Miliarda eur hledá projekty

Šéf DBG EE chystá nový fond rizikového kapitálu pro náš region

EURO: Můžete charakterizovat současnou náladu mezi venture kapitalisty? Jaká je nyní situace ve vaší branži?
HORÁK: Hodně špatná. Naše skupina má štěstí, že se můžeme vykazovat přesvědčivým výstupem z minulého fondu. Peníze jsme našim investorům vrátili několikanásobně, a lze se proto o ně nyní opřít. Situace pro otevírání nových venture kapitálových fondů byla špatná již před 11. zářím, po něm se samozřejmě ještě zhoršila. Rozhodujícím negativním faktorem bylo, že zpomalila světová ekonomika jako celek a že z hlediska výnosů zcela odešla nová ekonomika. Na to investoři zareagovali omezením investování do nových fondů. Navíc zájem investovat do střední a východní Evropy je nyní minimální. Není chuť náš region ani moc studovat. Výnosy zde totiž zatím nebyly příliš přesvědčivé. Odhaduje se, že rizikový kapitál investovaný v našem regionu nesl maximálně stejný výnos jako investovaný v západní Evropě. A to je samozřejmě málo, neboť u nás je vyšší riziko. Přiznejme si, že momentálně nejsme atraktivní. EURO: Obecně špatná situace ale na druhé straně vždy přináší velkou příležitost pro ty, kdo obtížnosti podmínek umějí využít ve svůj prospěch. Kde vy vidíte současné šance?
HORÁK: Jako vždy se v době hospodářského útlumu objevuje slušný potenciál pro velké restrukturalizace. Skutečnost, že klesají ceny aktiv, vede k tomu, že kdo má nyní peníze, může se těšit, že výnosy z investic z let 2002 až 2004 budou lepší než v minulosti. Rozhodně lepší než v době, kdy se do venture fondů hrnul každý, kdy si všichni mysleli, že v nich není možné peníze ztratit. Tato naivní bublina musela prasknout, to nemohlo dopadnout dobře. V našem regionu je pozitivním faktorem, kterého lze využít, vysoká pravděpodobnost začlenění do Evropské unie.

EURO: A vaše reakce na novou situaci?
HORÁK: Přestože je nyní objektivně jedno z nejhorších možných období pro založení nového fondu rizikového kapitálu, jdeme touto cestou. Dáváme dohromady nový a větší fond a chceme dělat podobné druhy investic, jako s prvním fondem DBG Eastern Europe. Měl k dispozici 46 milionů euro, druhý by jich měl mít 60 až 80 milionů, a chceme rozšířit i možnost investování na další země východní Evropy. Do 25 procent objemu fondu chceme investovat do zemí, v nichž jsme se zatím nepohybovali. Zaprvé je to do zemí s podobnou situací, jaká je v České republice, Polsku a Maďarsku, ale které jsou tak malé, že se nám nevyplatí otvírat tam vlastní kancelář. Příkladem mohou být baltské státy nebo Slovinsko a Chorvatsko. Zadruhé se hodláme podívat i do zemí s větším trhem, které jsou v transformačním procesu trochu zpátky a jsou tedy zatíženy větším rizikem. To jsou Rumunsko, Bulharsko a Jugoslávie. Tamní projekty budeme řídit ze současných kanceláří, prioritně z Budapešti. Jádrem ale zůstanou investice v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.

EURO: Do kterých projektů hodláte prostředky nového fondu investovat?
HORÁK: V zásadě chceme dělat stejné typy investic, jako v prvním fondu. Tedy v rozmezí tři až deset milionů euro na jeden projekt. A pokud jde o typ příležitostí, soustředíme se opět na firmy založené v posledních deseti letech, které již prokázaly nějaké výsledky a nyní mají možnost a zájem expandovat. Takových firem je dnes ve srovnání s dobou, kdy jsme začínali, nesrovnatelně víc. Druhým typem jsou pro nás manažerské odkupy a restrukturalizační projekty. Při zakládání prvního fondu jsme se domnívali, že takovéto investice budou dominovat, což se ale nestalo. Na českém trhu zejména kvůli působení polostátních bank a nestandardním manažerským buy-outům, které financovaly. Teď je však situace jiná a restrukturalizační příležitosti se opět začínají objevovat. Pro každý z projektů pro nás bude klíčový i regionální přístup. To znamená z platformy jedné země expandovat na sousední trhy, zkonsolidovat odvětví v celém regionu a stát se v evropském měřítku již zajímavým hráčem. Tento regionální náhled, kdy můžeme využít spolupráce našich kanceláří v Praze, Varšavě a Budapešti, zkoušíme již v rámci naší zatím poslední investice do firem Bohemia Interactive v České republice a IM Group v Polsku. EURO: Váš první fond začal působit před více než čtyřmi roky. Obecně je známa zejména vaše investice do firmy Czech On Line/ Video On Line, která jako první v Česku začala masivně nabízet připojení k internetu zdarma. Můžete jmenovat ostatní investice fondu DBG EE?
HORÁK: Proinvestovali jsme již skoro celý fond. Zbývá prostor pouze pro poslední investici, maximálně dvě. Celkem jsme zatím do pěti různých projektů vložili necelých 35 milionů euro. První peníze šly do polského nakladatelství odborné literatury PWN, velké a již mnoho let existující firmy, která potřebovala peníze na expanzi. Těsně poté jsme investovali v Maďarsku do firmy Hungarocamion. To je největší provozovatel kamionů ve střední Evropě, disponuje 1200 vozy. Společně s novým managementem jsme firmu zprivatizovali a provedli klasickou restrukturalizaci. Firmu jsme doinvestovali, kompletně jsme vyměnili její vozový park a zefektivnili ji. Poslední investicí roku 1998 byla vámi zmíněná společnost Czech On Line/Video On Line, kterou jsme odkoupili od vlastníka a financovali její expanzi. Jde o jediný náš případ financování takzvané nové ekonomiky, neboť neděláme startupy, nedáváme peníze do oblasti hightech a dalších ranných odvětví. V roce 2000 jsme investovali znovu v Polsku, kde jsme šli do tiskáren Insty Prints, což je americká franšíza. Poslední investicí byl český lídr v distribuci počítačových her, firma Bohemia Interactive, a jeho polský protějšek, společnost IM Group. Obě společnosti jsme spojili do holdingu Cenega, kam jsme dali peníze na expanzi.

