Koncem listopadu zasedly země kartelu OPEC a všeobecně se čekala redukce těžebních kvót. Ta současná činí 30 milionů barelů za den, ale bývá porušována. Denní produkce v listopadu činila 30,6 milionu barelů. Ke snížení kvót ale nedošlo a cena ropy se poroučela pod 70 dolarů za barel.
Od poloviny roku klesla cena ropy o 40 procent. Poslední podobný propad jsme viděli v roce 2008. Ovšem tehdy krachovali Lehman Brothers a světová ekonomika se propadla do propasti.
To není strašení, naopak spíše upozornění, že dnes je situace jiná. Dnešek především na straně nabídky připomíná spíše vývoj v osmdesátých letech, kdy po předchozím ropném šoku došlo ke zpomalení spotřeby ropy a také k růstu její produkce v zemích mimo OPEC. Také v letošním roce cena ropy klesala souběžně s tím, jak se snižovaly prognózy poptávky po černém zlatu. Obvykle bývá v tomto smyslu zmiňována hlavně eurozóna, stále sužovaná obavami z budoucího růstu, ale také Čína a obavy o její další vývoj.
Pro příští rok lze v zemích OPEC počítat nanejvýš s malým poklesem těžby a s jejím zastavením jedině v případě nejnákladnějších producentů, což se týká především ropy z břidlic či ropných písků. Tito producenti nemohou samozřejmě reagovat okamžitým snížením produkce.
Ale oproti standardním metodám těžby přece jen operují s malými fixními náklady, zato ale s mnohonásobně vyššími náklady provozními. Při ceně 65 dolarů za barel už náklady řady producentů břidličné ropy převyšují příjmy. Lze tedy očekávat jednak postupný ústup z produkce a především nižší investice do dalších kapacit. To však ovlivní nejdříve druhou polovinu roku 2015, spíše ale až rok 2016.
Nadbytek ropy příští rok
Zejména v první polovině roku 2015 bude na trhu ropy skutečně nadbytek. Poptávka po ropě ze zemí OECD zřejmě v roce 2015 nepatrně poklesne, poptávka po surovině z jiných zemí by měla růst někde těsně pod třemi procenty, tedy prakticky stejně jako letos. Dohromady to dává mírný růst poptávky kolem 1,2 procenta. Výsledný mix naznačuje spíše mírný růst cen ropy, přičemž nad 80 dolarů by se barel mohl dostat ve druhé polovině příštího roku. Kromě klíčové reakce producentů zde stále významnou roli mohou sehrát geopolitická rizika, která jako by letos na ropu žádný vliv neměla.
A jaké jsou následky aktuálního poklesu cen ropy? Trpí samozřejmě producenti – čistí exportéři. Mezi ně patří i USA, ale to opravdu není případ země závislé na vývozu ropy. Horší je to v zemích jako Írán, Rusko či Venezuela. Co pro geopolitiku znamená diktátor přitlačený ke zdi, nechť domýšlejí jiní.
Profitují naopak čistí importéři, mezi něž patří také eurozóna. Pokles cen ropy zde znamená nižší inflaci a za současných podmínek vyšší šanci na další akce ECB na podporu ekonomiky. V souhrnu by tak pokles cen ropy měl být pro Evropu dobrou zprávou. Promiň, Norsko.
Autor je hlavním analytikem Raiffeisenbank
Čtěte také:
Levná ropa přeje aeroliniím, akcie nebývale rostou
Saudové zlevňují ropu, na mušce mají těžaře v USA
Saúdská Arábie čeká ustálení ceny ropy kolem 60 dolarů, pokles ustojí
