Menu Zavřít

Michal Šnobr: Sliby ministra financí a ČEZ v kondici

15. 6. 2015
Autor: Tomáš Novák/Euro

Jakkoli byl průběh letošní valné hromady ČEZ na rozdíl od loňska klidný, rozhodnutí, která v pátek padla, nejsou bez významu. V dozorčí radě skončili zástupci hnutí ANO a na jejich místo nastoupili noví členové, a to výhradně z řad úředníků ministerstva financí. Je to spíše mocenská nuance. Na celkovém rozložení sil v radě se mnoho nezměnilo: čtyři odboráři, tři úředníci z financí, jeden zástupce ANO, tři zástupci ČSSD a jeden lidovec.

Dozorčí radu tedy dále ovládá určitý politicko-odborářský pat. Ten je žádoucí a vytváří protiváhu snahám o živelné změny. Přitom neohroženým pánem situace zůstává představenstvo a management, nutno dodat, že přes řadu pochybných i zcela chybných rozhodnutí.

Jediné malé pozdvižení vyvolal návrh ministerstva financí nevyplatit poprvé po čtrnácti letech členům představenstva a dozorčí rady tantiémy. Politicky pikantní příchuť má tento krok především s ohledem na loajální vztah stávajícího šéfa dozorčí rady Pačese k předsedovi vlády a zároveň k představenstvu ČEZ.

Oproti minulosti výrazně klesají investice do výrobních aktiv, a tak firma může i bez astronomických zisků zajistit nízkou zadluženost i výplatu dividend

Pro představenstvo nevyplacení tantiém neznamená zásadní újmu. Dozorčí rada však tento škrt pocítí. Její členové přijdou zhruba o polovinu peněz, které jim ČEZ obvykle vyplácí. Nicméně letošní rozhodnutí se týká roku 2014, a tedy členů předešlé dozorčí rady odvolaných v průběhu loňského roku. Ze zástupců volených páteční valnou hromadou ztrátu nejvíce pocítí právě předseda, který byl jako jediný členem i rady předešlé.

Krom této pikanterie šlo všechno jako na drátkách. Valná hromada schválila dividendu 40 korun na akcii, i přes pokles zisku stejnou jako v posledních letech. Firmě totiž sice klesá zisk, ale nikoli pozitivní cash flow, tedy schopnost generovat volnou hotovost.

Oproti minulosti výrazně klesají investice do výrobních aktiv, a tak firma může i bez astronomických zisků zajistit nízkou zadluženost i výplatu dividend. V roce 2010 ČEZ proinvestoval 62 miliard korun, od příštího roku to bude jen něco kolem 25 miliard.

Babiš fakticky splnil slib

Investice mezi roky 2010 a 2014 klesly o 45 procent, ale provozní zisk EBITDA klesl ve srovnatelném období „jen“ o 18 procent. Z pohledu výplaty dividend je tak ČEZ paradoxně ve stejné, ba i lepší kondici než v době rekordních zisků.

Ministr financí také fakticky splnil svůj slib z loňského roku, že vyplatí akcionářům sto procent zisku firmy. Dividenda se totiž vyplácí z nekonsolidovaného zisku. A ten letos na schválenou dividendu dokonce účetně nestačil. Z celkové dividendy 21,5 miliardy korun bylo něco přes 600 milionů vyplaceno z nerozděleného zisku minulých let.

Ten mimochodem v nekonsolidovaném vyjádření činí přes 160 miliard, jinak též tři sta korun na akcii. Z toho je zřejmé, že loňská kritika štědrého záměru ministra financí byla neopodstatněná, místy i finančně a ekonomicky neodborná.

Autor je analytikem J&T a minoritním akcionářem ČEZ


Čtěte také:

Ministerstvo financí nechce manažerům ČEZ vyplatit odměny

bitcoin_skoleni

Zisk ČEZ loni klesl na 22,4 miliardy, kvůli mírné zimě i levnější elektřině

Další pokuta pro ČEZ: v Bulharsku má zaplatit skoro osm milionů

  • Našli jste v článku chybu?