Podíl domácností vlastněných miliardáři během covidové pandemie rekordně vzrostl, zjistila nově vydaná studie. Další miliardáři se také podle statistiky z pandemické krize zrodili. Světová laboratoř nerovnosti patřící pod Pařížskou ekonomickou školu vydala zprávu, kde píše, že miliardáři dohromady vlastní 3,5 procenta a všech světových nemovitostí. Ještě na začátku roku 2020 to přitom bylo jen něco málo přes dvě procenta.
„Koronavirová krize prohloubila propast mezi extrémně bohatými a zbytkem populace,“ uvedl Lucas Chancel, vedoucí autor studie, pro agenturu Reuters. Poznamenal též, že státy s bohatou ekonomikou využívaly štědré finanční injekce, aby vyrovnaly zhoršení chudoby, které stejně vyplavalo na povrch jinde.
Zpráva vycházela z dalších průzkumů, odborných studií a veřejně dostupných informací a předmluvu k ní napsali američtí ekonomové Abhijit Banerjee a Esther Duflo. Oba v roce 2019 získali Nobelovu cenu za boj proti chudobě. Skupinu tentokrát dal dohromady vědec Thomas Piketty, podle jehož názoru se od roku 1995 jmění miliardářů téměř zdvojnásobilo.
V publikaci se zároveň uvádí, že během covidové pandemie došlo k nejprudšímu zbohatnutí již existujících miliardářů vůbec. „Na bohatství závisí plnění dalších ekonomických cílů, je zdrojem vlivu a moci, a přesně to povede k dalšímu nárůstu nerovnosti,“ píší odborníci v úvodu zprávy. Situaci označují jako „extrémní koncentraci ekonomické síly v rukách malé hrstky extrémně bohatých lidí“.
Rok a půl polarizace společnosti
Podle grafu doplňujícího studii vlastní 10 procent nejbohatších lidí na planetě více než tři čtvrtiny světových nemovitostí. Necelá čtvrtina domů pak připadá dvěma pětinám členů střední třídy a na chudší polovinu světové populace připadá jen osm procent staveb. „18 měsíců s covidem-19, a společnost je ještě více polarizovaná,“ shrnuje Chancel pro BBC.
Výsledky nejnovější studie tak jen potvrzují zjištění těch dosavadních. Na nárůst zdravotních, sociálních, genderových a rasových nerovností během pandemie poukazuje již několik žebříčků a statistik. Například časopis Forbes každý rok vydává seznam všech miliardářů na světě. Letos se na něm objevilo 2755 jmen a jejich celkové jmění editoři ekonomického média sečetli na 13,1 bilionu dolarů (295,5 bilionu korun). Od loňska nejbohatší vrstva společnosti získala dohromady dalších osm bilionů dolarů (180,5 bilionu korun). Pod hranici chudoby ve stejnou dobu spadlo 100 milionů dalších lidí.
Trochu širší skupina 520 tisíc dospělých lidí tvořících 0,01 procenta nejbohatších členů populace podle nové publikace vlastní 11 procent světového bohatství. Oproti roku 2020 si polepšili o procento. Aby se člověk zařadil do této kasty, musí jeho majetek přesáhnout hodnotu 19 milionů dolarů (428,6 milionu korun, ale částka se v jednotlivých zemích může lišit podle parity kupní síly - v Česku by kvůli podhodnocení koruny stačilo 309,9 milionu korun.).
Analytici tvrdí, že někteří boháči své jmění získali během procesu, kdy lidé zavření doma museli přejít do online prostředí. Na tom vydělali výrobci komunikačních platforem, dopravci a další členové oborů, jež během pandemie získaly na důležitosti. Další prostě těžili ze svých aktiv na finančním trhu, když se světové ekonomiky začaly otřepávat.
Kdo potřebuje sociální stát
Ze statistiky rovněž vyplývá, že chudoba se nejrychleji rozšířila ve státech se slabšími sociálními službami, zatímco masivní podpora ze strany vlád v USA a některých evropských zemí dokázala dopad krize na občany s nižšími příjmy alespoň trochu zmírnit. „To dokazuje důležitost sociálního státu v boji proti chudobě,“ zdůrazňuje Chancel.
Dle zprávy si průměrný dospělý v roce 2021 vydělal 16 700 eur (425 479 korun) a disponoval vlastním jměním v hodnotě 72 900 eur (1 857 332 korun). Zástupce nejbohatších deseti procent si za rok vydělal 87 200 eur (2 221 664 korun), zatímco člen chudší poloviny světa získal jen 2 800 eur (71 338 korun). To vede ke skutečnosti, že horních deset procent vlastní 76 procent světového majetku a spodní polovina jen dvě procenta.
Z hlediska zdanění nejbohatších prosazuje nejmenší nerovnost Evropa – horní desetina obyvatelstva zde získává pro sebe po odečtení daní 36 procent svého příjmu. Na opačném konci grafu se pak nachází Blízký východ a Afrika, kde si boháči nechávají až 58 procent příjmu.
