Tomáš Halík je v Oxfordu akademickou celebritou. Dveře mu otevírá sponzor slavné univerzity, pražský developer Luděk Sekyra
Starobylé kruhové divadlo Sheldonian Theatre v?centru Oxfordu se pomalu otevírá slavnostně oděným hostům. Lidé s fraky a akademickými hábity vstupují dovnitř. S úlevou. Venku panuje klasické anglické počasí – jemné dešťové kapky nejsou skoro ani vidět, ale dokážou úspěšně promočit sako. Divadlo z poloviny 17. století poskytuje příjemné přístřeší.
Velká okna s motivy, které připomínají točící se zeměkouli, přivádějí do sálu pozitivní letní světlo. Obecenstvo je v očekávání.
Je konec června a v Oxfordu se chystá každoroční slavnost jménem Encaenia, při níž univerzita uděluje čestné doktoráty.
Jde o jednu z nejprestižnějších akademických akcí na světě. A Česko tady má svého zástupce. Počtvrté v historii. Po Masarykovi, Benešovi a Havlovi Oxford letos oceňuje českého � lozofa a kněze Tomáše Halíka. Ten přichází ve slavnostním průvodu hlavní branou divadla. Kancléř Christopher Francis Patten, nejvyšší hodnostář univerzity, mu předává dokonce ten nejdůležitější čestný titul – doktor blahosloví. Akademická hodnost je symbolicky zhmotněná černočerveným talárem, v němž vousatý Halík tak trochu připomíná adventního Mikuláše.
Halík, Krugman, Almodóvar…
„Je ušlechtilým příkladem dobročinnosti. V jeho knihách je stará moudrost interpretována s novým porozuměním,“ odůvodňuje Patten latinsky udělení doktorátu českému knězi. Vedle Halíka sedí i další ocenění – opravdové kapacity svých oborů: soudce britského Nejvyššího soudu lord Mance, ekonom a držitel Nobelovy ceny Paul Krugman, designér Applu Jonathan Ive, španělský režisér Pedro Almodóvar či estonský skladatel Arvo Pärt.
Halík se tak zařadil do elitní společnosti a je již de� nitivně oxfordskou celebritou.
Místní čeští a slovenští studenti, ale i další akademici a vědci trpělivě čekají v hloučku, aby mohli vyslechnout jeho pár slov nebo s ním krátce podebatovat. Mezi Halíkovy obdivovatele patří také Ralph Waller, děkan Harris Manchester College, jedné z významných oxfordských kolejí, která Halíka na udělení čestného doktorátu navrhla. Waller má k Halíkovi velmi blízko. Stejně jako český � lozof je oxfordský děkan držitelem Templetonovy ceny, jakési Nobelovky za duchovní činnost, a taktéž se vědecky zabývá teologií.
„Tomášovo ocenění je i oceněním pro Českou republiku,“ říká Waller. Sám se přitom táže, jak se projevilo rozdělení Československa na kulturách obou někdejších federálních národů. Je vidět, že ho současná situace v Česku velmi zajímá, i když o ní mnoho neví. To se týká i ostatních oxfordských akademiků.
Neustále se vyptávají na to, jaká je v Praze politická nálada a jak Češi hodnotí brexit. Halíkova přítomnost je evidentně příležitostí, jak místní vlivné akademické autority o českých reáliích trochu víc poučit. Takovou šanci ovlivnit obraz země v zahraničí má v současnosti jen několik Čechů.
Sekyra House
Patří mezi ně i další česká spojka v Oxfordu, člověk, který vybrané Čechy do prominentního anglického univerzitního světa přivádí. Tuto moc má pražský developer a dlouhodobě největší sponzor KDUČSL Luděk Sekyra. Už několik let sponzoruje Harris Manchester College, zasedá v kolegiu jejího děkana a zrekonstruoval jednu z místních historických budov. Sám s hrdostí v hlase vypráví, že právě v tomto domě údajně před staletími působil slavný irský filozof George Berkeley, a v době anglické revoluce – v polovině 17. století – tu prý dokonce sídlila i část parlamentu. Nyní nese stavba Sekyrovo jméno. Developer se tak dostává blíž k britské vyšší vrstvě, a tím získává prestiž i v Praze, zejména mezi lidmi názorově spojenými s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Ti tak tvoří Sekyrovo nejbližší intelektuální okolí. I sám podnikatel a milovník antické filozofie na Oxfordu pilně studuje a sepisuje dílo o etice v politice.
