Miliarda sem, miliarda tam

Účetní experti ve službách státu si s evidencí majetku hlavu nelámali

Ministerstvo obrany vlastní pozemky a stavby za několik desítek miliard korun, přesnou hodnotu nemovitostí však lze zjistit jen stěží. Z účetnictví resortu vyplývá, že na konci roku 2005 vlastnilo ministerstvo pozemky za 20,3 miliardy korun. Jenže skutečná hodnota byla ve stejné době o 8,8 miliardy korun nižší. Totéž se opakovalo o rok později. Hodnota pozemků, které byly v účetnictví oceněny na 14,9 miliardy korun, byla ve skutečnosti pouze 11,2 miliardy. Chaos v účetnictví ministerstva bude na konci dubna řešit i vláda.

Pokud rekonstrukce, pak ve velkém

Auditoři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kteří prověrku účetnictví nemovitého majetku na ministerstvu obrany dokončili letos v lednu, zjistili zásadní chyby. Prověřovali účetnictví z let 2005 a 2006. „Inventarizaci nemovitého majetku provádělo ministerstvo obrany pouze formálně, nezjistilo skutečný stav pozemků a nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. A neověřilo, zda skutečný stav odpovídá tomu vedenému v účetnictví,“ prohlásil prezident NKÚ František Dohnal.
Nesmyslné nadhodnocování pozemků však ani zdaleka nebylo jediným prohřeškem. Kontroloři vyčetli ministerstvu i podivné prodražování zakázek. Například v Olomouci se armáda rozhodla pro rekonstrukci tělocvičny. Schválený rozpočet počítal maximálně s náklady osmnácti milionů korun. Jenže později úředníci změnili plány. Rozšířili rekonstrukci o vybudování posilovny, sauny, sálů na squash a plážový volejbal a tří tenisových kurtů. Závěrečný účet celé investice se proto vyhoupl na více než 49 milionů korun.

Chybný software

Ministerstvo obrany tvrdí, že za chyby mohou především Vojenská ubytovací a stavební správa (VUSS) Brno a Olomouc. Oba útvary jsou organizačními složkami ministerstva obrany. „Nenastala chyba systému, spíše šlo o nedorozumění a pochybení lidského faktoru,“ sdělil týdeníku EURO Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany. Hlavním důvodem nesrovnalostí v účetnictví je dle Pejška to, že se v letech 2005 a 2006 zaváděl nový software, jehož úkolem měla být přesná evidence nemovitého majetku na ministerstvu. „Při výpočtu celkových čísel nastávalo, že se některé pozemky účtovaly vícekrát. Způsobila to softwarová chyba. Například při výkupu pozemků od více podílových spoluvlastníků byl každý podíl započten jako samostatný pozemek - třeba u čtyř spoluvlastníků byl celý pozemek započten čtyřikrát,“ vysvětlil Pejšek.
Za chybu prý nikdo nebyl potrestán. „Šlo o čistě evidenční problém a lidský faktor sehrál roli v tom, že tato chyba nebyla odhalena ihned,“ doplnil Pejšek. A zdůraznil však, že ministerstvo letos v lednu přijalo nové systémové opatření. „Uskutečnilo se zpřehlednění a zjednodušení evidence a kontroly,“ upřesnil Pejšek.

Opravdu věrohodné účetnictví?

