Výroční zpráva BIS za rok 2005 vyvolává pochybnosti
Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila svou Výroční zprávu za rok 2005 až na podzim 2006, ačkoli jí nic nebránilo tak učinit hned v lednu 2006. Nebo službě trvají všechny výstupy tak dlouho? A kdyby se už nakrásně s vládou domluvila, že zprávu bude publikovat až těsně před schvalováním rozpočtu, aby se poslancům připomněla, pak by měla reportovat o období fiskálního, nikoli kalendářního roku. Zatuchlost zprávy je službě ke škodě: veřejnost má raději čerstvější stravu, o poslaneckých jazýčcích nemluvě. Mnohé se již změnilo a loňská činnost BIS z takového odstupu už zdaleka nemusí vyznít optimálně. Výroční zpráva by ve své veřejné části měla obsahovat především přiměřeně stručné vyhodnocení bezpečnostních rizik, aktuální kritické jevy, vývojové trendy, porovnání se stavem v zahraničí a nástin učiněných a navrhovaných opatření. Detailnější analytický elaborát, doložený operativně získanými poznatky, by pak měl být obsahem utajené zprávy pro Parlament.
Terorismus.
BIS se v rámci boje s mezinárodním terorismem „zabývala zejména problematikou islámského radikalismu a extremismu“. Služba je v prekérní situaci. Terorismus je zřejmou prioritou - a tady není „do čeho hrábnout“. Rozpracovává se tedy „předpolí“ terorismu, oblast, myslitelně sloužící jako „zásobárna“ či „juniorka“ teroristických buněk (výstižnější termín než „teroristické organizace“). Skutečně, v tomto prostředí může nastat jakýsi „samozápal“ (iniciace teroristického činu) bez vystopovatelného vnějšího vlivu. Možná by vyvstalo více inspirujících souvislostí, kdyby byla tato problematika řešena v kontextu extremismu jako takového!
„Vzhledem ke globálnímu charakteru teroristické hrozby… je těžiště její eliminace v rozsáhlé mezinárodní spolupráci. Uvedený fakt výrazně předurčuje i charakter činnosti BIS.“ Eliminace teroristické hrozby přece nemůže spočívat v mezinárodní spolupráci, ta je pouze podmínkou sine qua non! Nepřipravuje spíše tato pasáž Výroční zprávy BIS terén pro (jistými zpravodajskými mičurinci připravované) hladké pozření Úřadu pro zahraniční styky a informace, do jehož působnosti právě mezinárodní spolupráce patří?
BIS se „podílela na objasňování aktivit jistého Alžířana, který měl… údajně plánovat teroristický útok proti blíže neurčeným cílům na našem území“. U takovýchto ničemných „informací“ o podezření z terorismu je nezbytné důkladně přezkoumat motivaci práskače (myslitelně obchodního konkurenta), aby se služba neblamovala. Alžířan byl podezřelý nejprve z terorismu, pak jen z kriminální činnosti, nakonec byl (bisvíproč) zatčen a vyhoštěn. Silně to připomíná (bůhvíproč) oslavovanou maškarádu „U Holubů“, kdy nikdo ze zadržených nejen nebyl trestně stíhán, ale ani řešen za přestupek. Jak asi bylo zdůvodněno vyhoštění, tehdy i nyní? A propos, nemá nějaký zpravodajec nyní u Alžířanovy konkurence služby zdarma?
K pitoreskní příhodě tří Egypťanů, kteří se „za letu pokusili vniknout do pilotní kabiny letadla ČSA na lince z Osla do Prahy“, BIS dodává, že „existovalo podezření z podílu na přípravě teroristického útoku na civilní letadlo“ (možný test bezpečnostních opatření v letadlech ČSA), což se však kupodivu nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit. Po přistání byli cizinci zadrženi a eskortováni do Egypta. Stalo se tedy něco, nebo kuřinec? Pokus vniknout do pilotní kabiny musí být vždy důkladně vyšetřen! Je však těžko představitelné, že by k tomu stačila doba mezi zadržením a eskortací! Nebyl to spíše „ostrý test“, provedený „spřátelenou službou“?
Ekonomika.
Toto by měla být skutečná priorita služby. Obsazení neuralgických informačních uzlů v ekonomické oblasti přináší nejen „standardní“ kriminální poznatky, ale i informace z oblasti terorismu, organizovaného zločinu, nelegální migrace, převaděčství, šíření zbraní hromadného ničení (proliferace), ba i z oblasti „kontrarozvědné“. Výroční zpráva obsahuje náznaky skutečného stavu: služba leccos ví a opatrně informuje politiky, kteří vlastně nechtějí nic slyšet. Jenomže renomé služby se odvíjí od statečnosti, nestrannosti a kvality jejích příslušníků. A rozhodně mu neprospívají formulace typu: „BIS se soustředila na získávání poznatků o snahách různých podnikatelských a finančních skupin ovlivňovat ve svůj prospěch legislativní proces. V rámci sledování aktivit takovýchto… skupin získala BIS poznatky o tom, že při prosazování svých zájmů často využívají najaté lobbisty a PR agentury.“ O takové službě se říká, že je zadarmo drahá.
Pozoruhodné je, že „trend využívání třetích (zprostředkujících) subjektů k prosazování zájmů skutečného zájemce o privatizovanou společnost“ je zmíněn v jiném odstavci než problematika PKN Orlen. Nebylo zde opomenuto nějaké zásadní podezření?
