Akademie věd a ČVUT chystají v Praze komplex za 920 milionů korun
Pokud vše klapne, už v srpnu 2012 by mělo na pražské Mazance stát výzkumné centrum, jež se bude zabývat nejžhavějšími vědeckými tématy. Institut aplikovaných věd (IAV), jenž je společným projektem ČVUT a sedmi ústavů Akademie věd (AV) ČR, se má věnovat nanovědám, novým zdrojům energie, chemii vysokých energií a aplikované matematice. Od memoranda a založení zájmového sdružení právnických osob dospěly plány do další fáze: projekt by měl být letos v březnu předložen pražskému magistrátu k posouzení. „Rozpočet v nejrealističtější formě činí včetně přístrojů 920 milionů korun,“ řekl týdeníku EURO Vladimír Nekvasil, předseda představenstva IAV. Hlavním cílem je „posílit postavení Prahy jako jednoho z významných center vědy,“ píše se v podkladech, s nimiž bylo seznámeno nejužší vedení pražské radnice. Úkolem je rovněž umožnit výzkum na špičkové mezinárodní úrovni („edge research“) a zatraktivnit přírodovědné a technické obory. „Cedulku centrum excelence si sami dávat nechceme. To se nejprve musí dokázat,“ říká Nekvasil z Fyzikálního ústavu AV.
Pražské synergie & energie
Budova IAV má vyrůst v Kobylisích. Pozemky o rozloze 18 055 metrů čtverečních dala k dispozici AV. Institut má zahrnovat 3500 metrů laboratorních ploch. Vznikne asi 80 pracovních míst. „Budova je navržena jako ,srdce‘ areálu AV ČR na Mazance, ve vazbě na dalších osm ústavů Akademie věd v lokalitě. Současně je první etapou dostavby dle zpracovaného generelu celého areálu, který má značný rozvojový potenciál,“ uvádí architekt Ivan Stuchlý z kanceláře DES, jenž se musel „vypořádat“ s umístěním unikátního laboratorního vybavení a mimořádnými požadavky na prostředí, energetiku a odrušení negativních vlivů (hluk, vibrace, elektromagnetické pole). „Na základě výsledků výběrového řízení je generálním projektantem Metroprojekt, který ke spolupráci přizval původního autora projektu,“ doplňuje Miloslav Pavlík, prorektor pro výstavbu a investiční činnost ČVUT. Důležitou podmínkou zadavatele byla etapizace výstavby, projekt pro stavební povolení je již k dispozici.
Jak bude IAV financováno? Plány jsou následující. „Z 920 milionů bude 85 procent pokryto z prostředků Evropské unie na základě výzvy operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Jde o kapitolu umožňující žádat o investiční prostředky na rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje v praxi. Zbývajících patnáct procent bude pokryto ze zdrojů ČR – polovina z prostředků ministerstva pro místní rozvoj a druhá bude na základě předchozího rozhodnutí vládní Rady pro výzkum a vývoj financována přímo ze státního rozpočtu navýšením rozpočtové kapitoly AV ČR,“ vysvětluje Pavlík, jenž je rovněž v představenstvu IAV. Pochybnosti, zda projekt dosáhne na finance, vyvrací další profesor. „Projekt bude dobře napsaný, a pokud bude pozitivně rozhodnuto o financování z prostředků EU, budeme mít i podporu magistrátu,“ věří Jiří Bíla, prorektor pro rozvoj ČVUT. Dle něho budou výhodou vazby na kvalitní pracoviště v zahraničí. Studenti by i po stážích mohli pracovat na srovnatelných, ne-li lepších přístrojích.
Místo regionů i metropole
O tom, že do české vědy míří miliardy z operačních programů EU, se už v týdeníku EURO psalo (EURO 47/2008). Peníze však poputují do regionů, jak určují zadávací podmínky: zřejmě na Kladno, do Ostravy nebo do Brna. Praha, kde se uskutečňuje většina českého výzkumu, by miliardovou injekci potřebovala. Jako sůl! „Projekty, rozšiřující experimentální základnu pro český výzkum, jsou velmi potřebné, chceme-li být pro svět vítanými odbornými partnery. IAV je zaměřen na aktuální, rychle se rozvíjející oblasti výzkumu, jež mají značný aplikační potenciál. Navíc představuje kvalitativně nové spojení sil akademie a vysokých škol. Současná špičková experimentální věda se odehrává především ve velkých a nákladnou přístrojovou technikou vybavených komplexech,“ argumentuje Ladislav Musílek, prorektor ČVUT pro vědu a člen dozorčí rady IAV. Dle něho by proto zamýšlené pracoviště mohlo svou nebývalou atraktivitou zamezit i pověstnému odlivu mozků.