Uvnitř Sekyra House nechal český byznysmen zrenovovat malou posluchárnu a pojmenoval ji po českém knězi Halík Room. Před dvěma lety tu ještě pracovali polští zedníci, teď už v krásně opravené posluchárně visí dva obrazy. Jsou to portréty.
Naproti dveřím září Halíkova podobizna namalovaná fotorealistickým stylem.
Na protilehlé stěně visí druhý portrét. Je na něm holohlavý muž s pronikavýma modrýma očima. Sekyra s Halíkem tak na sebe pozorně shlíží z obrazů.
Tradice pojmenovávat místní posluchárny a domy po slavných osobnostech a vlivných sponzorech je v Oxfordu dlouhá. Důležití dárci dokonce mohou získat neobyčejně výsadní postavení. Jejich obrazy se po čase nevyměňují, ale mohou na stěnách školních jídelen viset „až na věky“.
„Je to jeden z nejstarších přednáškových sálů u nás. Na krbu se dodnes dochoval vyrytý letopočet 1664,“ zdůraznil děkan Harris Manchester College Ralph Waller důležitost místa, které je teď „zasvěceno“ oběma Čechům. Je nepochybné, že na Halíkově oxfordském ocenění má podíl právě Sekyra. Sám pražský miliardář přiznává, že se ho lidé z Oxfordu v minulosti často ptali, jaké morální autority v Česku máme kromě Masaryka a Havla. Sekyra před akademiky mnohokrát v této souvislosti zmínil právě Halíka. Kněz se ho na oplátku zastává. „Jsou tady podnikatelé, kteří si začínají uvědomovat svoji spoluodpovědnost za morální atmosféru ve společnosti,“ hájí Sekyru, jenž se i nyní často pohybuje v českém politickém zákulisí. Má vliv především na politiku lidovců, kterým už daroval miliony.
Sekyra sám sebe s oblibou považuje za „polepšeného“ podnikatele. Neustále čelí kritice za své historické kontakty se zavražděným kmotrem Františkem Mrázkem, šedou eminencí ODS Ivanem Langerem či politickým podnikatelem Romanem Janouškem. Sekyra na nekončící dotazy ohledně své minulosti odpovídá tak trochu � lozo� cky, jak je nyní jeho dobrým zvykem. „Jako podnikatel hájíte své soukromé zájmy, ale jako člověk, který rý vstupuje do veřejného života, musíte dát přednost zájmům polis, jak už říshrnuje říkal Platón,“ shrnuje Sekyra svou proměnu s odkazem na antického � lozofa a jeho dílo o republice neboli polis.
Vás si necháme
Na slavnostní večeři, kterou pro Halíka po udělení doktorátu uspořádala Harris Manchester College, je dokonce cítit velmi silný odpor vůči stoupencům odchodu z EU a zároveň stud za komplikace, které to může Evropě jako celku způsobit.
Výjimkou nejsou ani omluvy, kterými se oxfordští vědci (často historici a filozofové) snaží před českými hosty distancovat od výsledků referenda.
„Ať to všechno dopadne jakkoli, vás si necháme,“ prohlašuje směrem k českému knězi děkan Ralph Waller. V kolejní jídelně převládne bouřlivý potlesk.
Halíka si v oxfordských kruzích velmi cení zejména za jeho snahu překonat překážky mezi náboženstvími, za disidentskou činnost za komunismu a v těchto dnech i za jeho přesvědčené evropanství.
Oxford je totiž ryze „evropské“ město, kde většina obyvatel a akademiků lituje odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Ulice jsou doteď ověšené modrými vlajkami se žlutými hvězdami.
K evropanství se v kolejní jídelně po Halíkově vzoru přihlásil i Sekyra.
Zdůraznil kulturní kořeny evropské integrace. Vysloužil si tím ovace přítomných českých studentů. Právě oni přivedli Sekyru do Oxfordu a seznámili ho s místní akademickou elitou. Na oplátku teď sami pociťují Sekyrův vliv. „Od té doby, co college sponzoruje pan Sekyra, jde, zdá se, všechno snadněji,“ říkají.
Naproti dveřím září Halíkova podobizna. Na protilehlé stěně visí druhý portrét. Sekyra s Halíkem na sebe pozorně shlíží z obrazů.
Vedle Halíka sedí i další ocenění – třeba ekonom a držitel Nobelovy ceny Paul Krugman, designér Applu Jonathan Ive či španělský režisér Pedro Almodóvar. Sekyra, milovník antické poezie, na Oxfordu pilně studuje a sepisuje dílo o etice v politice.
O autorovi| Jan Novotný, Oxford, novotnyj@mf.cz