Patřil k prvním novodobým českým makléřům. Podílel se na založení pražské burzy, byl pionýrem podílových fondů. Jeho skupina SPGroup působí především ve světě nemovitostí a služeb. Provozuje také největší český aquapark.
Autor: Jakub Stadler
Podnikatel Pavel Sehnal miluje plachetnice a pohyb. Patří mu například aquapark i hotel v pražských Čestlicích, výstaviště v Letňanech, realitní skupina AAA, reklamní agentura Filip Media, několik tiskáren a pojišťovna Slavia. Sídlo Sehnalovy firmy se nachází v stylovém Goethově domě na nábřeží T. G. Masaryka, kousek od Národního divadla, kde má své pražské reprezentační kanceláře také Škoda Auto.
Dnes se řadí k nejbohatším Čechům. Před dvaceti lety by však jeho hvězdnou dráhu málokdo předpovídal. Patří totiž k lidem, jejichž osud zásadně změnil listopad 1989.
Maturoval na průmyslovce a pak vystudoval Strojní fakultu ČVUT, obor přístrojová, regulační a automatizační technika. Napřed byl konstruktérem v podniku Tesla Elstroj. Podílel se na konstrukci vývěv, které byly součástí zařízení na výrobu elektrotechnických komponent.
„Každá profese mě čímsi obohatila,“ říká Sehnal. „Tesla, kde jsem byl pár měsíců před vojnou a pár měsíců po vojně, pro mne znamenala setkání s průmyslem. Pracovali jsme od sedmi. Byla to fabrika se vším všudy: ráno píchačky, pak kafíčko, popovídání si s kolegy a pak pozvolný začátek vlastní pracovní činnosti. S dnešní dobou se to nedá srovnat,“ připomíná generální ředitel a předseda představenstva SPGroup.
PAVEL SEHNAL
Datum narození:
1. července 1964
- *Bydliště: Praha Postavení: Majitel, generální ředitel a předseda představenstva SPGroup Potom přišla sametová revoluce. Pavel Sehnal zakládá v Tesle Občanské fórum, ale záhy ji opouští a nastupuje do firmy Laboratorní přístroje Praha. Tam už se zabývá obchodem. „Uvědomil jsem si možná dříve než ostatní, že obchod je pro firmu přinejmenším stejně významný jako výroba,“ vzpomíná Sehnal. Stal se marketingovým ředitelem. Napřed měl jen letmé tušení, co marketing opravdu obnáší. Poznatky hledal v odborné literatuře. Laboratorní přístroje se posléze rozštěpily do několika firem. Sehnal se stal obchodním ředitelem podniku LAVAT Chotutice. Zkratka odkazuje na „Laboratorní vakuovou techniku“, šlo tedy opět o vývěvy. Jakost výrobků však obchodnímu řediteli kazila radost. Až příliš často musel řešit stížnosti a reklamace. A tak si řekl, že by bylo lepší obchodovat s něčím, u čeho se technické závady nevyskytují. Co hledal, našel v penězích. Zaměstnavatelem se mu stala Komerční banka. Inspirace u dědečka V té době probíhaly restituce. Manželka měla co restituovat: domy, zemědělské usedlosti, pole. Na to vše za první republiky vydělal její dědeček, burzovní makléř. Jak Sehnalovi dávali dohromady podklady k uplatnění majetkových nároků, setkávali se s lidmi, kteří dědečka ještě pamatovali. Tehdy v Pavlu Sehnalovi vzklíčilo rozhodnutí, že bude také makléřem. Spolupodílel se na založení pražské Burzy cenných papírů; reprezentoval tehdy Komerční banku v přípravném výboru. „V Komerční bance jsem se přiučil, jak funguje velká organizace se spoustou poboček,“ líčí Sehnal. Hodně času navíc strávil v univerzitní knihovně. Mnoho cenných poznatků o fungování trhu s cennými papíry