Michel Fleischmann, šéf mediálního domu Lagardere Active ČR, nejvýraznějšího hráče českého rozhlasového trhu, který provozuje mimo jiné Evropu 2 či Frekvenci 1, však nepropadá panice. „Rádio má budoucnost, jen trochu v jiné podobě, než jsme byli dosud zvyklí,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro.
Zjistil jsem, že u spousty nových mobilních telefonů chybí funkce FM rádia. Člověk si tak nemůže pustit klasické rádio, jak byl řadu let zvyklý.
Nemůže. To je jedna z revolucí, která nás v rozhlasovém vysílání čeká. V podstatě již jsme v jakési digitální revoluci, byť z naší strany je zcela hotová. Všechna rádia v Česku jsou kompletně digitalizovaná, jen část distribuce signálu jde analogovou formou. Protože vnímáme změny, kterými svět prochází ve všech ohledech, vytváříme nové - digitální - projekty tak, abychom byli připraveni náš obsah distribuovat co nejvíce způsoby a kanály.
Hovoří se o digitálním terestrickém rádiu (DAB), roste vliv streamovacích služeb typu Spotify. Může vtakové konkurenci přežít klasické FM pásmo?
Jsem přesvědčen, že FM bude pokračovat ještě hodně dlouho. Jeho opravdu velkou výhodou je cena, není tak drahé, jak se říká, a často je v lepší kvalitě než řada digitálních platforem. Ve spoustě zemí, kde se řadu let mluví o ukončení analogového vysílání, se stále debatuje bez konkrétního data a již se spekuluje, že klasické FM vlastně nikdy nezmizí. Samozřejmě, s velkou určitostí nadále poroste zájem o služby založené na datových přenosech, ale ve spoustě zařízení, především pak v autech, může FM pásmo fungovat hybridně dál. Lidé si vyberou. Naštěstí nejsme v situaci televizních stanic, kdy se z nějakých důvodů v celé Evropě rozhodlo, že se do určitého data přejde na DVB-T, pak na DVB-T2. Pro rádia tu je a stále bude mnoho platforem a lidé si vyberou způsob, jak budou rozhlasový obsah konzumovat.
Nevěříte digitálnímu rádiu DAB?
Problém je vtom, že již nyní je to poměrně zastaralá technologie oproti řešení založenému na datových tocích. Navíc to bude vyžadovat nějaký souběh analogového a digitálního terestrického vysílání, který bude muset někdo zaplatit. Dnes na to nikdo kromě veřejnoprávních institucí nemá a také úroveň distribuce signálu nevykazuje kvalitu, kterou bychom očekávali. Zkuste si v Praze naladit a poslechnout DAB rádio, budete mít velké problémy. Oproti tomu datové služby, třeba přes smartphone, jsou nepoměrně kvalitnější.
Přečtěte si také rozhovor s jedním z tvůrců Eura:
Architekt společné měny Otmar Issing: Euro popudilo Evropany proti sobě
Český Lagardere již řadu let provozuje aplikaci Youradio, internetové rádio do počítačů, mobilů či tabletů. Kolik lidí službu využívá?
V tuto chvíli máme přes 350 tisíc registrovaných uživatelů v hudební části a hodláme ji rozšířit o mluvené slovo. Toto číslo je z mého pohledu velmi dobré, vlastně až ohromující. Jsme jediná česká služba tohoto typu a myslím, že hodně těžíme ze vztahu, který má Evropa 2 a Frekvence 1 s českým hudebním prostředím. Věřím, že podobně úspěšně navážeme v budoucnu s Youradio News.
Kdy projekt spustíte a jak bude vypadat?
