Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, který by měl napomoci jejímu ekonomickému rozvoji tak, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde.
Jedním z epicenter klimatické změny v nadcházejících desetiletích totiž bude přechodová oblast mezi Saharou a vlhčími tropickými regiony subsaharské Afriky, označovaná termínem Sahel (na mapě vyznačená oranžově). Už teď to je oblast pod obrovským migračním tlakem, takže si pojďme udělat bližší představu o tom, co bude.
Klimatologové uvádějí, že do roku 2050 by se průměrné teploty v této oblasti měly zvednout o 3 až 5 °C a do konce století až o neuvěřitelných 8 °C (přitom Sahel je proslulý neuvěřitelně vysokými teplotními průměry, zejména v dlouhých obdobích sucha, už dnes). Deště, na nichž je Sahel závislý, pak budou ještě méně pravidelné než doposud - a navíc celkové srážky poklesnou. Pokud se naplní tyto scénáře, zdejším zemědělcům se nebude dařit ani trochu: v Burkině Faso je predikován úbytek sklizně o osminu, ale v Súdánu až o polovinu.
Podle některých studií bude s postupujícím vysycháním Sahel stále méně vhodný pro „rainfed“ zemědělství, tedy to, které je závislé na srážkách a nyní v Sahelu naprosto převládá (zavlažování je totiž drahé na počáteční kapitál a vyžaduje i pravidelnou odbornou údržbu). V zemích jako je Niger nebo Čad údajně nebude pro zhoršení podmínek možné v takovém způsobu zemědělství pokračovat vůbec.
Ještě než se tak stane, budou dále růst konflikty mezi příslušníky zdejších nomádských pasteveckých kmenů a usedlými zemědělci. Pastevci špatně vycházejí nejen s nimi (hlavně díky rostoucím tlakům daným desertifikací do té doby využitelných oblastí), ale tradičně i s úřady. Mimo jiné proto, že z definice nemohou respektovat hranice: stáda jdou za pastvou, nerespektují soukromé vlastnictví pozemků, které je v tomhle systému, závislém na vodě a na deštích, v podstatě nesmyslné a znemožňuje tak racionální hospodaření se zdroji.
Čtěte: Udržet je nad vodou. Pro bezpečnost Evropy je důležitá stabilní Afrika
A zdroj povážlivě ubývá - stavy dobytka v letech 2006 až 2016 stouply o 41 procent, ale pastvin a krmiva ve stejné době ubylo. Pastevci znají dvě formy uzavírání životních pojistek a tvorby úspor - jednou je zvětšovat svoje stáda, jež jsou cestou k vyplacení nevěsty, a druhou založení mnohodětné rodiny. Výsledkem je ohromný populační růst, jak lidí, tak jejich uchovatele hodnot (stád domácích zvířat), a katastrofální degradace přírodních zdrojů.
Tudíž nezbývá než migrace - do měst na jihu, včetně pobřeží zemí Guinejského zálivu, anebo na sever do Evropy po pašeráckých stezkách. Zejména mladí muži z pasteveckých kmenů, kteří nenacházejí prostor, jak se dostat ke zdrojům podle tradičního modelu, neváhají doplňovat příjmy pašováním lidí, někteří se radikalizují a přidávají se k muslimským fundamentalistům. Anebo se sami vydají na cestu.
Čtěte: Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních
V Sahelu žilo v roce 1950 asi 30 milionů lidí, dnes nějakých 140 milionů, a pokud věříte populačním projekcím (průměrná plodnost v desítce sahelských zemí od Senegalu na západě po Eritreu na východě činí 4,1 až 7,6 dětí na rodinu, populační růst se pak pohybuje v rozmezí 2,4 až skoro 4 procenta), podle spodních odhadů by jich v roce 2050 mělo žít nejméně 330 milionů.
Za stávajících podmínek je to samozřejmě nereálné, pokud se tedy něco dramaticky nezmění k lepšímu, což asi nelze předpokládat - region totiž už dnes vyčerpává všechny možné zdroje.
Klíčový se pak zdá být Niger - nejchudší země na světě, ale i země s nejvyšší porodností a také křižovatka migračních cest. Podle populačních projekcí OSN by měl mít koncem století přes 200 milionů lidí - samozřejmě, že k tomu nedojde, protože jich neuživí ani čtvrtinu. Ale více obyvatel bude mít každopádně. Kam půjdou?
Pro ty, kteří se chtějí dozvědět o Sahelu něco víc, včetně toho, co se dá (a nedá) dělat, přikládám pár odkazů:
https://www.prb.org/sahel-demographics/ https://www.un.org/africarenewal/ https://www.theguardian.com/global-development/2014/oct/22/population-growth-outpaces-food-sahel-study https://medium.com/@OECD/herders-vs-farmers-resolving-deadly-conflict-in-the-sahel-and-west-africa-e096702b5055 https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/24228/K8813.pdf?sequence=2 https://www.heifer.org/about-heifer/index.html
Čtěte další komentáře Miroslav Zámečníka
Dále čtěte:
Tohle je smartphone. Češi učí Afričany farmařit podle aplikace
Krev, slzy a střelný prach. V Africe probíhá 18 konfliktů a cizí vojenské základny jsou v nejméně 23 zemích