„V souvislosti s podporou výroby biopaliv BIS… předala poznatky o snahách některých podnikatelských skupin… ovlivnit znění strategických materiálů týkajících se… biopaliv v ČR a navazujících legislativních změn.“ Nutno ovšem dodat, že nebýt tlaku Bruselu mohla se tím služba zabývat ještě pár let.
Kontrarozvědná činnost.
„Příslušníci ruské mise na Zastupitelském úřadu Ruské federace v Praze v rámci politicko-rozvědné práce sledují úroveň vzájemných vztahů Ruské federace a ČR, hodnotí nejen nejvyšší české politické představitele, ale i zahraniční vztahy ČR a vypracovávají doporučení týkající se dalšího vývoje dvoustranných styků mezi představiteli RF a ČR.“ Není jasné, co mají „bisoni“ na mysli přídomkem „rozvědná“, když popisují rutinní diplomatickou činnost. Nadto se prý „Rusko snaží uplatňovat svůj vliv na ČR pomocí ekonomických nástrojů“. Ještě zbývá dodat: a to na rozdíl od koho? Zadarmo drazí.
Extremismus.
„Při propagaci a obhajování svých politických programů projevují členové a sympatizanti krajního nacionalismu často v různé míře xenofobii, rasismus, antisemitismus, odpor k liberalismu a sympatie s totalitními ideologiemi.“ Takže, pozor všichni, kteří nemilujete liberalismus! Sklouzáváte po pěkně šikmé ploše! Extremismus dostává jako vždy v BIS extrémně prostoru a pozornosti. Když tu holt nemáme ty teroristy; v nouzi čert i mouchy lapá. Jenom jestli služba skutečně stejně pozorně a v souladu se svým posláním „zabezpečovala informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům republiky“ v době extrémních legislativně ústavních experimentů a interpretací, a dokonce ovlivňování ústavních aktů (voleb)?
Lehkým perem autoři zprávy v souvislosti s pravicovým extremismem uvádějí, že „…stejně jako v předchozích letech zaznamenala BIS v roce 2005 i výzvy k ozbrojenému boji, které však nebyly naplněny…“ O trestněprávním postihu ani slovo. To chceme čekat, až „budou naplněny“?
Proliferace.
BIS se „zabývala problematikou nešíření zbraní hromadného ničení…“, my bychom však byli klidnější, kdyby považovala za problém naopak „šíření zbraní hromadného ničení“! Ne dosti na tom! „BIS upozorňovala na rizika případného reexportu vojenského materiálu do zemí, které neskýtají dostatečné záruky dalšího neautorizovaného nakládání s konvenčními zbraněmi a výbušninami“. Už toho zpravodajského „ptydepe“ začíná být pomalu dost! Pokud ředitel BIS nikdy neslyšel o výstupní neboli stylistické analytice, tak mu prospěšnost takové instituce tímto zdarma dáváme na vědomí.
Nelegální migrace.
K nelegální migraci jsou využívány cesty nelegální i zdánlivě legální (zneužívání pozměněných nebo padělaných dokladů). Některé z nic jsou tak vydařené, že jediným způsobem, jak odhalit jejich použití, je promluvit například s držitelem českého dokladu česky. Od převedení agendy cestovních dokladů na samosprávu však není systémově nastaven způsob, aby se policie dozvěděla o všech pozměněných a padělaných dokladech, což nesmírně ztěžuje rozpracování této velmi důležité problematiky.
Organizovaný zločin.
„Na základě získaných informací BIS potvrdila poznatky o přístupu arménské skupiny do správních a policejních evidencí prostřednictvím spřízněných osob z řad Policie ČR a zaměstnanců samosprávy.“ Tečka? Ani slovo o tom, kolik bylo odstíhaných osob? Takové hladké řečičky za miliardu?
Nejkontroverznější pasáž pojednává o pronikání organizovaného zločinu do justice. Prezident Soudcovské unie ČR vyzval ředitele BIS, aby tato tvrzení doložil. Řekne-li soudce „doložit“, právem se domníváme, že chce důkazy procesně využitelné. To ovšem nemůže chtít od BIS! Byly kdysi snahy, za všechny jmenujme bývalého rektora Policejní akademie, dnes soudce Ústavního soudu JUDr. Jana Musila, dovozovat procesní využitelnost například odposlechů BIS tím, že jsou řádně povoleny soudem. Současná soudní praxe tomuto pojetí nepřeje, byť stále existuje teoretická možnost, že by informace BIS soud v rámci volného hodnocení důkazů přece jen připustil. Měl by k tomu dobrý důvod: BIS svého času disponovala prvotřídně umístěným „zdrojem“ k jevům v justici, takže asi setsakra ví, o čem hovoří. A co se týče kárných senátů - proč se tato problematika neřeší současně s kritikou Inspekce ministra vnitra? Kolegové „řeší“ kolegy! Vždyť jde o typově identický problém!
V této oblasti skutečně je co napravovat. Jednou přišli policisté za státním zástupcem, který tehdy povoloval odposlechy, s jednou žádostí. Státní zástupce netušil, že policie má odposlech technicky zcela připraven, takže byl spuštěn snad minutu po schválení. A první zaznamenaný hovor? Státní zástupce volá dotyčnému lumpovi: Dej si bacha, příteli, právě jsem na tebe podepsal odposlech. Ovšem do spisu se tento hovor nedostal. Zkušenější kolegové mě usadili: to bylo, je a bude. Nesmířil jsem se s tím. Zaplaťpánbu, nesmířili se s tím ani „bisoni“. Možná si fakt podstatnou část té miliardy opravdu zaslouží!
