Menu Zavřít

Miliardář v trikotu

30. 7. 2012
Autor: Euro.cz

Podnikatel propadl cyklistice. Chce, aby jeho tým Omega Pharma – Quick Step dosáhl na Tour de France příští rok na nejvyšší stupně

Sehnat minulý měsíc Zdeňka Bakalu, kterého časopis Forbes letos umístil s majetkem v přepočtu za 1,9 miliardy dolarů na 683. místo světového žebříčku, bylo téměř nemožné. Investor, který na veřejnost obvykle nevychází bez tlustého doutníku, se oddal sportu. Ne že by sám závodil. Jako většinový majitel belgického cyklistického týmu Omega Pharma – Quick Step si ale na své hochy chtěl během prestižní Tour de France dohlédnout. O to víc, když byla stáj, za niž jezdí také Zdeněk Štybar a František Raboň, zdecimována sérií pádů a kolizí v jarní sezoně.

Byznysmen sice sako za modrobílý trikot svého týmu nevyměnil, ale s cyklistickými esy se nechává rád fotografovat. Letos v březnu na soutěž Česká Miss, kterou pořádá Bakalova manželka Michaela, přivezl veterána Eddieho Merckxe a pochlubil se, že je jediný, komu belgický cyklista postavil kolo na míru. Za Bakalovou vášní je ale pravděpodobně mnohem víc než jen snaha o pozvednutí poněkud upadající stáje. „Až přijedu příště, tak už musíme vyhrát,“ řekl Bakala poté, co v doprovodném vozidle absolvoval desátou etapu Tour de France.

Na jemně ironické větě je hodně pravdy. Český uhlobaron se netají tím, že by z cyklistiky chtěl udělat byznys, v němž se budou točit podstatně jiné peníze než dosud. Ve srovnání s jinými sporty je svět kol chudý. Pro ilustraci: zatímco na letošním mistrovství Evropy ve fotbale se rozdělovalo 196 milionů eur, v Tour de France se na prémiích protočí jen 3,5 milionu. Bakala ale věří, že cyklistika začne vydělávat. „Věříme, že nastal čas, aby se cyklistický průmysl stal trochu profesionálnějším a komerčnějším a začal poskytovat výhody všem zainteresovaným. Za pět let se dočkáme úplně jiného světa cyklistiky, než jaký známe dnes,“ prohlásil Bakala loni v prosinci na tiskové konferenci svého týmu. Mimochodem po jeho pravici seděl tehdy Bessel Kok. Nikoli náhodou. Nizozemský manažer natrvalo usazený v Praze je bývalý CEO telekomunikační firmy Belgacom a je to právě on, kdo Bakalu do Quick Stepu angažoval. Společně dnes vlastní 80 procent belgické stáje.

Být jako formule 1 Svůj plán má Bakala promyšlený. „Pokud se podíváte na sledovanost hlavních závodů a porovnáte ji se sledovaností fotbalu či formule 1, zjistíte, že tam není velký rozdíl,“ odhadl pro týdeník Euro potenciál závodů. Také sousloví „cyklistický průmysl“, které Bakala rád používá, je vybráno cíleně. „Fascinuje mě spojení fyzické aktivity a špičkové technologie,“ dodává. A i když se investice do uhlí může zdát oproti „čistému“ sportu nesouměřitelná, Bakalovi dává smysl. Cyklisté jsou pro něj něco jako alternativní zdroj energie. Kilometry odšlapané v pedálech lze koneckonců převést na kalorie – stejně jako spálené ostravské uhlí.

Posunout cyklistiku od sportu ke šlapacím strojům na peníze pomáhá uhlobaronovi i jeho Bakala Academy, kterou zřídil při Katolické univerzitě v Lovani. Kromě tréninkového zázemí půjde o pokusnou laboratoř na zlepšování lidských možností. „Chceme vytvořit centrum, které bude pomáhat sportovcům zvyšovat výkon čistě na základě vědeckých poznatků,“ nastiňuje Bakala s tím, že výzkumné a testovací oddělení akademie povede vlámský fyziolog Peter Hespel. „Jeho metody mě doslova ohromily,“ pochvaluje si Bakala.

Hespelovy výzkumy jsou dalším střípkem do Bakalovy skládačky, která by měla z výkonnostního sportu udělat i výkonnostní byznys. Metody vlámského profesora zajišťující vyšší výkon se ze všeho nejvíc podobají zprávám z chemické laboratoře – Hespel sportovcům na miligramy přesně ordinuje potravinové doplňky a určuje, které jsou ty podstatné. Je také spoluautorem studie, která říká, že pro určité typy tréninku je nejlépe připravené hladové tělo. Půst svým sportovcům Bakala samozřejmě nenařizuje. O to méně svým obchodním přátelům. Vášeň pro cyklistiku ale český finančník podle všeho šíří dál.