EURO: Byznysem holdingu Cenega je tedy jen distribuce her pro osobní počítače? Jak se vyvíjí tato vaše druhá investice do firmy z České republiky? HORÁK: Velmi dobře. Cenega zvýšila loni konsolidované tržby o padesát procent. Takže je to investice, se kterou jsme velmi spokojení. Nejde rozhodně o pouhého distributora, který by jen dodával obchodním řetězcům. Cenega nakupuje hry od zahraničních vydavatelů, lokalizuje je do příslušných národních jazyků a uvádí na středoevopské trhy. Je tedy distributorem s výraznou přidanou hodnotou. A zároveň Cenega buduje vlastní vydavatelství počítačových her. V našem regionu je totiž řada kreativních týmů, které mají skvělé myšlenky a je třeba je zafinancovat a dostat na světové trhy. Zatím spolupracuje s několika týmy z České republiky, Polska a Slovenska, ale byl již navázán i kontakt s některými týmy z Ruska.

EURO: Kolik fond DBG EE do jednotlivých firem konkrétně investoval a co inkasované výnosy? HORÁK: Každá z těch investic byla v rozmezí pěti až osmi milionů euro. Zatím jsme ukončili pouze investici do společnosti Czech On Line, kterou jsme v roce 2000 prodali za 220 milionů dolarů, takže své peníze jsme v této transakci získali zpět víc než třicetkrát. Momentálně je ale pro exity velmi nepříznivé klima. Uvedení na burzu je nyní téměř nemožné a zhoršily se i podmínky pro prodeje strategickým partnerům, takže zatím své pozice držíme. Nicméně, tím že jsme uskutečnili jeden takto úspěšný obchod, vrátili jsme již investorům našeho venture kapitálového fondu násobně více, než kolik investovali. Očekáváme velmi slušný výnos i ze zbývajícího portfolia, ale i kdyby již žádná ze zbývajících čtyř investic nepřinesla již ani euro, patřil by fond DBG EE mezi velmi úspěšné. Díky investici do Czech On Line jsme zřejmě jediným venture kapitálovým fondem ve střední Evropě, který se zařadil mezi první čtvrtinu nejvýnosnějších evropských fondů rizikového kapitálu. Navíc řada technologických fondů, které se v minulých letech dostaly do nejlepší čtvrtiny, vyplácela investory v akciích technologických firem, a nikoliv v hotovosti jako my. Chtěl bych vidět jejich výsledky dnes, kdy trh spadl.

EURO: Jak dlouho můžete s exitem ještě čekat?
HORÁK: Náš investiční horizont je tři až pět, maximálně sedm let. Czech On Line byl pro nás proto nečekaně brzký exit. Původně jsme si mysleli, že si počkáme na liberalizaci telekomunikací, kde jsme viděli řadu příležitostí, neboť ona firma se posunovala od internetu k telekomunikačním službám. Jenže mezi tím propukla internetová horečka a nám začaly přicházet nevyžádané nabídky, které ukazovaly na výnos, jenž nás samotné udivil. To nás vedlo k rozhodnutí Czech On Line prodat. EURO: Peníze získané z obchodu s Czech On Line jste reinvestovali?
HORÁK: Ne, peníze inkasované z investic se v těchto fondech ihned vrací investorům. Fondy rizikového kapitálu bývají založeny většinou na dobu určitou, většinou na deset let. Jakmile se proinvestují peníze, může se založit fond nový, což je proces, ve kterém jsme nyní my. Doufáme, že v příštích dvou měsících bychom měli mít v novém fondu již alespoň čtyřicet milionů euro, zejména od investorů prvního fondu. A předpokládáme, že jejich důvěra přitáhne další investory, takže v průběhu dalšího roku bychom se měli dostat na předpokládaných šedesát až osmdesát milionů.

