Stejné peníze vytvoří stejně pracovních míst v jakémkoliv odvětví
Nekraťte nám dotace, neomezujte veřejné zakázky, případně neklaďte nové restrikce, které omezí investice. Zapříčiní to úbytek pracovních míst a také celkový pokles hrubého domácího produktu. Máme na to studii, volají často zástupci různých oborů. Odvětví a konkrétní opatření je pak možné si dosadit libovolně.
Odbornými studiemi, nejlépe zaštítěnými renomovanou firmou nebo jménem některé ekonomické kapacity, se může pochlubit snad každý obor průmyslu či podnikání. Dokazuje jí svou prospěšnost společnosti. Čísly se to v podobných dokumentech jen hemží. Mají hlavně ukázat, jak je toto konkrétní odvětví nutné pro zachování stability hospodářství. Vždyť kdo by chtěl snížením zakázek o pár procent navýšit nezaměstnanost o stovky či tisíce lidí.
Zajímavé je pak srovnání takových odborných propočtů. Kdo vlastně pomůže ekonomice nejvíce, když mu dáme třeba miliardu korun ze státního rozpočtu nebo evropských dotací?
Železnice versus stavitelé
K rozřešení tohoto rébusu je možno uvést několik příkladů. Začněme třeba železničním průmyslem. Studie tohoto oboru totiž vedly týdeník EURO k zamyšlení právě nad tím, která nová investice přinese největší efekt. Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) má k dispozici hned dvě studie. Jednu si zpracovala sama. Ta vyčísluje, že každá miliarda proinvestovaná do obnovy kolejových vozidel přinese 500 pracovních míst u přímých dodavatelů a dalších 300 pracovníků budou potřebovat subdodavatelé komponentů a služeb.
„Je na zváženou, zda toto průmyslové odvětví, s ročním obratem 60 miliard korun a 22 tisíci zaměstnanců má i nadále prosperovat, nebo je pro stát výhodnější těmto zaměstnancům vyplácet sociální dávky,“ uvádí k tomu Marie Vopálenská, výkonná ředitelka ACRI.
Ministerstvo dopravy ještě pod vedením Víta Bárty (VV) totiž požádalo Evropskou komisi o změnu v operačním programu tak, aby v příštích dvou letech mohlo převést bezmála pět miliard korun určených pro železnice na výstavbu silnic (viz EURO 14/2011).
Pro podporu svých argumentů mají výrobci kolejí, vagonů či tramvají v rukávu ještě druhou studii. Tu zpracovala společnost Deloitte spolu s ČVUT. Pracuje s negativním efektem. Tedy co když se sníží investice o miliardu korun (případně tu miliardu dostane zahraniční firma bez jakékoli výroby v Česku)? O práci pak přijde 970 lidí a ztráta pro stát by byla ve výši 235 milionů korun. O ty by přišel na daních plus kvůli tomu, že by novým nezaměstnaným musel vyplácet dávky a platit za ně zdravotní pojištění.
Podobné propočty nabízí Deloitte i u jiných oborů. Třeba výrobci nákladních automobilů vycházejí mírně hůř. Ztráta jedné miliardy připraví stát o 191 milionů a přibude mu 730 nezaměstnaných. To zase zpracovatelé mléka by se mohli cítit oprávněnější na zisk dalších miliard. Jedna znamená ztrátu 1380 pracovních míst a rozpočet si pohorší o 322 milionů.
Studii si nechali zpracovat v loňském roce také stavebníci, kteří spolu s dopravci trpěli krizí možná nejvíce. Svaz podnikatelů ve stavebnictví varoval, že minimálně do roku 2012 budou jeho členové čelit propadu a hrozí ztráty desetitisíců míst. Čísla jsou jistě varující. Optimistická varianta říká, že při poklesu o 40 miliard mezi lety 2008 a 2012 přijde o práci 34 tisíc lidí. Nejhorší scénář pak vidí propad na 180 miliard a nezaměstnaných tak ze stavebnictví přibude 151 tisíc. V přepočtu na jedinou miliardu jde tedy o pokles 850, respektive 839 míst.
