Podnikatel, truhlář a návrhář nábytku pocházel z německého Porýní. V polovině 19. století se usadil na Moravě, kde v Koryčanech a v Bystřici pod Hostýnem založil továrny na nábytek z ohýbaného dřeva – základ dnešní firmy TON.
Foto: TON
Od počátku 18. století se ve světě zaváděl nový postup při práci se dřevem – ohýbání v páře či horké lázni. Trvalo ale déle než 100 let, než se tato technika začala využívat také k výrobě nábytku. Průkopníkem se stal německý truhlář Michael Thonet, kterému se jako prvnímu podařilo kombinací chemických a mechanických postupů docílit trvalé ohebnosti dřeva. Jeho výrobky byly pružnější, pevnější, lehčí i levnější než klasicky vyřezávaný nábytek, a nová metoda se brzy začala uplatňovat i v jiných výrobních oborech. Nejslavnější však zůstaly Thonetovy židle, které německý vynálezce svého času dokonce demonstrativně házel z Eiffelovy věže, aby dokázal jejich pevnost.
Nabídka od kancléře
Michael Thonet se narodil roku 1796 v německém Boppardu. Vyučil se stolařem a kolem roku 1830 začal dělat pokusy s ohýbáním dřeva. Postupně začal vyrábět ohýbané židle, pohovky i křesla a roku 1841 své výtvory poprvé veřejně představil na průmyslové výstavě v Koblenci.
Ohýbaný nábytek byl v té době novinkou, vzbudil proto značný ohlas a všiml si ho i rakouský kancléř Metternich. Thonetovy výrobky se mu zalíbily, vyzval proto německého truhláře, aby odešel do Vídně, kde by mohl své podnikání lépe rozvíjet. Thonet nabídku přijal a počátkem roku 1842 do Vídně odcestoval. Stal se držitelem privilegia c. k. dvorské komory a bylo mu dovoleno „ohýbat veškeré, i nejkřehčí, druhy dřeva v libovolných tvarech a zakřiveních“. Začal s výrobou židlí, které se téměř okamžitě staly hitem. Rodinná firma se úspěšně rozrůstala, Thonet ale už myslel na budoucnost. Roku 1853 nechal podnik přepsat na svých pět synů a společnost změnila název na „Gebrüder Thonet“.
Za dřevem do Koryčan
Michael Thonet podnik nadále řídil, a protože zájem zákazníků stále stoupal, rozhodl se brzy vybudovat nové výrobní provozy. Nejvýhodnější podmínky našel v moravských Koryčanech, kde byla levnější pracovní síla, v okolí se navíc těžilo velké množství kvalitního dřeva. Stavba továrny začala roku 1856 a už v následujícím roce byl zahájen provoz. Díky mechanizaci zde našla práci i řada nekvalifikovaných dělníků a výroba se začala brzy vyplácet. Povzbuzen tímto úspěchem založil Thonet o šest let později další továrnu v Bystřici pod Hostýnem, která se později stala hlavním závodem firmy. Ke dvěma velkým závodům přibyly po roce 1865 ještě menší filiálky v maďarském Nagy Ugrócz a ve Vsetíně.
Firma vyráběla nejrůznější druhy nábytku, jeden typ se ale do dějin zapsal víc než všechny ostatní. Byla jím slavná židle číslo 14, nazvaná podle pořadí ve firemním katalogu. Na první pohled obyčejná sedačka byla totiž ideální k jídelnímu stolu – lehká, pevná a zároveň elegantní. Začala se vyrábět roku 1859 a do roku 1930 se jí prodalo neuvěřitelných 50 milionů kusů.
Michael Thonet (1796—1871)
Narodil se 2. července 1796 v německém Boppardu. Vyučil se stolařem a ve 30. letech 19. století začal dělat pokusy s ohýbáním dřeva. Ohýbaný nábytek poprvé představil roku 1841 na výstavě v Koblenci a v následujícím roce si otevřel vlastní firmu ve Vídni. Roku 1856 založil továrnu v moravských Koryčanech a další závody vznikly později i v Bystřici pod Hostýnem a Vsetíně. Thonetův nábytek se stal pojmem a německý podnikatel za jeho výrobu získal i řadu ocenění. Zemřel 3. března 1871 ve Vídni.
Vše pro zákazníka
Roku 1871 Michael Thonet zemřel a vedení firmy se ujali jeho synové. Společnost zaměstnávala přes pět tisíc dělníků a měla sklady v Paříži, Londýně, Hamburku, Berlíně i Amsterdamu. Výrobní sortiment se přitom neustále rozšiřoval. V nabídce už nebyly jen židle, ale také stoly, věšáky, křesla, garnýže či lehátka. Firma dodávala zboží kamkoli v Evropě do tří týdnů, navíc přesně podle přání zákazníka, tedy i v barvách, které nebyly v katalogu.
Počet zaměstnanců stoupl do roku 1914 na 10 tisíc, první světová válka však způsobila firmě značné problémy. Roku 1921 vznikla akciová společnost Thonet, provoz se ale nepodařilo zcela obnovit a v následujícím roce muselo dojít ke sloučení s firmou Kohn & Mundus z Holešova. Ředitelem společnosti Thonet-Mundus se stal Leopold Pilzer, to se však nelíbilo šéfovi bystřického závodu Victoru Thonetovi, který na protest z firmy vystoupil. Rodina Thonetů tím přišla o úplnou kontrolu nad podnikem, majetkový podíl si ale ponechala.
Číslo čtrnáct žije
Za druhé světové války se v Bystřici i Koryčanech vyráběla dřevěná křídla pro německá letadla. Roku 1945 byl proto rodině Thonetů veškerý majetek zabaven, ačkoliv s nacisty nikdy aktivně nespolupracovala. Potomci Michaela Thoneta odešli do Vídně a později do Frankenbergu, kde si založili novou firmu.
V Československu vznikl národní podnik Thonet, roku 1953 přejmenovaný na TON (Továrna ohýbaného nábytku) se sídlem v Bystřici pod Hostýnem. Do něj byly začleněny další továrny na nábytek, čímž vznikl jeden z nejvýznamnějších nábytkářských podniků u nás. Změna nastala až po roce 1989. Z Koryčanského závodu vznikla společnost Koryna, která se specializuje na výrobu kuchyňských linek. Roku 1994 přešel do soukromých rukou také bystřický TON. Po modernizaci provozů a získání nových kontaktů patří dnes opět k předním výrobcům ohýbaného nábytku v Evropě. V jeho sortimentu přitom nechybí ani slavný model číslo 14, který se tak vyrábí už přes 150 let.
