VYSOKÁ NEZAMĚSTNANOST V MIKROREGIONU BOCHOVSKO V KARLOVARSKÉM KRAJI JE V SOUČASNOSTI JEDNÍM Z NEJVĚTŠÍCH PROBLÉMŮ OBLASTI. ZMENŠIT BY JI MOHL POMOCI ROZVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ.
Byl by z něho i větší přínos pro místní rozpočty
Vzhledem k blížícímu se vstupu České republiky do Evropské unie, která podporuje v jistém smyslu především mikroregionální politiku, se celá řada našich obcí snaží sdružovat do větších celků. Slibují si od toho mimo jiné i to, že budou mít větší šanci na získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a z národních fondů na úrovni jednotlivých ministerstev a dalších institucí v různých hospodářských oblastech. Sdružování obcí v mikroregionech by mělo ve svém důsledku pomoci rozvoji podnikání, turistickému ruchu, snížení nezaměstnanosti a v neposlední řadě i přes hraniční spolupráci.
SPOKOJENOST OBYVATEL NENÍ VELKÁ
Situace je velmi kritická v mikroregionu Bochovsko v Karlovarském kraji, které tvoří území obcí Bochov, Andělská hora a Stružná. Týká se především nezaměstnanosti, která je podle regionální rozvojové agentury Egrensis o více než 86 % vyšší než v celém Karlovarském kraji. Výrazně je překračována v obcích Stružná a Bochov, kde se pohybuje kolem 22 %. „Spokojenost obyvatel je u nás tak půl na půl,“ odhaduje starosta Stružné Juraj Vicaň. Podle něj jsou více spokojenější ti obyvatelé, kteří využívají nevelkou vzdálenost obce od Karlových Varů a hranic s Německem a za prací pravidelně dojíždějí. Mikroregion je oblastí s výrazným zemědělským charakterem. Tradici mají zpracovatelský průmysl, stavebnictví a lesnictví. Ještě do roku 1997 byla v provozu porcelánka v obci Stružná. Velmi úzce s obnovením produkce porcelánu, který měl v kraji do roku 1997 tradici téměř 200 let, souvisí i celková plynofikace ve Stružné, bez níž by byla výroba v porcelánce mnohem nákladnější. V ideálním případě by se po nutné rekonstrukci dostala továrna, která na první pohled připomíná větší manufakturu, na úroveň srovnatelnou s firmami zabývajícími se podobnou činností. Ročně by mohla produkovat 450-500 tun výrobků a zaměstnávat až 350 lidí ve dvou a půl směnném provozu. To by bylo v obci, která má v současnosti kolem 510 obyvatel, více než slušné. „Přineslo by nám to jenom prosperitu a přispělo k celkovému rozvoji mikroregionu. V současné době se snažíme budovat cyklostezky, dostat obec více do povědomí i vzhledem k cestovnímu ruchu. Zatím to ale vypadá, že nemáme příliš co nabídnout,“ vítá podobné snahy dlouholetý starosta, který ve Stružné začínal jako voják z povolání. Paradoxně v neprospěch obce přispívá imístní zámek, který patří jednomu Bělorusovi a není přístupný pro veřejnost. „Turistickému ruchu by určitě prospělo, kdyby zámek byl běžně přístupnou kulturní památkou,“ podotýká Vicaň.
PROBLÉMEM JE NEDOSTATEK PENĚZ
Rozpočet obce Stružná je zhruba tři miliony korun. Finanční prostředky jsou věnovány podle Vicaně spíše na menší investice. Snaží se získat dotace z Programu obnovy venkova. Peníze jsou kromě plynofikace a výstavby kanalizace v obci potřeba ještě například na opravu místní mateřské školky, kulturního domu, vybudování autobusové zastávky apod. „Vloni jsme třeba dostali pět milionů z ministerstva zemědělství a letos čtyři miliony od ministerstva financí,“ konstatuje starosta obce. Kromě snížení nezaměstnanosti bude podle Juraje Vicaně znamenat rozvoj podnikání v mikroregionu Bochovsko i větší finanční přínos pro místní veřejné rozpočty. „Zvýší se ivliv jednotlivých obcí téměř o sto procent.“ Šance na oživení mikroregionu je nemalá. Mezi hlavní výhody patří ideální poloha v blízkosti západočeských lázní u hlavního silničního tahu z Karlových Varů na Prahu, zachovalá příroda velmi vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku. Jednou z nevýhod je, že většina potenciálních návštěvníků oblastí pouze projíždí. Pokud se ale nepodaří zmíněné výhody patřičně využít, není vůbec vyloučeno, že obce sdružené v mikroregionu budou mít nevýznamné postavení i po vstupu České republiky do Evropské unie.