našel v knize Julia Brabce z roku 1935. „Snažil jsem se poučovat své šéfy v Komerční bance, jak se mají burzovní obchody dělat,“ přiznává. Banka se chtěla zúčastnit burzovních aktivit, jenže Sehnal po vzoru banky Merril Lynch prosazoval rovněž obchod s cennými papíry přes přepážky. „Také jsem chtěl, aby se banka více zaměřovala na poplatky od klientů než na úrokové výnosy,“ tvrdí Sehnal s tím, že tehdejší úroky ve výši třeba dvaceti procent nemohl žádný podnikatel zaplatit. Nesetkal se však s pochopením. Podnikatelská strana a společnosti Rozhodl se, že si založí vlastní banku. Narazil však na skupinu lidí ze Strany podnikatelů, která byla v tomto směru o krok dál. Dohodli se. Na půl roku nastoupil do jejich banky jako ředitel odboru. Zároveň si dojednal, že bude mít možnost založit dceřinou společnost této banky, která by se věnovala obchodování s cennými papíry. Obě strany dohodu splnily, takže vznikla Burzovní společnost pro kapitálový trh. Podnikatelská banka původně vlastnila sedmdesát procent společnosti, Sehnal jakožto manažer v ní měl třicet procent. Pak se situace obrátila. Podnikatelská banka se dostala do potíží, zatímco Burzovní společnost vzkvétala. Sehnal nejprve vykoupil podíly ostatních akcionářů v Burzovní společnosti a ta postupně nakoupila podíly v Podnikatelské bance. Přišla kuponová privatizace. První vlnu Sehnal nestihl, ale pro druhou vlnu přichystal Podnikatelské podílové fondy, které v roce 1996 prodal plzeňské firmě Kovopetrol. „Měli jsme první dluhopisový fond v České republice,“ připomíná. V roce 1995 vzniká SPGroup. Důvodem byla nová právní úprava, která vyžadovala striktní oddělení obchodů s cennými papíry od ostatních činností. Písmena SP byla původně zkratkou ze spojení „Společnosti podnikatelů“. Nyní znamenají spíše Sehnal Pavel, neboť ten se postupně stal jediným majitelem. Během své podnikatelské činnosti vlastnil nebo spoluvlastnil asi dvě stě firem. Například úspěšnou Českou podnikatelskou pojišťovnu, jež měla tři tisíce zaměstnanců, 130 poboček a zhruba 760 tisíc klientů. Nakonec ji prodal Kooperativě. Práce jako poslání „Být podnikatelem je poslání, stejně jako být lékař či učitel,“ soudí Sehnal. „Když vyděláte peníze, jimiž zaopatříte rodinu, uvědomíte si, že to poslání spočívá ve schopnosti vytvářet pracovní příležitosti,“ dodává. A zdůrazňuje, že jeho firmy nikdy nedostaly žádnou státní podporu. Také gigantický aquapark v pražských Čestlicích se podle Sehnala vyplácí. Za první čtvrtletí vykázal asi patnáct milionů korun provozního zisku. „Je to trochu pod původním očekáváním,“ připouští Sehnal, „ale krize způsobuje, že návštěvníci utrácejí o pár desetikorun méně, než jsme plánovali.“ SPGroup rozvíjí četné bytové projekty. Například v pražských Modřanech či na Pankráci, ale také třeba v Lounech. Na rozdíl od řady jiných developerů pokračuje ve výstavbě i v době hospodářské krize. „Zahajujeme ovšem spíše menší projekty, tedy zhruba do sta bytů,“ konstatuje Sehnal. Zatím stojí například projekt v Plzni, kde by mělo jít o tři tisíce bytů. „Zájem o byty je pořád stejný, před krizí jako po krizi,“ domnívá se Sehnal. Rozdíl je však v tom, zda se lidé dostanou k hypotéce. „Akcionáři bank prodělali peníze na akciových trzích a