Jak je vůbec možné nadhodnotit majetek o několik miliard korun? Kromě toho, že se stejné pozemky vedly v evidenci několikrát, jsou zde i další „fígle“. Ministerstvo totiž mělo ve svém účetnictví nemovitosti, které buď nevlastnilo, nemělo oprávnění s nimi hospodařit, nebo je kontroloři v evidenci katastrů vůbec nenašli. Na konci roku 2006 ministerstvo obrany vlastnilo „papírově“ budovy za téměř 60 miliard korun a pozemky za necelých patnáct miliard. Nyní po „opravách“ to už bude o několik miliard méně. Kontroloři ale také poukázali na zcela základní účetní chyby. Je-li totiž stavba nebo její část zkolaudována, okamžitě nebo velmi brzy poté se v účetní evidenci tento majetek převede z položky nedokončený dlouhodobý hmotný majetek do účetní položky stavby. Převod v evidenci je důležitý, neboť majetek v různých účetních položkách má rozdílné způsoby zacházení - jinak se daní i účtuje. Na rekonstrukci letiště Čáslav se však třeba ukazuje, co si armádní účetní představují pod pojmem „velmi brzy poté“. Tamní kuchyň s jídelnou byla zkolaudována v únoru 2004. Účetní převod tohoto majetku však byl proveden až v únoru 2007. Další část zkolaudovaného majetku na letišti Čáslav - konkrétně plynová přípojka - měla dokonce prodlevu pět let, tvrdí zpráva NKÚ. Kdyby takovou chybu našla kontrola z finančního úřadu v jakékoli firmě, následovala by velmi tučná pokuta. V současné době by mělo být účetnictví ministerstva obrany věrohodné a odpovídat skutečnosti, tvrdí resort. Jenže pravda je, že se úředníci s tím vypořádali po svém. Například opravu ceny části pozemků, jejichž hodnota byla v roce 2005 „přestřelena“ o pět miliard korun, vyřešili jednoduše. O rok později o tuto částku snížili účetní hodnotu pozemků zaúčtováním do položky vyřazení likvidací pro neupotřebitelnost a neopravitelnost. Je tedy otázkou, jak skutečně věrohodné je armádní účetnictví.

Účetní prohřešky ministerstva obrany

• 2004 Nadhodnocené nemovitosti o 42,2 milionu korun.

• 2005 Nadhodnocený nemovitý majetek o 8,9 miliardy korun. Část pozemků a staveb ministerstvo podhodnotilo o 1,9 milionu korun.

• 2006 Hodnota nemovitostí byla o 3,7 miliardy korun vyšší než ve skutečnosti. Část pozemků a staveb podhodnocená o 3,2 milionu korun.

Pramen: NKÚ

Šéf NKÚ František Dohnal: Trest? Záleží, co řekne ministr. V minulosti se vláda výsledky naší práce vůbec nezabývala

EURO: Když zjistíte porušení zákona na kterémkoli ministerstvu, jaký je další postup? DOHNAL: Vždy se taková situace detailně popíše v kontrolním protokolu. Protokol dostane příslušný ministr, který má možnost udělat nápravná opatření. Záleží i na tom, o jaké porušení zákona jde. Při porušení rozpočtové kázně informujeme finanční orgány. Ty pak nařídí třeba vrácení peněz do státního rozpočtu, případně vyměří penále. Kdyby mohl být spáchán dokonce trestný čin, informujeme státní zastupitelství.

EURO: Když projednává výsledky kontroly NKÚ vláda, obvykle to skončí tak, že „vyzve příslušné ministerstvo k nápravě“. Necítíte, že práce NKÚ proto někdy vyjde naprázdno? DOHNAL: Z historie vím, že vláda se řadu let po vzniku republiky výsledky naší práce vůbec nezabývala. Pak následovalo období, ve kterém můj předchůdce tvrdě bojoval o to, aby vláda udělala vůbec nějaké opatření. Často to totiž končilo tak, že vláda vzala na vědomí výsledek kontrolní akce a současně i stanovisko příslušného ministra, ve kterém se pravilo, že ministerstvo dělá všechno bezvadně a není třeba nic měnit. Dnes vláda prakticky vždy žádá po ministrovi seznam nápravných opatření s konkrétním termínem. Považuji to za výrazný pokrok. Jsme v roli externího auditora, který vládu pouze upozorňuje, že je něco špatně. Vidím ale zřetelný zájem vlády situaci zlepšit.

EURO: Máte informace, že by na kterémkoli úřadě, kde jste zjistili chyby, byl někdy někdo odvolán nebo jinak potrestán? DOHNAL: Samozřejmě že se to dost často děje. Ze zkušenosti ale také vím, že personální tresty za jednotlivá pochybení velmi záleží na osobě ministra, tedy na jeho osobních zásadách a morálce.

EURO: Chyby, které úředníci dělají a na něž kontrolní úřad upozorňuje, nejsou zanedbatelné. Jak si to vysvětlujete? DOHNAL: Záleží na tom, zda jde o selhání jednotlivce, který poruší pravidla. Pak jde o selhání kontrolních mechanismů ministerstva, které mělo chybu zachytit. Může jít ale i o situace, kdy jde o selhání systému. Například neexistují vnitřní předpisy nebo pravidla, které chování úředníků upravují. Pak je nutná systémová změna a tam je zásadní role ministra. Důležité je, aby vedle potrestání viníků následovala změna, která podobná selhání v budoucnu vyloučí.