Mezinárodní integrace a finanční stabilita

Propojení české a mezinárodní ekonomika přináší i některá rizika

Zpráva o finanční stabilitě za rok 2005, kterou ČNB minulý týden zveřejnila na své webové stránce, přináší řadu zajímavých analýz. Propojením závěrů jednotlivých částí zprávy získáme ucelený obrázek o zvyšující se integraci české ekonomiky do mezinárodního prostředí a o přínosech a rizicích, které s sebou tento trend přináší.

Tahounem růstu jsou exporty.

Na to, že se česká ekonomika úspěšně zapojila do mezinárodního obchodu, nás již více než rok upozorňovala statistická data o příznivém vývoji obchodní bilance. Tato bilance - včetně bilance služeb - loni dosáhla poprvé od roku 1993 přebytku ve výši dvě procenta HDP (viz tabulku 1). Hlavním tahounem vysokého růstu české ekonomiky byly v loňském roce čisté exporty. Integrace obchodních toků je doprovázená integrací kapitálových toků, které jsou pro vývoj ekonomiky neméně důležité. V roce 2005 dosáhly přímé zahraniční investice devíti procent HDP, což při vysokém tempu růstu indikuje neklesající zájem investorů o českou ekonomiku.
Méně známý je fakt, že integrace domácí ekonomiky se výrazně projevuje i na finančních trzích. Výnos desetiletých českých vládních dluhopisů dosahuje již několik let úrovní srovnatelných (či dokonce nižších) s výnosy dluhopisů německé nebo americké vlády (viz graf 1). Vstup do EU zvýšil kredibilitu české ekonomiky a přiblížil náklady dlouhodobého financování české vlády k úrovni eurozóny. Na domácím akciovém trhu lze připsat velmi dobrý vývoj v loňském roce (růst indexu PX 50 o 40 procent) zejména zvýšené poptávce z řad zahraničních investorů.

Spolupráce nutná.

Rostoucí propojení domácí ekonomiky s vnějším prostředím lze ovšem pozorovat také přímo ve finančním sektoru. Zatímco na počátku této dekády byl integrační trend vyvolán zejména prodejem velkých státních bank zahraničním investorům, po vstupu ČR do EU se integrace urychluje využíváním takzvané jednotné evropské licence a takzvané notifikace volného přeshraničního poskytování finančních služeb. V rámci notifikace daná evropská finanční instituce pouze oznámí prostřednictvím svého domácího regulátora české straně (od 1. 4. 2006 je dohled nad různými segmenty finančního trhu soustředěn do ČNB) svůj zájem provozovat činnost na daném území za podmínky, že nabízené služby nemají charakter trvalé hospodářské činnosti. Zahraniční přítomnost v domácím finančním systému může mít nyní podobu buď dceřiné společnosti, nebo pobočky nebo notifikace. Jednotné licence umožňují snadnější vstup do domácího sektoru zřízením pobočky a také snadnější přeměnu dceřiné společnosti na pobočku. Volba vhodné právní formy je ovlivněna možnostmi daňové, regulatorní a právní arbitráže stejně jako strategií vlastníka.
Základní struktura sektoru bank, pojišťoven a obchodníků s cennými papíry v ČR (tabulka 2) dokumentuje, že nově dostupné možnosti vstupu do českého finančního sektoru mají vliv na počet subjektů působících na české půdě. Například počet notifikací v sektoru bank byl ke konci roku 2005 již 108, v sektoru pojišťoven 328 a v sektoru obchodníků s cennými papíry 209. Notifikace samozřejmě využívají i české subjekty při svém působení v ostatních zemích EU.
Rostoucí počet zahraničních subjektů přítomných na domácím finančním trhu zvyšuje konkurenci, přináší nové technologie, služby, rozšířenou nabídku produktů a moderní distribuční kanály. Zahraniční manažerské know-how se odráží ve zvýšení kvality řízení rizik, posílení vnitřních kontrolních systémů a zvyšující se efektivitě hospodaření finančních institucí.
Na druhé straně však rostoucí přítomnost zahraničních finančních subjektů na domácím trhu může přinášet i nová rizika. Jde zejména o nové kanály přeshraniční transmise šoků do domácího finančního sektoru v případě potíží zahraničního vlastníka. Navíc má právní forma působení zahraničního finančního subjektu na území ČR vliv na provádění regulace a dohledu. Zjednodušeně řečeno lze konstatovat, že dceřiná společnost spadá do kompetencí takzvaného hostitelského (v našem případě tedy českého) finančního regulátora, kdežto pobočka zahraniční finanční instituce je dohlížena a regulována pouze domácím (tedy zahraničním) dohlížitelem. Z toho vyplývá pro regulátory a dohlížitele nutnost úzké spolupráce.

Analýzy ve zprávě.

Tato přeshraniční spolupráce regulátorů a dohlížitelů je charakterizována asymetrií vztahů a také proměnlivostí ve směru asymetrie. Z pohledu globálních finančních skupin jsou dceřiné společnosti a pobočky zahraničních finančních institucí v ČR většinou poměrně malou složkou jejich celkových bilancí. Na druhé straně mohou mít tyto pobočky a dceřiné společnosti svou velikostí zásadní význam pro český finanční sektor. Zajímavé byly v tomto kontextu některé velké fúze a akvizice v evropském bankovním sektoru, které byly zahájeny či oznámeny v loňském roce. V jejich důsledku se dostali někteří národní dohlížitelé z takzvaných velkých zemí z pozice dohlížejících do pozice těch, kteří jsou závislí na ochotě příslušného partnerského zahraničního regulátora spolupracovat.
Zpráva o finanční stabilitě ČNB upozorňuje na nutnost vyhodnocovat pečlivě důsledky integrace české ekonomiky do mezinárodního prostředí. Přináší také řadu dalších analýz s cílem přispět k finanční stabilitě tak, jak bylo novelou zákona o ČNB stanoveno.