V první polovině roku žilo pod hranicí chudoby nejvíce Argentinců od roku 2001. Do tíživé finanční situace se od ledna do června dostalo 52,9 z nich. Ještě ve druhém pololetí loňského roku jich přitom Argentina evidovala o zhruba 11 procentních bodů méně. Vyplývá to z údajů zveřejněných tamní vládou, o kterých informovala zpravodajská agentura Bloomberg.
Rostoucí počet obyvatel, kteří si nemohou dovolit základní potřeby, jako jsou potraviny, oblečení, bydlení, vzdělání či zdravotní péče, je výsledkem drastických opatření prezidenta Javiera Mileiho, která měla za cíl stabilizovat ekonomiku a zkrotit inflaci. Úřadující hlava státu to ale vidí trochu jinak. Ze situace viní hospodaření předchozích vlád.
„Tato čísla odrážejí krutou realitu, kterou argentinská společnost prožívá v důsledku populismu, jenž zemi uvrhl do let ponížení a devastace,“ řekl na tiskové konferenci před zveřejněním výsledků prezidentův mluvčí Manuel Adorni. Zároveň dodal, že jakákoli úroveň chudoby je strašná: „Děláme vše, co je v našich silách, aby se tato situace změnila.“
Zdražuje se. Ale pomaleji
Obecně a diplomaticky lze za hlavní důvod nárůstu cen považovat roční inflaci, která dosáhla téměř 237 procent. A i když poklesla oproti dubnu, kdy atakovala 290 procent, do naplnění prezidentovy ambiciózní předpovědi, podle které má do prosince 2025 míra zdražování spadnout na 18 procent, je stále velmi daleko. Pomaleji cenová hladina aktuálně stoupá i meziměsíčně, konkrétně v srpnu inflace zpomalila o 0,13 procentního bodu na 3,9 procenta.
Přestože se Argentina nachází již v šesté recesi za posledních deset let, její ekonomika začíná vykazovat známky oživení. Růst mezd již tři měsíce po sobě předstihuje inflaci a dochází také ke zvýšení spotřeby a výroby.
Zlepšení situace potvrzuje i Agustin Salvia, ředitel ústavu pro zkoumání sociálního dluhu na Katolické univerzitě v Buenos Aires (UCA). Podle něj vyletěla míra chudoby v první polovině roku dokonce na 55,5 procenta, následně ale klesla na 49,4 procenta a první pololetí zakončila s průměrem 52 procent. „Pokud se podíváte na celý příběh, je jasné, že v prvním čtvrtletí došlo ke zhoršení. Od té doby se situace začala zmírňovat,“ uvedl pro zpravodajskou agenturu Reuters.
Ulice Buenos Aires se plní žebrajícími
I přes první náznaky zlepšení zůstává dopad na obyvatelstvo stále tvrdý. Jak píše Bloomberg, na denním pořádku v ulicích Buenos Aires jsou lidé žebrající před obchody s potravinami, jedinci hledající jídlo v popelnicích i osoby žádající o použité oblečení. Na to podle mluvčího Adorniho vláda reagovala tak, že zvýšila financování hlavních podpůrných programů pro děti a potravinových lístků.
Mnozí obyvatelé však zůstávají neklidní. „Od té doby, co se tato vláda dostala k moci, pracovních míst ubylo,“ říká 53letá Irma Casalová, která musí mít tři zaměstnání. V Buenos Aires tak pracuje jako recyklátorka odpadu, sběrač kartonů a zedník. „Pracujeme dvakrát tolik za méně peněz a musíme pokračovat,“ doplňuje.
Chudoba není zdaleka jediným problémem, se kterým se prezident Milei bude muset vypořádat. Vládní program úspor totiž čelí silné opozici. Tento měsíc Milei vetoval návrh zákona o navýšení výdajů na důchody, což vyvolalo násilné protesty před budovou parlamentu. Další protesty se očekávají příští středu, kdy se veřejné univerzity chystají stávkovat kvůli prezidentovu slibu vetovat zvýšení jejich rozpočtu.