Ve Sněmovně momentálně není jediná jednoznačně liberální strana a pohled na ty mimosněmovní je žalostný.
Krátce po poločase volebního období Sněmovny i prezidenta vzniká v Česku neformální národně-konzervativní fronta. Andrej Babiš naznačil, že v příští prezidentské volbě nemusí hnutí ANO stavět vlastního kandidáta a může podpořit Miloše Zemana. Ti dva stále častěji nacházejí společnou řeč i s papírovými protivníky, jako je předseda ODS Petr Fiala.
Od levice po pravici se totiž rozpíná kompaktní blok, který se sice nedohodne na výši daní a kontrole jejich přiznávání, ale shodne se na tom ostatním. Musíme chránit tradiční hodnoty. Jakýkoliv politický požadavek nebo -ismus zrozený po druhé světové válce je podezřelý. Stošestkování koblihu neupeče. Brusel saje. Viktor Orbán, Vladimír Putin a Bašár Asad mají své chyby, ale aspoň udžují pořádek.
Nemluvím jen o politicích. Národně-konzervativní fronta komentuje aktuální dění všudypřítomnými ústy Petra Robejška, Václava Cílka, Miroslava Bárty, Cyrila Höschla, Heleny Máslové, Jana Hnízdila nebo Vlastimila Vondrušky. Všem se dopřává toho štěstí, že o politických otázkách – jak má fungovat stát a jak mají lidé žít – mluví z pozice rádoby apolitických expertů a novináři se jim ani nepokoušejí oponovat.
Orbán…
Stmelení národně-konzervativního bloku je problém ze dvou důvodů. Za prvé, jak posledních pár let můžeme vidět v Maďarsku a posledních pár týdnů v Polsku, tihle fandové pevné a rázné ruky se moc nemusí s liberální demokracií, ve které kvůli dělbě moci všechno hrozně trvá a něco dokonce nejde vůbec. Jakmile dostanou svou třípětinovou většinu, makají na tom, aby nebylo nutné o všem kecat. Kdo namítne, že straším šikmou plochou, ať si připomene veřejně projevené názory Miloše Zemana a Andreje Babiše. I kdyby zbytek bloku uzurpátorský nebyl, tihle dva a jejich okolí ano.
Druhý a aktuálnější problém: dva roky před prezidentskými a sněmovními volbami nemají konzervativní nacionalisté opozici. Ve Sněmovně totiž není jediná jednoznačně liberální strana a pohled na ty mimosněmovní je žalostný.
Zbytek textu si přečtěte na serveru Penize.cz
