Evropští regulátoři by se měli zaměřit spíše na ochranu spotřebitelů než soutěžitelů
Zákazy kartelů, blokování problematických fúzí a v případě nutnosti i vysoké pokuty jsou legitimními a důležitými součástmi snahy o kvalitní hospodářskou soutěž. Zasahování do podnikatelských strategií jednotlivých firem je však podstatně citlivější a kontroverznější záležitostí. Rizika spojená s takovými zásahy jsou pak zřejmá v dlouhé právní bitvě Evropské unie s Microsoftem. Evropská komise nedávno zaslala Microsoftu stanovisko, v němž mu sdělila, že „svazováním“ internetového prohlížeče Internet Explorer s jeho dalším produktem, operačním systémem Windows, porušuje pravidla Smlouvy o Evropských společenstvích regulující zneužívání dominantního postavení na trhu. Má tím „narušovat soutěž internetových prohlížečů a podkopávat inovaci produktů, čímž omezuje výběr spotřebitelů“.
Pokles podílu na evropském trhu
Důkazy však svědčí o opaku. Podíl Microsoftu na trhu prohlížečů v Evropě rychle klesá kvůli velké a dynamické konkurenci. Dle společnosti Net Applications sledující prohlížeče použité při prohlížení internetu poklesl v roce 2008 globální tržní podíl Microsoftu pod 70 procent. Poprvé od chvíle, kdy tato společnost začala sledovat tržní podíly prohlížečů. A v Evropě je podíl Microsoftu ještě nižší. Aspoň dle Xiti Monitoru, jenž zveřejnil analýzu chování uživatelů internetu od AT Internet Institute. Dle ní v listopadu 2008 prohlížeč Internet Explorer zaujímal necelých 60 procent evropského trhu, zatímco Opera pět a Firefox těsně přes 30 procent. Zdá se, že Evropané ve srovnání s Američany častěji přecházejí od Internet Exploreru k jiným prohlížečům. Vypovídá o tom růst oblíbenosti open-source (s otevřeným zdrojovým kódem) prohlížeče Firefox zejména ve Francii, Německu a v některých východoevropských zemích. V první polovině roku 2008 se podíl Firefoxu dle Xiti Monitoru v některých zemích, například ve Finsku, v Polsku a na Slovensku, přiblížil 50 procentům. Také podíl prohlížeče Safari firmy Apple roste kvůli oblibě jejích maců.
Více se používají i další konkurenční prohlížeče, například Opera. A loni vstoupil na evropský trh i Google s prohlížečem Chrome. Dle Xiti mají prohlížeče Chrome a Opera vyšší podíl na evropském trhu než na americkém. Například Chrome měl na něm na konci prosince 1,1procentní a Opera, jediný prohlížeč evropského původu, 5,1procentní podíl. Strategie používaná Googlem, aby získal větší podíl on-linových uživatelů Chromu, spočívala v placení výrobcům počítačů, aby se svými novými výrobky dodávali jeho software a nastavovali tento prohlížeč jako výchozí. Ve stejné době Microsoft přijal otevřenější technologické standardy – a to jak obecně, tak zejména ve vztahu k vlastnímu prohlížeči. S Internet Explorerem, jenž více respektuje obecné standardy, budou moci provozovatelé webových stránek snadněji zajistit, aby dobře fungovaly se všemi prohlížeči – nejen s technologií Microsoftu.
Kontraproduktivní řešení
Prohlížeče se tedy staly centrem nové vlny inovací a konkurence. A zásahy do takového přirozeného a dynamického procesu nejsou v žádném případě dobré. Ať již tedy EU navrhne jakékoli řešení, bude pravděpodobně kontraproduktivní. Podobně tomu bylo v případě multimediálního přehrávače Media Player. Lze se tedy domnívat, že i verdikt bude stejný. Kromě vysoké pokuty odpovídající spíše závažné dohodě o cenách bude Evropská komise zřejmě požadovat, aby Microsoft v Evropě nabízel i verzi Windows bez prohlížeče Internet Explorer. Dalším možným opatřením je dle neoficiálních zpráv požadavek Evropské komise, aby Microsoft společně s Windows nabízel i jiné prohlížeče.
V každém případě je obtížné najít pro takové zásahy a opatření nějaký logický důvod. Uvědomíme-li si za prvé, že tento prohlížeč je distribuován zdarma, za druhé, že podíl Microsoftu na evropském trhu internetových prohlížečů rychle klesá, a za třetí, že výrobci počítačové techniky mohou na jimi dodávané počítače instalovat a jako výchozí nastavit jakýkoli prohlížeč (případně i několik najednou). Žádat po Microsoftu, aby vyvíjel a uvedl na trh i verzi Windows bez Internet Exploreru, by omezilo právo firmy na kontrolu duševního vlastnictví své obchodní značky. A vedlo by to k vytvoření povinného licenčního režimu se všemi jeho negativními důsledky. Není nutné dodávat, že poptávka po verzi Windows bez Internet Exploreru by v Evropě v podstatě přestala existovat – stejně jako tomu bylo v případě MS Windows bez Media Playeru.
Podpora přirozeného procesu
Zdá se, že evropské instituce nechápou (nebo možná nechtějí pochopit), že prohlížeč Internet Explorer byl navržen, aby fungoval jako součást operačního systému, a že jeho odstranění by ohrozilo spotřebitele. Dostali by totiž produkt s horší funkčností a omezující interakci mezi Windows a aplikacemi, jež pro něj byly navržené. V současné době se stále více inovací uskutečňuje formou integrace nových funkcí. Zákonodárci by se však neměli domnívat, že integrace produktů je totéž co klasický vázaný prodej, a proto porušuje antimonopolní zákony. Evropská komise a eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová by měly zohlednit pozitivní dopad integrace produktů pro spotřebitele a hospodářskou soutěž. Řečeno jinak, regulátoři by měli podporovat, a nikoli narušovat přirozený proces soutěže na dynamických trzích. Měli by se podobně, jako je tomu v případě antitrustové regulace v USA, zaměřit spíše na prospěch a ochranu spotřebitelů než soutěžitelů a jejich tržních podílů.