Rádio se bude jmenovat Youradio News, bude to unikátní aplikace s personalizovaným zpravodajským audioobsahem. Aplikace bude využívat zejména obsah vytvořený rádii Frekvence 1 a Zet, půjde tedy o pokrytí zejména zpravodajství z politiky, ekonomiky a byznysu, budou tam rozhovory s inspirativními osobnostmi. Stál za tím nápad, že když jsme schopni podobný systém nabízet s hudbou, proč bychom to nevyzkoušeli se zprávami a informacemi. Princip fungování bude obdobný jako u Youradio, kde si nastavíte svou oblíbenou hudbu, vybíráte si, co chcete poslouchat, a služba vám navíc doporučí další. Jen s tím rozdílem, že v Youradio News si vyberete obory, které vás zajímají, a počítač vám vybere záznamy, jež se k tomu tématu vztahují. Místo aby posluchači komplikovaně hledali v éteru, tato služba jim přehraje obsah připravený na míru a vhodný jen pro ně. Beta verze bude k dispozici v posledním kvartálu tohoto roku, oficiální spuštění proběhne v průběhu roku 2018.
Hodláte škálovat Youradio News podobně jako hudební aplikaci, tedy základní verze s reklamami zdarma a placená verze bez reklam a s možností offline poslechu za 89 korun měsíčně?
Obchodní model bude s velkou pravděpodobností velmi podobný.
Jak by měl vypadat typický uživatel takové služby? Necílíte na příliš úzký okruh lidí?
Cílíme na určitou sociální skupinu, lidi ze středního a vyššího managementu, kteří se pohybují mezi aktivními lidmi, především z ekonomického a finančního segmentu. Jsou to lidé, kteří mají zájem o kvalitní obsah a přitom mají dostatečně velké datové balíčky od svého operátora. Osobně si myslím, že potenciál tu je, ale reakce uživatelů zatím můžeme jen predikovat.
Při jaké příležitosti budou podle vašich předpokladů lidé zpravodajskou službu používat? V autě cestou do práce? Při běhání? Při venčení psa?
Nejčastěji se rozhlasové zpravodajství konzumuje v autě. Na druhé straně spousta manažerů si může personalizované audiozpravodajství pustit k ranní kávě a čtení novin. Stejně tak si mohu pustit zvukovou stopu, když něco sleduji na smartphonu nebo tabletu nebo třeba v koupelně. Ono to možná tak nevypadá, ale rádio má pořád spoustu benefitů, při poslechu rozhlasu se totiž může dělat všechno možné.
Pravda je, že když čtete, nic dalšího k tomu nezvládnete. Kdežto poslech rádia může být „v pozadí" řady jiných činností.
Vývoj rozhlasového trhu je v tomto směru fantastický. Zlepšují se technologie, možnosti přístupu k zvukové stopě, aniž by se ztrácela podstata věci. A já přitom mohu dělat opravdu skoro cokoli. I proto poslechovost rádií obecně neklesá. V tom máme výhodu oproti tisku, který vyžaduje pozornost, určitou aktivitu. Už jen vzít noviny, číst, otáčet stránky. To u rádia není nutné.
Michel Fleischmann (65) |
---|
Rodák z Prahy, dětství strávil střídavě ve Francii a Československu (otec působil jako kulturní atašé v Paříži), studoval francouzské lyceum, když v roce 1969 s rodiči emigroval. |
Na Sorbonně vystudoval moderní francouzskou literaturu, během studií pracoval jako promítač v kině, založil pirátské rádio. |
Řadu let pracoval ve francouzském veřejnoprávním rozhlase, pod jeho vedením vzniklo spoustu pořadů o československých umělcích, zároveň do francouzštiny přeložil několik básní Jaroslava Seiferta. |
Po roce 1989 se vrátil do Prahy, kde spoluzaložil první komerční rádio v Československu, Evropu 2. |
Posledních 25 let řídí české zastoupení mediálního koncernu Lagarděre Active, které provozuje čtyři rozhlasové stanice, několik internetových a eventových projektů. Zároveň působí jako předseda představenstva Asociace provozovatelů soukromého vysílání. |
S manželkou Kateřinou Lojdovou mají dvojčata. |
Youradio News vytváříte jako první ve skupině Lagardere, nebo je to klon aplikace ze zahraničí?