Zelené zateplování
Vyčíslovat podobné dopady je však možné nejen pro jednotlivé sektory ale komplexně třeba při státem dotované akci. Hnutí Duha disponuje prací, která prokazuje prospěšnost akce Zelená úsporám, jež ze státního pomáhá zateplovat paneláky či rodinné domy. Kolega hlavní ekonom tohoto týdeníku Miroslav Zámečník jako spoluautor snad promine, že se o něj otíráme. Spolu s ekonomem Janem Hlaváčem dospěli k tomu, že tento vládní program vytváří přes 19 tisíc pracovních míst, a to zejména v již zmíněném stavebnictví.
„Zelená úsporám zachránila stavebnictví od propadu během krize. Téměř devatenáct tisíc pracovních míst už během první fáze zateplování je výborný start. Čisté odvětví zaměstnalo téměř čtyřikrát více lidí než kontroverzní společnost Czech Coal, která prosazuje zbourání Horního Jiřetína a vyhánění lidí z domovů kvůli uhelným dolům,“ říká Martin Sedlák, energetický expert Hnutí Duha.
Pro dopočítání pozitivního dopadu připomeňme, že v první fázi program disponoval 19 miliardami korun, které zájem „zateplovačů“ ani zdaleka nepokryly. Připusťme ovšem, že v tomto dokumentu se nezapomnělo na další přínosy. Rodinám, které program využily, výhledově přinese tato akce úspory na účtech za energii v hodnotě 39 miliard korun, což by snížilo třeba závislost české ekonomiky na dodávkách plynu z Ruska.
Obhajobou svého významu se pak může pochlubit i vládní agentura CzechInvest, která láká na pobídky nejen zahraniční investory. K desetiletému fungování pobídek od roku 1998 uvedla, že se díky státním penězům vytvořilo 308 tisíc pracovních míst, což představovalo deset procent všech zaměstnanců v Česku. A náklady jsou 30,068 miliardy korun. Z toho bylo 21 miliard sleva na dani, 2,6 miliardy sleva na zvýhodněný nákup pozemků v průmyslových zónách a skoro 6,5 miliardy přímá podpora nových míst a rekvalifikace zaměstnanců. Takže zhruba miliarda na deset tisíc pracovních míst. Jenže bylo třeba přitlačit velké sumy ze strany investorů. Ti za první dekádu pobídek proinvestovali na 360 miliard korun. Tím by se naopak „tvořivost“ miliard ve vztahu k pracovním místům snížila pod magickou tisícovku. Ovšem je třeba připomenout, že státní rozpočet rozhodně škodný nebyl. Na daních a odvodech za zaměstnance si od stejných společností přišel na 260 miliard.
„Velmi důležitým závěrem studie je to, že se prokázalo, že zhruba tři čtvrtiny nových pracovních míst a ostatně i příjmů do státního rozpočtu vznikají u dodavatelů, u kterých investoři podpoření pobídkami nakupují,“ vysvětloval před dvěma lety Luděk Niedermayer, ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte, která dokument vypracovávala.
Dejte nám miliardu
Resumé je nasnadě. Bez ohledu na to, že bychom chtěli stranit komukoli nebo naopak snižovat význam kteréhokoliv odvětví, zdá se, že jedna miliarda „zahraje kdekoli skoro stejně muziky“. Jinými slovy, vytvoří plus minus tisícovku pracovních míst, ať už ji nalijeme do železnic, stavebnictví nebo třeba na zateplování domů. Poučení je snad možné jediné: při přesunech státních peněz z jedné oblasti do jiné brát s rezervou odborné studie. Jsou jistě pečlivé a skvěle zpracované. Nicméně říkají A – tedy co se stane s postiženým sektorem. Neříkají však B – že přesun financí učiní bezmála totéž někde jinde.
Závěrem bychom si v týdeníku EURO dovolili požádat o miliardu korun třeba na státních dotacích nebo investičních pobídkách pro média obecně – nejsme totiž hamtaví, abychom to chtěli jen pro sebe. Jsme si skoro jistí, že díky tomu se podaří vytvořit zhruba tisíc pracovních míst a HDP pak díky novým mediálním projektům poskočí o nějakou tu desetinku procentního bodu nahoru. A státní rozpočet také obohatíme. Tipujeme tak o 200 až 300 milionů. Jen na to ještě nemáme studii.
