Válka na Ukrajině trvá bez několika málo dní již rovné dva měsíce. Během té doby se z Ruska coby země, která tento konflikt vyvolala, stáhl bezpočet nadnárodních a světově významných společností. Některé vazby ale dosud zpřetrhány nebyly – jako například dodávky tamního zemního plynu a ropy do Evropské unie.
Proč tak sedmadvacetičlenný blok doposud neučinil, je nasnadě. Má obavy z dalšího zdražování energií a pohonných hmot, jejichž ceny se už tak či tak nacházejí na mnohaletých maximech. A také proto, že je zatím nemá čím nahradit. Zejména Německo se v tomto ohledu staví proti okamžitému odstřižení ruských dodávek nejhlasitěji.
Podíl Ruska na celkovém objemu plynu importovaného na území EU vloni dle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) činil masivních 45 procent. Platby za jeho export (společně s ropou) přitom představují jeden z hlavních zdrojů příjmů, pomocí nichž Moskva svoji ofenzívu financuje. Řada ekonomů se tudíž domnívá, že čím dříve se jich Unie a také ostatní evropské země vzdají, tím dříve donutí ruského prezidenta Vladimira Putina usednout k jednacímu stolu a tuto zbytečnou válku ukončit.
Stejného názoru je očividně i britský byznysmen a známý vizionář sir Richard Branson. Také on navrhuje snížit závislost na ruských dodávkách ropy a zemního plynu směřujících na Starý kontinent – byť lehce odlišným způsobem.
Miliardář otevřené vyzývá jednotlivé vlády, aby „ve snaze pomoci Ukrajině“ snížily rychlostní limity na dálnicích o 10 mil za hodinu (zhruba 16 kilometrů za hodinu). Pakliže by se podle něj do této iniciativy zapojilo všech 31 zemí, které jsou členy IEA, mělo by to na snížení závislosti Evropy na ruských surovinách významný dopad.
„Poptávka po palivu by dramaticky poklesla, a proto by se dramaticky snížily i ceny paliva, a tím pádem i náklady na živobytí. Byla by to win-win situace pro každého, a zejména pak pro Ukrajinu,“ řekl Branson v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNBC.
„Pokud bychom snížili závislost Západu na palivu o, řekněme, 10 procent, uvolnilo by to nějaké tři miliony barelů ropy. Tedy dost na to, aby ji země, jako je Německo, už nemusely dále dovážet,“ dodal.
Už žádné další šeky Putinovi
Kromě pomalejší jízdy na dálnicích má slavný podnikatel pro koncové spotřebitele i firmy v zásobě ještě několik dalších tipů, které by podle jeho názoru mohly závislost evropských zemí na importu z Ruska omezit. Týkají se například snížení objemu energie spotřebované při vytápění domácností o jedno procento nebo určitého omezení leteckého provozu.
„Coby aerolinka byste možná mohli seškrtat pár letů, které nejsou tolik výdělečné,“ navrhnul Branson. Sám je přitom majitelem letecké skupiny Virgin, pod kterou vedle dopravce Virgin Atlantic spadá například i jeho vesmírná společnost Virgin Galactic, díky níž se loni v červenci podíval na hranici kosmu. Zda k něčemu podobnému přistoupí rovněž vedení těchto firem, každopádně už neřekl.
Branson je přesvědčen, že pokud by se jeho radami začala řídit většina západní civilizace, měl by šéf Kremlu brzy utrum: „Kdyby se to rozšířilo na všechny podniky a každého jednotlivce na světě, cena ropy by se dramaticky propadla a my už bychom Putinovi nemuseli posílat žádné další šeky.“
Terčem kritiky
Britský miliardář se v rámci inkriminovaného rozhovoru nechal slyšet, že jeho návrhy reprezentují názor skupiny byznysmenů sdružených pod organizací B Team, což je neziskovka, kterou sám Branson pomáhal v roce 2012 založit. Skupina si dle svých webových stránek klade za cíl prosazovat „zodpovědné podnikání“, a to na mnoha různých frontách – podporou chudých regionů počínaje, větším důrazem na ochranu životního prostředí konče.
Ironií ovšem je, že právě za své podnikatelské aktivity sklidil jednasedmdesátiletý byznysmen v nedávné minulosti velkou vlnu kritiky. Řada lidí se totiž domnívá, že provozování aerolinek, a zejména pak jeho vesmírné společnosti, není vzhledem k závislosti obou těchto odvětví na fosilních palivech samo o sobě nijak ekologické, a je tedy v rozporu s tím, proti čemu se Branson zavázal bojovat.
Také jeho nejnovější přesvědčení vzbudilo dle CNBC několik negativních ohlasů, tentokrát mezi některými ekonomy. Ti jsou totiž toho názoru, že rychlé odstřižení Evropy od ruských energií, jejichž dodávky zatím nemá kde a jak nahradit, by trhy jen dále destabilizovalo a žádný pokles cen by se nekonal.