Nadšeným cyklistou je například Alexej Havlíček, ředitel investičního fondu Ricx Investments (dříve RPG FS Acquisition) se sídlem v kyperské Nikósii. Na středomořském ostrově je členem cyklistického klubu Podilatokinisi.

Kypr si jako své dočasné působiště ale nevybral kvůli kráse tamní přírody. Zasedal také v představenstvu společnosti RPG Industries SE, která je tu registrována jako evropská společnost. Vznikla v roce 2006 „přeparkováním“ českého RPG Industries na ostrov s pověstí daňového ráje a na Kypru se sloučila s Karbon Investem a Charles Capital – firmami, za nimiž stál právě Bakala.

Ztrátový software Havlíček je nejen cyklistou, ale především mužem, který pravděpodobně přes Kypr řídí některé akvizice spadající do Bakalovy sféry vlivu. Tým společnosti Ricx ale zaštiťuje jiné jméno: Ron Lubash. Rodilý Izraelec je legendou Wall Streetu, byl výkonným ředitelem Lehman Brothers a pracoval pro Credit Suisse First Boston – prvního Bakalova zaměstnavatele po finančníkově návratu z americké emigrace do vlasti. Lubash loni jménem RPG investoval milion dolarů do izraelské firmy Win Global Markets (WGM), která prodává software pro internetové obchodování tzv. binárních opcí, vysoce rizikových finančních derivátů, kde kupující sází na pohyb ceny podkladového aktiva. Izraelský software se ovšem zatím na trhu neuchytil. Ke konci loňského roku byla WGM v kumulované ztrátě 22 milionů dolarů a s černými vyhlídkami se netají. „Dosud jsme nerealizovali zisk a neočekáváme, že bychom v blízké budoucnosti byli ziskoví,“ napsala letos WGM v povinném reportu americkému finančnímu dohledu (SEC). Firma navíc prohlášení doplnila o informaci, že kvůli nestabilní situaci v Izraeli může svůj byznys kdykoli přerušit.

Bakala se sice ke kyperskému fondu nehlásí (stejně tak se prý nepodílí na přímém řízení firmy RPG Byty), každopádně ani ostravští nájemníci, ani izraelská akvizice Ricxu pro něj nejsou tou nejvhodnější reklamou. Dobrý mediální obraz přinejmenším v Česku stále shání. Tu a tam se Bakalovi daří přesvědčit média o svých aktivitách na pomezí investic a filantropie. Nejnověji třeba akvizicí jihoafrických vinařských společností Klein Constantia a Anwilka, do nichž investoval společně s Charlesem Harmanem – mimochodem dalším z vyznavačů cyklistiky. Někdejší Bakalův kolega z Credite Suisse First Boston loni opustil post londýnského šéfa JPMorgan Cazenove, aby nastoupil jako CEO fondu BXR Group, kde český finančník vlastní ideální polovinu.

Vinaři s ostrými lokty V Jižní Africe si ale oba spolumajitelé tradičního vinařství nadělali kromě pověsti zachránců také zlou krev. Oznámili, že končí s tradiční produkcí ryzlinku a jako výkonného ředitele najali švédského šéfsommeliéra Hanse Astroma, který rodinné jihoafrické stříbro rozhodně nešetří. „Pro rodinné podniky je snadné usnout na vavřínech. Je dobře, že už vinařství nevlastní Jihoafričané. Noví majitelé chtěli někoho, kdo umí základy pořádně zatřást,“ prohlásil švédský manažer v časopise The Drinks Business. Nový cíl Klein Constantia je konkurovat francouzským sladkým vínům, jako je Sauternes. Pro srovnání: je to zhruba totéž, jako kdyby Becherovkou chtěl její francouzský majitel Pernod Ricard dohánět v chuti a oblíbenosti Jägermeister.

» Ambiciózní cíle na „neuhelném“ podnikatelském poli byly Bakalovi vždy vlastní. A nelze proti nim nic namítat – zvlášť když se Česka vůbec netýkají. Ostatně jako drtivá většina Bakalových aktivit mimo Ostravsko. Miliardář a filantrop totiž své české zájmy utlumil. V roce 2008 odešel z představenstva OKD (předloni pak i z dozorčí rady), ve stejném roce přestal podnikat jako fyzická osoba, Bakalovo jméno již dříve zmizelo ze společností RPG Industries nebo Hartig, která kdysi v Praze provozovala několik luxusních restaurací a kde byl Bakala společníkem.