musejí se nějak vypořádat s vlastní svízelnou situací,“ vysvětluje. Kriticky se Sehnal vyjadřuje ke státním záměrům na ozdravění ekonomiky, například ke snížení odpisů. Firmám, které se propadají do ztráty, toto administrativní opatření nic nevyřeší. Rovněž představa, že hospodářství rozhýbou liniové dopravní stavby, je podle něj mylná, protože na průplavy a dálnice nic nenaváže. „Kdežto člověk, který si opatří nový byt, dá vzápětí vydělat nábytkářům, obchodům s elektrospotřebiči, obchodníkům s koberci a podobně,“ podotýká Sehnal. Stát by proto podle něj měl spíše vykoupit bytové domy, které by po třech či pěti letech se ziskem prodal. Když auto, tak velké Sehnal, který je ženatý a má tři děti, bydlí v Praze v rodinném domě. Také má například „chatu u řeky“ a chalupu v Krkonoších. Pokud jde o automobily, dává přednost velkým vozům s pohonem všech čtyř kol. Obvykle totiž s sebou vozí horská kola, surfařské prkno a podobně. Dvě starší děti studují stavařinu na vysoké škole, nejmladší chodí na základní školu. Nejstarší syn byl členem a nyní patří k vedoucím sdružení turistických oddílů. „Dlouho jsme netušili, že má bohatého tatínka,“ vzpomíná jeho starší kolegyně Lenka, „od ostatních se lišil snad jen tím, že měl dobré boty a pěkný batoh.“ „Když jdu do restaurace, nikdo neví, že jsem Pavel Sehnal,“ domnívá se předseda představenstva SPGroup. „Ale lékař se chová jako lékař, policista jako policista a advokát jako advokát, takže i manažera významné firmy personál obvykle rozezná,“ doplňuje. A tvrdí, že se i na účet dívá jako šéf podniku, takže pozná, když vrchní šidí svého zaměstnavatele. Námořní kapitán**
Alkoholu příliš neholduje, s pijáky ostatně nemá dobré osobní zkušenosti. Jen na lodích si dává džin. Plachty jsou jeho velkou láskou. Pravidelně se zúčastňuje závodů v Chorvatsku a jeho posádka občas vítězí. Letos vyhráli Altego regatu.
V Chorvatsku složil kapitánské zkoušky, takže může velet lodím na všech mořích. Navigoval například v Karibiku. Na českých řekách je to jinak, tam by potřeboval průkaz vůdce malého plavidla, který nemá. Proto se zde plaví na malých plachetnicích třídy Vaurien, na něž se tato povinnost nevztahuje.
„Mám řadu lodí a prken,“ přiznává se Sehnal ke svému největšímu koníčku. Žádná z jeho lodí však nemá motor. Také miluje cestování a objevování exotických míst. Nizozemsko projel na kolečkových bruslích. Přejel na kole Aljašku. Nepálský hřeben Annapurna objel na horském kole. „Nejvyšší místo, kam jsme dojeli, bylo sedlo ve výšce asi 5400 metrů nad mořem,“ upřesňuje.
Do roku 2002 zahrnovala jeho skupina mnoho průmyslových podniků, k těm nejznámějším patřila například jindřichohradecká Jitka. Postupně je prodával a ponechal si pouze ty, které nemusejí čelit čínské konkurenci. Průmyslovou divizi SPGroup dnes tvoří firma Elektroporcelán Louny, dodavatel zařízení pro energetiku a dráhy, a čtyři tiskárny (Obchodní tiskárny, Obchodní tiskárny Hořovice, Jihočeské tiskárny a OTK Print RO SRL). Známé jsou Sehnalovy realitní firmy AAA byty a AAA Industry i jeho veletržní společnost ABF, vlastník výstavního areálu v Letňanech. Důležité přitom podle Sehnala je, že skupina se obejde bez úvěrů a každá z jeho firem musí být ekonomicky nezávislá na ostatních.
