Radujme se, veselme se. Praha disponuje pátým nejlepším systémem veřejné dopravy na světě. Metropolitní dopravní plánovači překonali i taková města jako Vídeň či Kodaň. Opravdu je vše tak růžové?
Mohlo by se tedy zdát, že Praha funguje z dopravního hlediska bezvadně a v dočasném směřování není potřeba nic měnit. Při detailnějším pohledu na výsledky studie však vyplývá, že to s dopravou v hlavním městě není zase až tak slavné. Trochu to celé připomíná nelichotivou postavu typického českého zákazníka v hypermarketu, který po zhlédnutí nápisu „sleva“ bezhlavě naplňuje nákupní vozík párky, po složení či původu se už ale nepídí. A studie, na niž upozornil web iDnes, ukazuje, že obsah skutečného masa v pražském dopravní uzenině není nijak vysoký.
Dobrému umístění vděčí metropole především tomu, že ve většině parametrů se drží v průměru, na rozdíl od ostatních v žádném měřítku nic fatálně nekazí a kvůli jednotlivostem tak neztrácí body. Nejlépe se městu daří v ekonomické kategorii, zahrnující takové parametry, jako je podíl výdajů domácností na veřejnou dopravu na jejích příjmech, rozpočet města na dopravu či efektivita využití dopravy při přepočtu na jízdy na obyvatele.
Recept pro Prahu: Airbnb bude Dortmundu platit daně
Tady si dopravní podnik opravdu zaslouží pochvalu za cenu dlouhodobých jízdenek. Cena denního jízdného za 10 korun při nákupu roční Lítačky je opravdu výjimečná nejen ve světovém, ale i českém měřítku a u zahraničních návštěvníků z řad odborné veřejnosti z mnohem rozvinutějších a bohatších měst vyvolává toto zjištění obvykle nechápavý údiv. Co se tedy týká ceny párku, není Praze co vytknout.
Horší už to je s jeho složením. V kategorii „lidé“ zahrnující provozní dobu metra, bezbariérovost stanic nebo dostupnost mobilního internetu už město dopadlo podstatně hůř. Lze přitom předpokládat, že autoři studie vycházeli spíše z oficiálních dat a celou stovku hodnocených měst osobně nenavštívili. Kdyby tak učinili, zjistili by, že údaje o složení na obalu často neodpovídají skutečnému obsahu výrobku. Wi-fi v 84 tramvajích, které mají připojení poskytovat, je třeba absolutně nefunkční.
Samotný počet bezbariérových stanic také nevypovídá nic o tom, že najít páchnoucí vchod k výtahu je často úkolem jen pro zkušeného skauta s mimořádnou schopností orientace v terénu. Výtahová šachta se nezřídka nachází ve značené vzdálenosti od běžného vstupu do metra a po cestě k ní je pak nutné překonat hojně frekventovanou křižovatku a několik semaforů.
Čtěte také:
Dlouhá cesta do práce? I na dojíždění a stěhování existuje příspěvek
Chcete si postěžovat na stav silnic, MHD nebo parků? Praha na to chystá web a aplikaci
Konec validátorů. Bezkontaktní platby v pražské MHD budou fungovat od příštího roku
Vůbec nejhůře však hlavní město dopadlo v kategorii ekologie. Tady není ani co dodat. Češi nikdy nebyli fanoušci přehnaného ozelenění. Občas se sice najde někdo, kdo se opravdu informuje o přísadách ve zlevněné uzenině, zda však bylo prase krmeno pesticidy nadopovanou kukuřicí a traktor zemědělce vypouštěl do ovzduší nadlimitní množství CO2, už opravdu nikoho nezajímá. A na to pravděpodobně dopravní podnik i magistrát hřeší.
Neznamená to, že pátá příčka pro Prahu nebyla odpovídající. Stejně jako nabídka potravin v Česku, tak i doprava ve městě, je na slušné úrovni. Místo poplácávání po zádech je však třeba si uvědomit, že je dost co zlepšovat. Pak se možná dočkáme i vytouženého vlaku na letiště.
Přečtěte si další komentáře autora:
