Miliarda na investice

Vrchní ředitel České televize rozebírá její hospodaření

Česká televize hospodaří již druhým rokem s vyrovnaným rozpočtem, a to po předchozí kumulované ztrátě v letech 2001 až 2003 přes miliardu korun. Strůjcem finanční restrukturalizace je vrchní ředitel České televize (ČT) František Lambert. Ujišťuje, že vyrovnané hospodaření si televize naordinovala až do roku 2010.

EURO: V čem se za poslední roky změnila struktura hospodaření televize? LAMBERT: Do České televize jsme s Jiřím Janečkem nastoupili v polovině roku 2003, to byl poslední rok ztráty, kterou jsme proti předpokladům snížili zhruba o dvě třetiny. Za jeden a půl roku se nám podařilo ekonomiku televize srovnat, přestože narostlo DPH o 100 milionů korun a dalších 100 milionů korun šlo na vrub růstu cen energií a jiných. Obrat v ekonomice činil 600 milionů korun. Do té doby vládl hlavně chaos, říkalo se, že ČT je nefinancovatelná a že se musí jeden program privatizovat. V rezervním fondu byla nula, vlastní zdroje poklesly na 2,5 miliardy korun, majetek byl z 85 procent odepsán. Odpisy převyšovaly investice téměř o 700 milionů korun, finanční účty měly být na konci roku na nule a na stole mi ležela žádost o úvěr. Tu jsem roztrhal a začali jsme se učit ČT finančně řídit, snižovat náklady a zvyšovat výnosy. Loni jsme hospodařili s rozpočtem 4,78 miliardy korun, letos to bude 5,86 miliardy korun. Na nákladech jsme v loňském roce uspořili 187 milionů korun a výnosy vzrostly bezmála o devadesát milionů korun. Vlastní zdroje se zvýšily na 4,72 miliardy korun.

EURO: Jaké byly nejdůležitější kroky? Dokážete při vyrovnaném rozpočtu kumulovat peníze na investice? LAMBERT: Především jsme začali ČT kvalifikovaně finančně řídit. Zavedli jsme dvě základní změny. Začali jsme účtovat nedokončenou výrobu, čímž se především zprůhlednily náklady na jednotlivé pořady. A vznikl také Fond televizních poplatků, což nám umožňují zákony. Proto - a také abychom se vyhnuli zbytečnému placení daně z příjmů - jsme zřídili fond, z nějž se na základě pravidel čerpají peníze na výrobu. Když se nevyčerpají v daném roce, zůstávají ve fondu a mimo jiné zlepšují cash flow společnosti. Hospodářský výsledek je tedy na nule. Na konci roku 2005 se finanční situace zlepšila natolik, že jsme na účtu měli přes miliardu korun, a kdybychom nemuseli doplatit daně za rok 1998, bylo by to ještě o 150 milionů korun více. Tyto finance jsme loni neutratili a rozpustíme je do roku 2010 do investic na digitalizaci, na pátý kanál a na nákup a vývoj nových pořadů. Peníze půjdou především na nové původní seriály, dramatickou tvorbu a také na pořady pro děti. Letos dosáhnou investice 450 milionů korun, od příštího roku to bude každoročně půl miliardy.

EURO: Přibližte strukturu příjmů ČT. Podařilo se získat více peněz z koncesionářských poplatků? LAMBERT: Asi miliardu korun přinášejí výnosy z reklamy, stejně vysoké budou i letos. Koncesionáři nám loni poslali celkem 3,2 miliardy korun. Za posledních sedm let ročně ubývalo průměrně 35 tisíc poplatníků. Až loni se pokles zastavil a díky té hojně kritizované masivní akci nám přibylo174 tisíc nových koncesionářů. To přineslo jednorázový výnos 150 milionů korun a dalších dvě stě milionů do letošního roku. V prvním pololetí máme dalších více než 50 tisíc nových poplatníků. Vymáhání poplatků nekončí, letos se soustředíme na právnické osoby a živnostníky. Právě probíhá výběrové řízení na firmu, která bude neplatiče aktivně vyhledávat. Dalších zhruba šest set milionů korun přináší obchodní činnost. Ta se také rozjela v novém stylu, vydáváme knihy, CD, nový přístup aplikujeme i u koprodukčních filmů, prodáváme licence. Když připravujeme nové vysílací schéma, sedí u toho i obchodní ředitel a hledají se další obchodní souvislosti. Připravujeme se také na budoucnost, mám na mysli digitalizaci a z ní vyplývající interaktivní prvky a všechny další příležitosti, které přinese. Prostě nechceme být do budoucna tak závislí na tom, zda nám někdo zvedne televizní poplatky.

EURO: Existuje oblast, ve které se vám korigovat výdaje nedaří? LAMBERT: Trápí nás hlavně rostoucí DPH. Letos na ní vydáme přes tři sta milionů korun, v roce 2003 to bylo téměř třikrát méně. Příčinou je koeficient daný zákonem, který nám na vstupu krátí odpočet, takže do nákladů jde momentálně jen 70 procent. Koeficient je daný poměrem reklamy a dalších výnosů a televizních poplatků. S ubývající reklamou se nám tedy bude DPH zvyšovat. Další peníze unikají v poplatcích za šíření signálu, dva programy běží analogově a dva nové digitálně. Také se soudí, že bohatství ČT leží v jejím archívu, ale nám vzhledem k takzvanému repríznému někdy vyjde levněji udělat nový pořad. Navíc kvůli přechodu na digitalizaci budeme muset do archivu investovat zhruba půl miliardy korun.

EURO: Česká televize v posledních dvou letech zaměstnance propouštěla, teď naopak přijímá. Jak je to s jejich produktivitou? LAMBERT: Do konce loňského roku jsme propustili asi 300 zaměstnanců, letos jich 170 přibude. Ale to je dáno tím, že jsme uvedli dva nové programy – ČT24 a ČT4 Sport. Nárůst pracovníků je kryt mnohem většími výstupy a zároveň třetinovým poklesem nákladů na vysílání. ČT před dvěma lety vysílala 17 500 hodin za rok, nyní vysílá 31 500 hodin. V roce 2004 jsme vyrobili 7400 hodin pořadů, nyní to už je 12 600 hodin, a to při nižším počtu zaměstnanců.