Podobně jako ve známém americkém filmu Vrtěti psem lze s jedním tématem, například s fungováním Českých aerolinií, pracovat různě.
V minulosti byl vstup Korean Air do ČSA opakovaně označován za „malý letecký zázrak“, jak učinil nedávno Pavel Páral, či „záchranu ČSA“. Vstup silného zahraničního partnera byl jistě strategicky správným záměrem. Ale jak to vypadá při bližším pohledu?
Za 2,5 hodiny
Cena 68 milionů korun, kterou korejská strana zaplatila za 44 procent akcií ČSA, odpovídá výnosům Korean Air za 2,5 hodiny. Korejci následně pronajali ČSA dálkový Airbus A330, čímž se jim kupní cena akcií začala rychle vracet. Nenaplnila se však očekávání ohledně nových obchodních příležitostí ani vymodleného hubu, tedy přestupního uzlu v srdci Evropy.
Nejatraktivnější destinace jako Paříž, Londýn nebo Frankfurt obslouží Korean Air přímými linkami ze Soulu. Spojení s přestupem v Praze dává smysl pouze v případě destinací, do kterých se přímá linka ze Soulu neuživí. To platí například pro Düsseldorf, Brusel nebo Kodaň. Evropský „minihub“ je tedy pro aerolinku jako Korean Air celkem atraktivní. Nicméně pro ČSA a také pro Letiště Praha už tento byznys není tak významný, zejména když vezmeme v úvahu podíl tranzitních pasažérů na celkovém objemu cestujících a nižší výnosy plynoucí z jednoho tranzitního cestujícího.
Pro Letiště Praha, jak potvrzují příklady Mnichova či Vídně, samozřejmě dává smysl role středoevropského hubu, ale jeden dálkový let denně je na vybudování hubu opravdu málo. Nicméně přes veškeré turbulence v ČSA a propad východních trhů zaznamenala Ruzyně v roce 2014 návrat nad hranici 11 milionů cestujících a v prvním čtvrtletí roku 2015 nárůst o 3,6 procenta.
Rány z minulosti
O krocích předchozích managementů ČSA bylo napsáno mnoho, faktem ale je, že právě kumulovaná zátěž z minulosti je skutečnou příčinou složité situace ČSA. Jako problematické se jeví především ekonomicky neopodstatněné navyšování mezd, objednávky příliš velkého počtu a příliš velkých letadel a nerozšíření flotily o menší „regional jets“. Ty by jinak mohly ziskově obsluhovat řadu destinací. Dalším problémem byly výprodeje aktiv aerolinek, kterými se kryly ztráty v hospodaření. Za posledních deset let se majetek ČSA scvrkl z 15 miliard na dnešní jednu.
Navzdory ranám z minulosti a propadu východních trhů se ČSA v posledních dvanácti měsících daří stabilizovat svou situaci. Pozitivně se projevuje restrukturalizační plán z léta loňského roku schválený společně novým managementem Českého Aeroholdingu a korejskou stranou. Dochází ke snižování nákladů, uplatňuje se nová flexibilní tarifní struktura a východní trhy byly nahrazeny novými destinacemi v západní Evropě.
Čísla za první kvartál splňují stanovený plán a podařilo se ho i mírně překročit. To znamená, že plán je nastaven realisticky a funguje, i když se jedná o slabé období roku a konec zimní sezony.
Nový impulz
Do roku 2015 mají ČSA dobře našlápnuto. Na druhé straně nevíme, jakým směrem se bude ubírat kurz koruny vůči dolaru a také ceny ropy. V neposlední řadě je nutné připomenout, že do ČSA na jaře vstoupil Travel Service, soukromý akcionář, který do firmy přinesl nový impulz.
Myšlenka strategického partnerství zůstává správná, je ale zapotřebí jí dávat smysluplný obsah.
Autor je odborníkem na ekonomiku letectví a členem dozorčích rad Českého Aeroholdingu a Českých aerolinií
