenž má zkušenosti nejen z regionální politiky, ale také z diplomacie - se šéf lidovců příliš neprezentoval jako politik, který dokáže otevírat brány v Bruselu. Vlastně na to ani neměl čas. Komisařka Danuta Hübnerová dokonce vyslovila pochybnost, je-li české ministerstvo pro místní rozvoj vůbec schopné plnit svou koordinační roli při přípravě čerpání evropských peněz. Čunek se tak ocitl pod velkým tlakem také v české vládě. Premiér Mirek Topolánek i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra na lidoveckého předsedu velmi tlačili, aby konečně vytvořil silný vyjednávací tým pro jednání s Bruselem. Vondra navrhoval, aby v týmu byli známí odborníci - například bývalé ministryně Milena Vicenová a Miroslava Kopicová.
Jiří Čunek nakonec provedl vcelku obratný manévr. Vondrovy návrhy akceptoval, vymyslel koncepci meziresortního týmu, v němž nakonec jsou kromě obou žen kupříkladu také další bývalý ministr Petr Moos či náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa. Tento tým - včetně Čunkova prvního náměstka Milana Půčka, který předtím působil ve Vsetíně - minulý týden odcestoval do Bruselu a zdá se, že Češi při jednáních chytili druhý dech. Optimistické zprávy říkají, že rozhovory s Evropskou komisí o strategickém rámci pro čerpání mají být ukončeny do konce května. Také Bruselští označili toto datum za reálné, byť zůstává otázkou, zda ho považují za pravděpodobné.
Češi jsou nicméně pod velkým časovým tlakem. Potřebují, aby se peníze na nové období začaly ve větším měřítku čerpat co nejdříve. Jinak by hrozilo, že kvůli neschopnosti využít finance včas o značné částky přijdou. Nikoli tedy nutně o stovky, ale třeba o desítky miliard korun. I to by byla velmi nepříjemná zpráva pro české veřejné finance v době, kdy ministr financí Miroslav Kalousek už kvůli vysokému rozpočtovému schodku shání každou miliardu.
Bylo by chybou házet veškeré komplikace při jednáních s Bruselem na Čunkovo vedení ministerstva. Evropská komise již dlouho vytýkala Praze vysoký počet operačních programů, které se navíc zbytečně překrývaly, byrokratický přístup a také nedostatek informací o reformě veřejné správy. Na kvalitě české administrativy ostatně závisí, budou-li Češi vůbec umět evropské peníze efektivně využít. Bruselské výtky byly mnohdy oprávněné a týkaly se věcí, které připravovaly předchozí vlády. Kořeny některých českých potíží sahají do doby, kdy v čele ministerstva pro místní rozvoj působil Jiří Paroubek.
Na druhé straně to neznamená, že by Praha musela být vyděšena kvůli každé jednotlivé výtce z Bruselu. Evropští úředníci nemají patent na rozum. Český vyjednávací tým musí ustoupit tam, kde je to rozumné, ale hájit stanovisko Prahy tam, kde je to nutné - třeba i kvůli tomu, aby se čerpání dále nezdržovalo. Česká pozice přitom vůbec není beznadějná. Česko má na peníze z fondů EU nárok a Brusel mu je nemůže jednoduše sebrat. Evropská komise však musí dbát na to, aby při čerpání byla dodržována jistá pravidla. Je možné, že bruselští vyjednavači v čele se Slovenkou Katarínou Mathernovou budou mít sami zájem o rychlé a kompromisní řešení neshod. To by pomohlo Čunkovi i české ekonomice.
