Pořadí nejbohatších Čechů a Slováků se letos výrazně proměnilo. Za Kellnerem následují Vítek, Komárek a Babiš, těsně následovaný Křetínským. Skokany roku jsou majitelé Fio banky.
Pozice na prvních místech žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků se většinou příliš nemění. Letošní rok patří mezi výjimky. Andrej Babiš ztratil své tradiční druhé místo, hlavně kvůli klesající ziskovosti a rostoucímu zadlužení Agrofertu. Nyní je podle propočtu týdeníku Euro až čtvrtý, předběhli ho Radovan Vítek a Karel Komárek. Jen těsně za Babišem skončil pátý muž v žebříčku – Daniel Křetínský.
Babiš není jediný, komu majetek v meziročním srovnání klesl. Pohoršil si také Oldřich Šlemr – kvůli padající ceně akcií textilky PFNonwovens, David Beran kvůli slabší ziskovosti Profi Creditu na klíčovém polském trhu či dvojice Jiří a Hana Písaříkovi v důsledku nižších marží na trhu s elektřinou a zemním plynem.
Tyto případy jsou spíše výjimečné. Z pěti desítek nejbohatších Čechů a Slováků v žebříčku Eura jich 36 za poslední rok zbohatlo, sedm zaznamenalo pokles a sedm zbývajících je na tom stejně jako o rok dříve. Někteří ze sledovaných přitom vykázali skokový nárůst hodnoty majetku – jmenovitě třeba Křetínský, Jiří Šmejc, Pavel Baudiš nebo vlastníci Fio banky Petr Marsa a Romuald Kopún.
Zhodnocení majetku deset procent
Týdeník Euro počítá a zveřejňuje žebříčky nejbohatších Čechů a Slováků už řadu let, letos jsme se však rozhodli změnit způsob zveřejnění. Tradiční ročenku Top miliardáři s podrobnými výpočty, profily a příběhy si necháme až na začátek prosince. Ovšem přehled toho nejdůležitějšího, co jsme zjistili, si můžete přečíst nyní.
Obecně lze říci, že ekonomický růst místním byznysmenům svědčí. Padesát nejbohatších podle aktuálního propočtu kontroluje majetek v hodnotě 1,32 bilionu korun. Jen za poslední rok si v součtu polepšili o 125 miliard korun. Pokud by výsledek nekazil pád hodnoty koncernu Agrofert, mohl být tento přírůstek ještě o 20 miliard vyšší. I tak lze říci, že padesátka nejbohatších dosáhla za poslední rok zhodnocení majetku o více než deset procent.
Deset nejbohatších Čechů a Slováků: v čele Kellner, Babiše předskočili Vítek a Komárek
Oborové zastoupení je přitom velmi pestré. Sedm byznysmenů z top 50 vydělalo peníze díky IT firmám a internetu, dalších sedm zbohatlo na finančních službách. Poměrně často se v žebříčku vyskytuje také energetika, hutnictví a development či investice do nemovitostí. Naopak - navzdory dlouhé a bohaté tradici českého strojírenství - se v žebříčku objevují pouze dva zástupci tohoto oboru. Konkrétně majitelka Bonatransu Group Jitka Cechlová Komárková a vlastník Agrostroje Pelhřimov Lubomír Stoklásek.
Žebříček nejbohatších je značně genderově nevyrovnaný - objevují se zde pouze čtyři dámy. Mária Blašková a Jitka Cechlová Komárková samostatně, Hana Písaříková a Petra Kutnarová díky společnému vlastnictví firmy s manžely. Co se týká věku, setkáváme se zde hlavně se čtyřicátníky a padesátníky. Nejstarším zástupcem v top 50 je 81letý Karel Schwarzenberg.
Vzestupy a pády
Když jsme u rekordů, největší pád v odhadované výši majetku zaznamenal současný premiér a stále ještě reálný vlastník Agrofertu Andrej Babiš. Ještě před dvěma lety v jeho případě vycházela cifra 111 miliard korun, nyní je to už „jen“ 71 miliard. S ohledem na klesající ziskovost, rostoucí zadlužení a hrozící odstřižení od zemědělských dotací a investičních pobídek to snad ani nemohlo dopadnout jinak.
Oproti tomu jiní dravci míří rychle nahoru. Během posledních dvou let vylétl majetek Radovana Vítka podle propočtů týdeníku Euro z 53 na 89 miliard korun, Karla Komárka z 60 na 80 miliard a Daniela Křetínského z 45 na 68 miliard korun. Tito tři byznysmeni mají jedno společné - rychlá expanze je pro ně prioritou a nebojí se vyšší úrovně zadlužení. Ostatně v době, kdy banky nabízejí úvěry skoro zadarmo, se tomu nelze ani moc divit.