EURO: Kdo patří k investorům vašeho prvního fondu?
HORÁK: Deutsche Bank, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Mitsubishi Corporation a DEG, což je německý institucionální investor. EURO: Tito investoři od vás očekávají nějaké zhodnocení. Jaký výnos vzhledem k tomu požadujete od firem, do kterých zvažujete investici? HORÁK: Díváme se jen na příležitosti, u nichž je potenciální výnosnost minimálně třicet procent ročně. O tom nás musí každý partner, který má zájem o investici z našeho fondu, přesvědčit. Vycházíme totiž z toho, že v západní Evropě se průměrný výnos investorů z private equity pohyboval kolem patnácti procent ročně. K těm patnácti procentům je třeba připočíst režii fondu, motivaci pro manažery a zvýšené riziko zemí na východ od Evropské unie. Investice by tedy měly nést alespoň osmnáct až dvacet procent. Chcete-li dosáhnout dvaceti procent v průměru, je potřeba se dívat na investice slibující výnos alespoň třicet procent, protože statisticky se vždy nějaké nepovedou. Financovat projekt, který na svém počátku slibuje méně než třicet procent ročně, nám naši investoři prostě nedovolí.

EURO: Kolik venture kapitálových fondů působí v České republice a ve středoevropském regionu? Existují statistiky, kolik peněz v těchto fondech teprve hledá své projekty?
HORÁK: Statistiky fondů rizikového kapitálu se v našem regionu bohužel moc nevedou. Nedávno jsem ale byl na setkání zástupců čtrnácti významných fondů ze střední a východní Evropy, kde jsme při vzájemném představování spočítali, že máme ve správě tři a půl miliardy euro a k proinvestování nám zbývá ještě jedna miliarda čtyři sta milionů. Značnou část spravují fondy řádově větší, než je ten náš, které se zaměřují na investice do síťových odvětví. Celkově je v regionu zřejmě v současné době k dispozici asi dvě miliardy eur, a to je dost málo. Trh private equity v zemích visegrádské čtyřky se rovná švédskému, a přitom ve Švédsku žije desetkrát méně obyvatel než Polsku, Maďarsku, České republice a Slovensku dohromady.

EURO: Můžete charakterizovat hlavní problémy venture kapitálových fondů ve střední Evropě, o nichž jste na zmíněné schůzce diskutovali?
HORÁK: Mluvili jsme hlavně o tom, jak zatraktivnit náš region pro institucionální investory. Část problémů si můžeme vyřešit sami mezi sebou, třeba větší otevřeností informací o provedených investicích a inkasovaných výnosech. Hovořili jsme i o zkušenostech s vládními kroky na podporu venture kapitálu v zemích jako jsou Irsko, Izrael, Nizozemsko nebo Německo. Ale asi nejvíce času jsme strávili diskusí o tvorbě rizikového kapitálu, která je v našem regionu ve srovnání se západní Evropou a s Amerikou zvláště, velmi pomalá. Fondy jsou závislé výhradně na zahraničních zdrojích, základním problémem totiž je, že prakticky neexistují domácí zdroje rizikového kapitálu. I u nás je sice již v penzijních fondech a v pojišťovnách naakumulován značný kapitál, ale současná zákonná regulace neumožňuje, aby byl investován do fondů rizikového kapitálu. V západní Evropě a v USA investují penzijní fondy a pojišťovny pět až deset procent svých aktiv do private equity a statisticky jsou to investice, které jim dlouhodobě přinášejí výrazně vyšší zisk než veřejně obchodovatelné akcie. Často se cituje příklad nadace Yalské univerzity, která dává do veřejně neobchodavatelných akcií čtvrtinu svých prostředků, a má z toho fenomenální výnos. Nemožnost investovat do fondů našeho typu zbavuje instituce v Česku možnosti dosáhnout lepšího výnosu z aktiv. Zisky, které vyprodukujeme, inkasují zahraniční investoři.

EURO: Banky do fondů rizikového kapitálu neinvestují?
HORÁK: Investují. V některých případech mají banky, zejména zahraniční, své vlastní fondy pro tuto třídu investic. Fond pro střední a východní Evropu má například ING Bank a Raiffeisen Bank. V České republice nyní připravuje investice do venture kapitálových fondů Česká spořitelna, čímž Erste plní jeden ze svých privatizačních závazků. Slyšel jsem, že o podobném kroku uvažovala rovněž ČSOB.

JAROSLAV HORÁK (42) ředitel fondu rizikového kapitálu DBG Eastern Europe. Nyní připravuje otevření fondu nového. Je členem představenstva Evropské venture kapitálové asociace a České venture kapitálové asociace. Vystudoval zahraniční obchod na VŠE a do roku 1989 pracoval v Ekonomickém ústavu Akademie věd. V letech 1990 až 1992 absolvoval stáž v Paříži na Panthéon Sorbonne, kde spolupracoval s francouzskou investiční bankou BNP. Po návratu do Prahy vedl její aktivity v oblasti fúzí a akvizic v České republice. V polovině devadesátých let začal pracovat pro DBG Eastern Europe. Je ženatý a má dvě děti. K jeho koníčkům patří cestování, historie a jogging.