Vz orný partnerský obchod Do českého byznysu už Bakala peníze nedává, o čemž svědčí nejen pohled do obchodního rejstříku, ale také zkušenost zapadlé šumavské Modravy, kterou si Bakala zvolil za své české trvalé bydliště. Obec o šedesáti duších se přes noc stala VIP vesnicí. Ne ovšem nadlouho. Bakala už tu téměř nebydlí a Modrava přišla kvůli utlumení jeho českých aktivit (alespoň těch daňově významných) o status prominentní obce (viz Tady bylo Bakalovo).

Česko se v hledáčku investora Bakaly ocitlo na periferii. Loňskou největší Bakalovou investicí byla podpora podnikání jeho ženy.

V roce 2010 vložil téměř sedmdesát milionů do společnosti Luxury Brand Management (LBM), které šéfuje Michaela Bakala-Maláčová.

Mimochodem šlo o vzorný partnerský obchod, zatímco finančník dal LBM do vínku RPG Automotive ze svého impéria, bývalá Miss Československa z roku 1991 do podniku vložila svou holandskou firmu Miss Marketing. Nakolik jde o úlitbu podnikatelským tužbám choti nebo tvrdý byznys s luxusem, lze těžko soudit. V obchodním rejstříku má LBM, která prostřednictvím John Grove & partners provozuje sedm luxusních butiků po Praze, uzávěrku jen jednu – za rok 2010. Tehdy skončila firma ve ztrátě 8,3 milionu před zdaněním. Bakala investoval také do vývojářů počítačových her z Prague Game Studios, kde je většinovým majitelem. Částka v řádu statisíců eur vložená do produktů pro herní konzole je ale podle kuloárových informací také spíše podporou vysněného projektu Bakalovy manželky.

Česká spojka Neznamená to ale, že by Bakala přestal sledovat své bývalé firmy. I když v nich přímo nefiguruje, má své věrné, kteří v jeho impériu zasedají. Mezi ty vůbec nejbližší patří v úvodu zmíněný Bessel Kok, s nímž se Bakala seznámil ve státním molochu SPT Telecom.

Oba se tu potkali v letech 1996 až 1999, Bakala jako člen představenstva, Kok jako zástupce generálního ředitele. A padli si do noty.

„Zdeňka znám sedmnáct let jako pozoruhodného byznysmena a dobrého a věrného přítele. Navíc má smysl pro humor, což je v obchodním prostředí spíše výjimka,“ zavzpomínal pro týdeník Euro Kok.

Dnes je nizozemský manažer hlavní českou spojkou Zdeňka Bakaly. Loni byl zvolen předsedou představenstva vydavatelství Economia, odkud se Bakala statutárně stáhl. Holanďan, který se usadil v Praze, zasedá také s Bakalovou manželkou v představenstvu Luxury Brand Management. Navíc je jednatelem sítě prodejen s videohrami a herními konzolemi Gamescape, kterou Bakala vlastní prostřednictvím skupiny LBM.

Kok je Bakalovou spojkou i v mecenášských aktivitách, do nichž český finančník dává peníze, ale nechce být příliš na očích. Nizozemec je předsedou auditorského výboru Knihovny Václava Havla, zasedá také ve správní radě Centra DOX, kde se Bakala angažuje.

Angažmá je to ale tiché. Důvodem nemusí být jen snaha zůstat jako mecenáš a filantrop mimo zájem médií. Třeba v případě trutnovského festivalu, nad nímž měl tradičně jako „náčelník“ záštitu Václav Havel, se to dá pochopit. Stárnoucí „androši“ jistě nemají potřebu vzdávat hold nějakému miliardáři, který festival podporuje.

Bazén na Hradčanech Poněkud zvláštní atmosféra ale panuje v kauze Havlovy knihovny, kde se Bakalovo tentokrát veřejně známé mecenášství nesetkalo s ohlasem. Finančník přitom velkoryse najal španělského architekta Ricarda Bofilla, aby zrekonstruoval dům U Drahomířina sloupu na Hradčanech. Zatím zůstalo jen u studie, kterou památkáři zkritizovali, architekti nepřijali nijak nadšeně a v médiích dostal slovo především poslední nájemník, který se odmítl odstěhovat. Navíc se projektu chytil bulvár a na upozornění kritiků si začal všímat věcí, které nepůsobí jako výsledek práce tichého filantropa, ale byznysmena plánujícího soukromou rezidenci na exkluzivní adrese. Badatelské a dokumentační centrum má mít například extra vjezd vytesaný do skály, podzemní parkoviště, a dokonce bazén. K čemu je to všechno dobré? To Bakala nikdy nevysvětlil.