A vznikne Institut aplikovaných věd? To mimo jiné záleží na pražském magistrátu. Zda se podaří získat potřebnou částku z Bruselu. „Na dotace v operačním programu Praha – Konkurenceschopnost samozřejmě IAV dosáhnout může. Pokud splní všechny předepsané náležitosti a zároveň získá dostatek bodů při hodnocení,“ řekla týdeníku EURO Markéta Reedová (SNK-ED), primátorova náměstkyně pro čerpání fondů EU. Kvalitu návrhu bude již brzy město posuzovat. K tomu prý odbor využívá externích odborníků. A v případě takového významného projektu se Praha „zcela určitě“ obrátí na zahraniční experty. Na otázku, zda se probíhající finanční krize promítne do vzniku „Mazanky“, nedává náměstkyně Reedová jednoznačnou odpověď: „Věda a výzkum by měly být podporovány právě v době krize, neboť představují potenciál pro dlouhodobý růst. Finanční krize však může projektu obdobné velikosti působit určité obtíže. Dotace je totiž proplácena až ex-post, tedy po ukončení projektu, respektive jeho dílčích etap. Proto si musí žadatel zajistit financování projektu dopředu. A v době krize je přístup k úvěrům složitější.“
Vladimír Nekvasil
Strategické bádání
„I Praha si zaslouží velkou investici do vědy. Nestavíme na zelené louce, kvalitní pracoviště chceme povýšit. AV ČR vkládá svůj poslední rozvojový pozemek, jenž má cenu asi 60 milionů korun. Bereme to vážně. Už nyní bylo do projektu investováno patnáct milionů korun,“ říká Vladimír Nekvasil, někdejší místopředseda AV a člen vládní Rady pro výzkum a vývoj (RVV).
EURO: Jaký je hlavní smysl IAV? NEKVASIL: Dosud máme v Praze mnoho dobrých vědců. A víme i o těch, kteří by se vrátili. Těm chceme IAV nabídnout. Člověk nesmí být moc velikášský. Máme však výhodu, že můžeme iniciovat i nové výukové programy – od jaderné fúze přes excitace plazmatu až po fyziku atmosféry. Mohly by se založit vysokoškolské kurzy, jež by dávaly širší pohled na mnoho oborů. I proto lze očekávat zájem univerzit o výuku doktorandů.
EURO: Proč název Institut aplikovaných věd? NEKVASIL: Dlouho jsme uvažovali i nad Institutem pokročilých studií. Měli jsme však na mysli to, co asi nejlépe formulovali Japonci, kteří mají síť ústavů Riken, jež mají rysy akademie věd, školí doktorandy a provádějí výzkum. A navíc mají poslání dělat strategický výzkum. V oblastech, v nichž se čekají významné technologické inovace, jim je však jedno, zda to bude za patnáct či dvacet let.
EURO: Máte s IAV další plány? NEKVASIL: Doufáme, že dalším krokem bude inkorporace Karlovy univerzity. Zájem o vstup má Západočeská univerzita. Ozvaly se i podniky – Honeywell, ČKD Group, čekáme na vyjádření ČEZ. Myslíme si, že jádro partnerů je definované. Jdeme do něčeho, co si nebude muset hledat místo na slunci. Pokud se IAV jako integrující centrum povede, ambicí je mnoho.
Čtvero zacílení Obory, jimž by se měl IAV věnovat:
- Nanovědy
- Nové zdroje energie
- Chemie vysokých energií
- Aplikovaná matematika
Pramen: týdeník EURO
Za tři roky hotovo! Harmonogram výstavby IAV:
- Březen 2009 – stavební povolení, podání projektové žádosti
- Září 2009 – podpis smlouvy o poskytnutí dotace
- Září až prosinec 2009 – výběrové řízení na realizační tým a zhotovitele
- Leden 2010 – plánované zahájení výstavby
- Leden až duben 2011 – výběrové řízení na dodavatele přístrojů
- Srpen 2012 – uvedení do provozu
Pramen: týdeník EURO