Je to opravdu myšlenka Lagardere Active ČR, kolegové v jiných zemích zase vytvářejí jiné věci. Vzájemně spolu komunikujeme a snažíme se nalézt způsoby, jak nejlépe oslovovat posluchače. Pokud by se služba Youradio News uchytila a kolegové kupříkladu v Polsku řeknou, že by se jim to líbilo, tak systém překlopíme do polštiny.
Kromě Youradia máte v portfoliu několik dalších internetových projektů...
Výborně funguje Humr.cz, což je takový internetový agregátor zábavy. Pracujeme také na redesignu Koule.cz. Osobně j s em byl ohromně překvapen úspěchem internetového rádia Pigy, což je moje milovaná služba. Ve Francii existuje televize Gulli, která patří do skupiny Lagardere, já se dlouho snažil s mými kolegy z Paříže domluvit licenci, ale český trh je pro ně moc malý. Tak jsme se rozhodli, že si uděláme náš vlastní dětský multimediální projekt. Začalo to internetovým portálem, pak přibylo rádio a návazné aktivity jako eventy či aplikace. I po třech letech provozu je to věc s velikánským potenciálem a prakticky po celou dobu existence výdělečná.
Jak se celkově daří českému Lagarderu?
V rámci možností českého trhu, v rámci poměrně funkční české ekonomiky se nám docela daří. Nicméně pokud ekonomika roste o 2,5 nebo 3,5 procenta ročně, tak mediální trh v reálných „net číslech“ roste jen o procento či půldruhého procenta. A to nejvíc roste trh televizí.
Konkurují vám televize?
Bez konkrétních dat je těžké to přesně popsat, neznáme slevovou politiku televizí, ale je zřejmé, že nám - jako rádiím - poměrně ubližuje. Dostáváme se do přímé konkurence reklama rozhlasová - televizní. Ubližuje nám, že rádio je agenturami poskytováno jako bonus k televizi, samozřejmě se projevují výrazné slevy na televizní reklamu na menších stanicích. Rozhlasový trh je poslední léta „flat“ i naše ekonomické výsledky jsou „flat“. Budeme se snažit zvládnout i tento rok a splnit rozpočet. Problémem je především rádio Zet, které je i díky přímé konkurenci veřejnoprávní instituce ve ztrátě. Je to smutné především proto, že Zetko muselo čtyři pět let čekat na licenci, aby vůbec mohlo existovat. Ve skutečnosti se čekalo, než Český rozhlas postaví svou stanici Plus.
Lucasova sága oslavila čtyřicátiny
Hvězdy, války a prachy
Zetko se dostává do přímého konkurenčního souboje s Českým rozhlasem Plus?
To oni se spíš dostávají s námi. Nikdy jsme nechtěli být konkurencí veřejnoprávního rozhlasu, ale občas mám pocit, že oni se soustředí hlavně na to. Již před mnoha lety jsme si vytyčili přesný segment, vytváříme obsah, který je ekonomicky a byznysově zaměřen, cílíme právě na skupinu středního a vyššího managementu. Jenže do stejné sféry zacílil veřejnoprávní rozhlas svou stanici Plus a my s malou redakcí nemůžeme ani nechceme konkurovat takovému velkému subjektu, který má veškerou podporu všech redakcí Českého rozhlasu. Když to vezmeme z hlediska rozpočtu, tak je to jedna z nejbohatších mediálních institucí v zemi, nyní mají dostat i vratku DPH, což je asi miliarda korun. Údajně chce vedení ČRo tyto peníze vložit do rozvoje digitálního rozhlasového vysílání, přitom jsou to dost možná vyhozené peníze. V rámci pracovní skupiny pod ministerstvem kultury, ministerstva obchodu, ČTÚ a velkých hráčů trhu bylo odsouhlaseno - a následně potvrzeno rozhodnutím vlády - že se rozhlasová digitalizace odkládá na rok 2021. A t eď se průběžně dozvídáme, že si Český rozhlas jede svou, nerespektuje rozhodnutí vrcholných politiků a připravuje si vlastní multiplex pro DAB.
Přečtěte si také: