PLATBY PŘES INTERNET - Takzvaných mikroplatebních systémů existovalo v tuzemsku již několik. Zákon o platebním styku z roku 2003 jim však zasadil tvrdou ránu. Dal totiž právo provozovat je pouze bankám. Nyní přichází s mikroplatbami jedna z nich – ČSOB.
Na český trh přichází nový mikroplatební systém. Po neúspěchu řady předchůdců zkusí ČSOB prorazit se službou nazvanou PaySec. V současnosti je ve fázi neveřejného testování. Na ostrý provoz má systém podle mluvčího ČSOB Marka Rolla přejít už tento týden. „Věříme, že o systém bude velký zájem a stane se standardním platebním nástrojem na českém internetu,“ tvrdí Marek Roll.
Potvrzují to právě zkušenosti z neveřejného pilotního testování PaySec. Toho se podle Rolla zúčastnilo několik významných obchodníků. „Podle ohlasů jsou se službou spokojeni a chtějí ji využívat i v ostrém provozu,“ dodává Roll. Díky podpoře silného provozovatele tak má služba rozhodně vyšší naději na úspěch než její předchůdci.
Detaily o službě PaySec ČSOB ještě nezveřejnila. Nepřímo však potvrdila správnost informací, které unikly od některého z testerů či přímo z banky již dříve na internet. Podle nich budou moci používat PaySec i klienti jiných bank. Zákazníci ČSOB však budou mírně zvýhodněni. Všichni uživatelé, kteří si založí konto PaySec, budou mít jeho vedení zdarma. Platba za nákup rovněž nebude zpoplatněna, stejně jako převod peněz z bankovního účtu do PaySec nebo přijetí platby od obchodníka. Při placení v rámci systému, tedy při převodu peněz z jednoho PaySec konta na druhé, zaplatí uživatel jednu korunu. Zvýhodnění klientů ČSOB a dceřiné Poštovní spořitelny spočívá v bezplatném výběru peněz z PaySec na běžný účet. Klienty ostatních bank vyjde na tři koruny.
CO JSOU MIKROPLATBY
Drobné platby v řádech desítek či stovek korun na internetu. Je možné je využívat i pro převody větších částek, respektive pro větší nákupy. Využití mikroplatebních systémů je výhodné hlavně pro prodejce drobného zboží, vstupenek na kulturní akce, letenek nebo hudby v elektronické podobě. Vhodné jsou také pro platby za obsah na webových stránkách, ať už třeba při stahování vyzvánění, nebo za přečtení článku z archivu online média.
Pro zřízení konta PaySec je tedy nutné mít platný běžný účet u některé z bank fungujících v Česku. Účet je možné nabíjet kartou nebo převodem. Doba, za kterou se peníze připíší, se různí podle banky. Klientům ČSOB a Poštovní spořitelny potrvá několik hodin, ostatním jeden až dva dny.
Banka zatím tají, na kolik vyjde používání systému PaySec obchodníka. Podle neoficiálních informací Profitu z dobře informovaného zdroje však poplatky nebudou jednotné. Každý příjemce plateb si tak podmínky dojedná s ČSOB individuálně. Naopak pro zákazníky (respektive uživatele) vyjde platba přes PaySec levněji než například úhrada platební kartou. Za tu si nyní banka účtuje třicet korun. Platba přes nový mikroplatební systém bude stát korunu jednu. Proto je jasné, že větší část nákladů na transakce v systému PaySec ponesou obchodníci.
Ještě před uvedením do provozu se ČSOB v souvislosti s mikroplatebním systémem přihodila nemilá věc. Podle informací serveru Online žurnalistika si totiž banka „pomohla“ při kampani k nové službě poněkud nefér způsobem. Prostřednictvím PR agentury Bison & Rose si objednala propagaci PaySec v internetových deníčcích, takzvaných blozích. Stážistka agentury si však podle Online žurnalistiky nepočínala zrovna šikovně. Na blozích webů iDnes.cz, Lidovky.cz a Deník.cz publikovala oslavné texty o novém systému. Navíc se nelichotivě opřela do konkurenčních služeb například mBanky nebo Premium SMS poskytovaných operátory. To se postiženým nelíbilo a nyní zvažují právní kroky. Podle vyjádření zástupce agentury Bison & Rose banka chtěla navázat kontakt s bloggerskou komunitou. Nefér srovnávání a pomlouvání konkurence však bylo vlastní iniciativou zmiňované nejmenované stážistky.
PayPal a ti druzí
Kvůli absenci českého systému mikroplateb byli doposud obchodníci nuceni používat buď jiné řešení, nebo zahraniční služby. Mezi nejznámější z nich patří PayPal nebo Moneybookers. Velkou oblibu si však především mezi nakupujícími nezískaly.
