Tak dlouhou prodlevu v testovacím programu sice neplánovali, přesto mohou být nyní spokojeni. Nedávný let vesmírného plavidla SpaceShipTwo (pojmenovaného VSS Unity) společnosti Virgin Galactic, jež spadá do portfolia britského miliardáře a vizionáře sira Richarda Bransona, dopadl na jedničku.
Loď byla nejprve vynesena letadlovým nosičem WhiteKnightTwo do výšky 44 tisíc stop, což v metrickém systému odpovídá přibližně 13,5 kilometru. Zde se od něj odpoutala, zažehla raketové motory a rychlostí třikrát vyšší, než jakou se pohybuje zvuk, zamířila strmě vzhůru, aby nakonec dosáhla maximální výšky necelých 90 kilometrů nad zemí. To je 10 kilometrů pod takzvanou Kármánovou hranicí, která je všeobecně přijímána jako předěl mezi zemskou atmosférou a vesmírem.
https://twitter.com/virgingalactic/status/1396187353262092288?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1396187353262092288%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.cnbc.com%2F2021%2F05%2F22%2Fvirgin-galactic-completes-third-spaceflight-of-vss-unity.html
Podle amerických měřítek se nicméně za kosmický let dá označit každý takový, během něhož plavidlo překoná výšku 80 kilometrů, což se dvojici astronautů C. J. Sturckowi a Davu Mackayovi s přehledem podařilo.
„Bylo to bezchybné,“ zhodnotil pro CNBC průběh sobotní zkoušky šéf Virgin Galactic Michael Colglazier. Něco takového mohl přitom naposledy říct v únoru roku 2019, neboť právě tehdy VSS Unity absolvovala až donedávna svůj poslední plnohodnotný let ke hvězdám, kam se mají co nevidět dostat i „běžní“ turisté.
Až 400 letů ročně
Novou éru vesmírné turistiky chtěl Bransonův Virgin Galactic odstartovat už vloni. V cestě mu ale stála pandemie i několik dřívějších neúspěchů. Ten nejnovější se odehrál loni v prosinci, když se posádce nepodařilo po odpoutání od nosiče zažehnout motory. Namísto cesty vzhůru musela zamířit rovnou na základnu Spaceport America v Novém Mexiku, z níž jen o chvíli dříve odstartovala.
Akcie firmy na to tehdy zareagovaly bezprostředním 17procentním poklesem. Sobotní zkouška měla efekt opačný – podle CNN si totiž polepšily o celých 14 procent. Aktuálně se pak obchodují v ceně 25,6 dolaru (533 korun) za kus.
Předtím, než společnost prohlásí testovací program za ukončený, musí s plavidlem absolvovat ještě další tři letové zkoušky. První opravdoví turisté z řad „obyčejných“ lidí by se na palubě šestimístného stroje měli dle aktualizovaného programu objevit zkraje příštího roku. Ještě před nimi má bezpečnost VSS Unity prověřit sám 70letý Branson.
Zájem o chystané lety na samý okraj vesmíru je dle zástupců společnosti obrovský. Celkem se jí podařilo prodat už 600 letenek, přičemž cena jedné z nich se pohybovala okolo 200 tisíc dolarů. Ty další mají nicméně být ještě o něco dražší – hovoří se o částce přes čtvrt milionu dolarů, tedy více než 5,2 milionu korun.
Aby Virgin Galactic tuto poptávku uspokojil, nezbývá mu než flotilu plavidel rozšířit. Prví krok k tomuto cíli uskutečnil již na přelomu letošního března a dubna, kdy veřejnosti představil zbrusu novou loď VSS Imagine. Ta se od VSS Unity liší zejména futuristicky vyhlížejícím zrcadlovým povrchem, který má umocnit zážitek cestujících a současně i zvýšit jejich bezpečnost.
Materiál, z něhož je povrch Imagine vyroben, je údajně též snáze zpracovatelný, což by teoreticky mělo znamenat i rychlejší výrobu dalších exemplářů. A to je více než vítané, neboť až se program komerčních kosmických letů rozjede naplno, chce Bransonova společnost podnikat až 400 vesmírných cest ročně.
Tradiční přístup Bransonovi nevoní
Na rozdíl od firem typu SpaceX či Blue Origin miliardářů Elona Muska a Jeffa Bezose, které rovněž vyvíjejí lodě, na jejichž palubách by se ke hvězdám měli dostat amatérští dobrodruzi, sází Virgin Galactin na poněkud odlišný přístup. Ten spočívá nikoliv v tradičním kolmém startu jako například u raketoplánů, nýbrž vynesením plavidla do předem dané výšky a následném letu v horizontu, po němž přijde jeho odpoutání od nosiče a zažehnutí motorů. Teprve až pak loď zamíří vzhůru podobně jako konvenční rakety. Jakmile dosáhne požadované výšky, motory vypne a klouzavým letem zamíří zpět na základnu.
Důvod, proč se britský podnikatel před časem rozhodl sáhnout právě po takovémto konceptu, je prostý. Slibuje si od něj významnou úsporu nákladů, díky čemuž mají být jeho lety do vesmíru dostupnější a také častější než v případě konkurence.