Namísto toho argumentuje územním plánem, který s funkcí rezidence počítá.

A i když si sám Václav Havel Bakaly cenil natolik, že mu loni svěřil pořádání svých 75. narozenin, uhlobaronově pověsti to v Česku moc neprospělo. Nová tvář Zdeňka Bakaly coby zahraničního sportovního manažera a jihoafrického vinaře jako by měla překrýt tu poněkud zaprášenou od uhelného mouru.

Což se zatím nedaří. Třeba Bessel Kok je přesvědčen, že Češi si „svého“ Bakaly zkrátka neváží. „Kdyby byl Zdeněk nizozemským nebo belgickým občanem, byl by velmi respektovanou osobností v byznysu i veřejném životě. V Česku to bohužel ne vždy platí,“ myslí si jeho dlouholetý obchodní partner.

Lze to ale vidět i pozitivně. Zatímco v případě politiků mají Češi paměť až příliš krátkou, v byznysu se na to, jak se dalo před deseti lety přijít ne příliš transparentním způsobem k velkým penězům, nezapomíná. Nic na tom nezmění ani řada vítězství v Tour zapíjená dobrými ročníky jihoafrického vína.

Tady bylo Bakalovo Miliardář Zdeněk Bakala pozvedl šumavskou obec mezi VIP lokality. Modrava ovšem „svému“ uhlobaronovi nikdy příliš nevěřila. Důkazem může být pohled do rozpočtových výhledů a reálné uzávěrky obce. Přestože v roce 2008 získala Modrava díky daňovým příjmům z činností Zdeňka Bakaly téměř 200 milionů korun, v lednu 2009 počítala opět se skromnými 27 miliony z daní – jako by si zastupitelé mysleli, že jde o nějaký účetní omyl. Nešlo – a Bakala opět Modravě přisypal 330 milionů. Zapadlá šumavská víska tak kvůli štědrému sousedovi úředně hlášenému v luxusní zemljance č. p. 14 musela provést pravděpodobně nejdivočejší konsolidaci obecního rozpočtu. Původní příjmovou rozvahu na 27 milionů korun zvedli zastupitelé na astronomických 572 milionů. Mimochodem Bakala není jediný chlebodárce šumavských dědin. Dvacet kilometrů vzdušnou čarou od Modravy leží Zdíkov, kde se usadil Jan Klenor, člen představenstva Patria Finance a Patria Online. Skepse modravských, kteří s luxusními příjmy od uhlobarona nepočítali, byla ale namístě. Rok 2009 byl poslední, kdy se z Modravy díky daním stalo „Bakalovo“. Pro letošek obec počítá, že na daních od firem a fyzických osob vybere skromné dva miliony. S návratem Bakalových milionů na Šumavě nepočítají ani do konce roku 2015. Peníze od uhlobarona šumavští nicméně nerozkutáleli, ale prostavěli a proinvestovali. „Výdaje byly ovlivněny nezájmem státu o budování infrastruktury ve VIP oblasti nazvané národní park,“ říká Antonín Schubert, starosta Modravy. Obec kromě kanalizace také nakoupila pozemky a budovy. Zbylých zhruba 300 milionů modravští uložili na termínované vklady. „Myslím, že to bylo správné řešení,“ uzavírá starosta. Uhlobaron funkcionář Statutární funkce Zdeňka Bakaly v Česku

BXR Partners správa vlastních majetkových účastí předseda dozorčí rady

Prague Game Studios vývoj počítačových her společník s vkladem

Big Green Financial (v likvidaci) výroba, obchod a služby společník s vkladem

Economia vydavatelství místopředseda dozorčí rady

Nadace Zdeňka Bakaly studijní stipendia zřizovatel

Nadační fond Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze podpora moderního umění zřizovatel a člen správní rady

pramen: obchodní rejstřík

Od Ostravy po Brazílii Společnosti většinově kontrolované BXR Group, v níž Bakala drží 50procentní podíl

New World Resources těžba uhlí, výroba koksu podíl BXR Group: 63,6 %

RPG Real Estate správa nemovitostí podíl BXR Group: 100 %

Advanced World Transport doprava a logistika podíl BXR Group: 80 %

Green Gas International zpracování metanu, obnovitelné energie podíl BXR Group: 75 %

Economia vydavatelství ekonomických titulů podíl BXR Group: nejasný, ovládaná přes kyperskou firmu BXR Media

Grupo Iowa pěstování bavlny, sóji a kukuřice v Brazílii podíl BXR Group: 71,5 %

bitcoin_skoleni

pramen: BXR Group

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?