MONETKA A DALŠÍ
Chystaný mikroplatební systém PaySec ČSOB není na českém trhu žádným průkopníkem. Už v minulosti zkoušelo štěstí několik elektronických peněženek – Monetka společnosti Computer Press, ILikeQ firmy Villusion nebo DirectPay od Computer MCL. Ani jedna z nich se neprosadila v masovém měřítku. Poslední ránu pak firmám poskytujícím tyto služby zasadil zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Ten začal platit od 1. ledna 2003 a omezil okruh možných subjektů provozujících mikroplatby pouze na banky, respektive subjekty s bankovní licencí. Provozovatelé původně „vyhrožovali“ žádostmi o výjimku u České národní banky. Požádala o ni však pouze Monetka. Ta pak v roce 2004 provoz obnovila. Ne na dlouho. Stránky Monetky jsou tak sice i nyní přístupné, podle poslední aktualizace v roce 2006 je ale jasné, že e-peněženka nefunguje. Tím se pouze potvrdilo, že ani jeden systém nebyl natolik výdělečný, aby se vyplatilo za něj dále bojovat.
Systém PayPal je pro české uživatele dostupný od června 2005. Až do září 2006 jej bylo možné používat pouze pro placení. Nyní je PayPal k dispozici i českým obchodníkům pro příjem plateb. Pro zákazníky je zřízení i vedení účtu a placení v systému zdarma, s výjimkou případů, kdy je nutné převádět měny. Pak činí poplatek 2,5 procenta z převáděné částky. Při odeslání peněz z PayPal zpět na účet platí uživatel 30 korun. Pro obchodníky platí jiné podmínky. Za přijaté platby odvedou 1,9 až 3,4 procenta z částky a 30 eurocentů za každou platbu. Pro malé platby v rámci České republiky je tak PayPal relativně nákladný a nevýhodný. Hodí se spíše pro platby do zahraničí.
V systému Moneybookers je zřízení účtu pro uživatele - nakupujícího stejně jako jeho vedení rovněž zdarma. Nic se neplatí ani za příjem peněz v rámci systému. Podobně jako PayPal si ale Moneybookers účtuje poplatky za převod peněz „ven“ ze systému na běžný účet ve výši 1,8 eura. Pro obchodníky spočívá výhoda systému v tom, že přenáší náklady na kupujícího. Ten platí za každou transakci jedno procento z celkové sumy. Není však třeba mít obavy z placení závratných částek při převodu větší částky. Pro tyto případy má Moneybookers strop ve výši půl eura.
Vedle těchto dvou on-line platebních nástrojů fungují ve světě i další, například PayPay, Firepay nebo Netteler. U nich je zdarma zřízení i vedení účtu. Zpoplatněny jsou pak především výběry ze systému na běžný účet.
SMS jsou drahé, z karet mají lidé strach
Jelikož je s používáním zahraničních mikrop
latebních systémů typu PayPal spojena především na straně uživatelů - nakupujících řada problémů, nahrazují je obchodníci jinými alternativami. První z nich je platba pomocí Premium SMS. Tu umožňují všichni tři mobilní operátoři působící v Česku prostřednictvím takzvaných agregátorů. Firmy jako Comgate nebo Pipeline pak uzavírají dohodu s obchodníkem a zajišťují zavedení systému do provozu. Platba promocí textové zprávy je zpoplatněna zvláštním tarifem.
Premiové „esemesky“ však mají řadu nevýhod. Tou hlavní je především vysoká provize, již si účtují mobilní operátoři. Z částky, kterou zaplatí kupující v telefonním účtu nebo odečtením z kreditu, doputuje k obchodníkovi sotva polovina. Protože obchodník pochopitelně nechce doplácet, odrážejí se vysoké náklady i ve vyšší ceně zboží či služeb, které platí zákazník. Druhou nevýhodou je horní hranice platby, která činí 100 korun. I tím se použití značně omezuje. Naopak výhodou Premium SMS je jejich dostupnost. Mobilní telefon totiž v Česku vlastní téměř všichni lidé.
Používání platebních karet v Česku naopak příliš rozšířeno není. Platba kartou je totiž při odesílání malých částek zbytečně složitá i nákladná – poplatky v desetikorunách při platbě menší sumy mohou nákup výrazně prodražit. Zřejmě hlavním důvodem neoblíbenosti je však obava klientů z bezpečnosti. Na rozdíl od zahraničí je jen velmi málo českých uživatelů ochotno svěřit někomu přes internet číslo platební karty. Banky proto přišly se systémem 3D Secure, který má vyšší bezpečnost zajistit. S jistou mírou zjednodušení lze říci, že v systému 3D Secure nezadává klient citlivé údaje na stránkách e-shopu, ale je přesměrován přímo na web banky prodejce či příjemce platby. V budoucnu se tak zřejmě i v Česku potvrdí celosvětový trend a karty si pro placení na internetu získají větší oblibu. Podpořit se je snaží i banky – například Česká spořitelna aktuálně nabízí zavedení služby 3D Secure zdarma. Nezpoplatňuje ani její provoz. Náklady na straně obchodníka pak spočívají na výši provize, kterou si individuálně s bankou dohodne. Ta se u spořitelny i dalších bank pohybuje v jednotkách procent.
Podobně neefektivní jsou pro malé platby bankovní převody. Ačkoliv tedy e-shopy v Česku hlásí stále rostoucí tržby a počty zákazníků, vítězí u internetového nakupování stále off-line platební metody. Například platba dobírkou tvořila v minulém roce podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci nejpoužívanější způsob platby u 80 procent e-shopů. Mezi třemi nejoblíbenějšími typy plateb se objevila i platba v hotovosti. Tu mezi tři nejoblíbenější metody u svých klientů zařadila celá čtvrtina e-shopů.
