Pro velký zájem se privatizuje celá třetina koncernu
V minulém týdnu se uskutečnil vůbec největší primární úpis akcií na světě jeho objem dosáhl astronomických osmnácti miliard eur. Italský stát, respektive italské ministerstvo financí, nabídlo třetinu dosud státního energetického gigantu Enel. Zájem inve storů byl už předem tak velký, že se ministerstvo rozhodlo poskytnout trhu nejen původně slíbených 23 procent, ale plnou třetinu podniku.
Primární úpis akcií z minulého týdne má šanci překonat loňský světový rekord upisované emise japonské telekomunikační skupiny NTT DoCoMo v hodnotě 18,2 miliardy eur. Od tohoto pondělí jsou akcie Enelu nabízeny na milánské a newyorské burze.
Z celé nabídky akcií Enelu, který je světovou dvojkou po státní francouzské Électricité de France (EDF), je 40 procent určeno pro drobné investory a zbytek pro domácí a zahraniční institucionální investory. Každý upisovatel smí vlastnit nanejv ýš tři procenta akcií. Po dalším kole privatizace, jehož termín zatím není přesně znám, si stát ponechá jen „zlatou akcii s právem veta u strategických rozhodnutí.
Italské ministerstvo financí nasadilo maximální cenu za akcii 4,3 eura a minimální na 3,4 eura. Podle nejvyšší ceny by celý energetický koncern, který produkuje 73 procent italské energie, stál 51,6 miliardy eur. Obrat společnosti vloni dosáhl 10,1 miliardy eur.
Milán tancuje s Enelem.
Kolem nové emise se točí celá milánská burza. V indexech italských blue chips Mib-30 a Mibtel možná Enel dosáhne váhy nad deset procent. Vždyť Enel bude největším světovým podnikem veřejně prospěšných služeb s akciemi na veřejném trhu.
Po zahájení úpisu se v jednom dni přihlásilo rovnou milion zájemců a do konce týdne se jejich počet přehoupl přes dva miliony. Takovou poptávku Itálie už nemá s čím srovnat. Během posledních úspěšných privatizací Telecomu a nejstarší banky na světě Montepaschi nepřesáhl počet zájemců z prvního dne 650 tisíc a celkový počet se pohyboval mírně nad dvěma miliony upisovatelů, napsala agentura Reuters.
Spousta drobných vkladatelů v případě Enelu vybírá peníze z bank a přihlašuje se na více místech, aby měli jisté, že aspoň jedna z objednávek se vyplní. Při tak masivním zájmu pak padají přihlašovací systémy a v bankách se stojí fronty. Investiční fondy se rovněž nachystaly na vstup nové emise: stahovaly hotovost, prodávaly, co mohly.
Zahraničí předbíhá.
Velký zájem o Enel je pochopitelný, ale možná trochu přehnaný. Ve srovnání s konkurencí evropských podniků veřejných služeb si Enel nestojí nejlépe, protože je zatím převážně orientován na energetiku a do podniku veřejn ě prospěšných služeb s celým spektrem aktivit má zatím daleko. V krátkodobém horizontu mohou miliony budoucích majitelů jeho akcií asi očekávat jen nízké dividendy, protože příští rok Evropa liberalizuje energetický trh a Enel ztrácí monopolní postavení.
Podle analýz z dílen několika evropských investičních bank je Enel v porovnání s evropskou konkurencí méně výhodný. Například v příštím roce by měl akcionář Enelu inkasovat hrubou dividendu ve výši 2,1 procenta. Předpokládaný průměr dividend evropských podniků veřejně prospěšných služeb je však 3,7 procenta, uvádí studie italského bankovního domu Mediobanca. Akcionáři Scottish Power dostanou dokonce až pětiprocentní dividendu a akcie portugalské energetiky EDP vynese podobně 4,7 procenta. Pouze francouzský podnik veřejných služeb Vivendi s e bude pohybovat na úrovni Enelu.
Multifunkční budoucnost.
Investiční dům Goldman Sachs předpokládá, že letos sice výnosy z podniků veřejných služeb nebudou dost uspokojivé, ale v příštích letech by se investoři měli vrátit alespoň k některým vybraným titulům. V souča snosti se nejvíce mluví o fúzujících německých koncernech VEW a RWE. Tyto dvě firmy vytvoří na liberalizovaném evropském trhu jednu z nejdůležitějších energetických skupin s roční produkcí kolem 210 miliard kilowatthodin a obrate m převyšujícím 40 miliard eur. Fúze je odpovědí na zářijové ohlášení zásnub německých společností Veba a Viag a hlavně pokusem nezůstat pozadu za francouzskou skupinou a světovou jedničkou EDF (456 miliard kilowatthodin, obrat 55 miliard e ur a patnáct milionů zahraničních klientů). Podnik EDF se totiž rozšiřuje o čtvrtinu německého energetického celku EnBW.
Zájem bude rovněž o všestrannou skupinu Vivendi, která zahajuje rozsáhlé manévry na multimediálním poli. Francouzi se odpichují od základny s dvaceti miliony zákazníků, kterou chtějí rozšířit v příštím roce na 30 milionů. Vivendi přitom může Enelu posloužit za vzor. Bývalý vodárenský podnik Compagnie Générale des Eaux se dnes pod názvem Vivendi řadí mezi „multiutility , tedy podniky s širokým spektrem veřejných služeb. Ve Francii je stále největší vodárenskou společností s 35procentním podílem na trhu, ale vodárenství už tvoří menšinu podniká ní. Věnuje se také stavebnictví, energetice, dopravě, zpracování odpadu, realitním operacím a telekomunikacím.
Enel podle zákona bude muset snížit svůj podíl na italské spotřebě elektrické energie pod padesát procent. Aby si ztrátu podílu vynahradil, podobně jako Vivendi už podniká v telekomunikacích, stará se o veřejné osvětlení, zpracovávání odpadu a nově se pouští i do úpravy vody. Nutná diverzifikace v plném měřítku však Enel teprve čeká. Její průběh ovlivní další vývoj kursu jeho akcií. V krátkodobém horizontu to však budou i úrokové sazby, na které jsou všechny energetické celky citlivé.