V žebříčku nejbohatších padesáti Čechů a Slováků se objevilo nové jméno. Tím je většinový vlastník společnosti Livesport Martin Hájek.
Pomalejší, i když stabilní růst lze pozorovat v případě nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jednou z byznysových událostí roku jistě bude vstup poskytovatele půjček Home Credit na burzu v Hongkongu, pokud se uskuteční. Vstup na pražskou burzu mezitím připravuje majitel České zbrojovky René Holeček (32. místo v žebříčku). Dlužno dodat, že ocenění podniku ze strany akciových trhů lze považovat za nejférovější ze všech metod; škoda jen, že se na vstup na burzu nechystá více byznysmenů.
V žebříčku nejbohatších padesáti Čechů a Slováků se objevilo jedno nové jméno. Tím je většinový vlastník společnosti Livesport Martin Hájek. Nepříliš známá pražská technologická firma se zaměřením na sportovní zpravodajství má globální záběr a je vysoce zisková. Její přístup k informování veřejnosti je však velmi svérázný, v účetní závěrce má místo čísel téměř všude zkratku OT – obchodní tajemství. Odhad Hájkova majetku ve výši 8,5 miliardy korun je tak opravdu jen odhadem, založeným na malém množství dostupných informací.
Úspěchy na internetu i v bankovnictví
Vzestup firem podnikajících v oblasti IT služeb, internetu a e-commerce je fenoménem posledních let. V českém prostředí je úspěch spjat hlavně se značkami Avast Software, Seznam.cz a Alza.cz. Díky jmenovaným společnostem se čtyři byznysmeni zařadili mezi dvacítku nejmajetnějších. Vůbec nejvýše, na osmém místě, se umístil spoluvlastník Avastu Pavel Baudiš s částkou 36,5 miliardy korun. Za poslední rok si polepšil o 7,5 miliardy, hlavně díky růstu kurzu firemních akcií.
Jeho kolega Eduard Kučera může jen litovat, že prodal většinu svého podílu západním finančním investorům již v roce 2014, kdy hodnota Avastu nebyla zdaleka tak vysoko jako dnes. V pořadí skončil těsně za první dvacítkou s necelými 20 miliardami korun. Jediný akcionář vyhledavače Seznam.cz Ivo Lukačovič je na třináctém místě, vlastník známého internetového e-shopu Alza.cz Aleš Zavoral je pětadvacátý. Vedle samotné hodnoty firmy je zde zapotřebí brát v úvahu i vysoké objemy vyplácených dividend.
V první evropské lize. Čeští byznysmeni pohlcují zahraniční firmy
Nelze říci, že by se vzestup omezoval na moderní odvětví ekonomiky a ta tradiční byla na ústupu. Slušný vzestup zaznamenala třeba čtveřice byznysmenů, která vlastní hutní skupinu Finitrading. I když se často hovoří o útlumu výroby železa a oceli v Evropě a nárůstu importu, Třinecké železárny nepříznivému trendu vzdorují, a jejich ziskovost loni dokonce narostla. Stejně tak k růstu majetku Tomáše Chrenka, Jána Modera, Evžena Balka a Márie Blaškové přispěla i vysoká loňská dividenda. V hutnictví podniká i Petr Otava, který jen za poslední rok vykázal nárůst hodnoty svého majetku z 10,3 miliardy na 13 miliard korun.
Opravdovými skokany roku pak jsou dva majitelé Fio banky Petr Marsa a Romuald Kopún. Na každého z nich podle aktuálního propočtu týdeníku Euro připadá majetek 7,5 miliardy korun, o dva roky dříve to bylo pouhých 1,5 miliardy korun. Nelze totiž přehlédnout masivní růst bilanční sumy a ziskovosti Fio banky, která si přízeň klientů získala nízkými poplatky i snadným přístupem k obchodování s akciemi.
Fio není jediná relativně nová banka, která uspěla na zdánlivě rozebraném trhu. Zmínit lze také rychlý růst Air Bank, jež je součástí Kellnerovy skupiny PPF, či Banky Creditas, kterou dnes již z více než 95 procent vlastní investor Pavel Hubáček. Ten v posledních letech prodal část firem z energetiky a zemědělství, prioritu má expanze banky. Ve srovnání s Fio bankou má zatím Creditas nižší ziskovost i objem vkladů, ale trumfne ji hodnotou vlastního kapitálu.
I mistr tesař se někdy utne
Zásadním předpokladem úspěchu v byznysu je mít čich na dobré příležitosti a umět je využít. Přesto i velmi zkušení matadoři českého podnikatelského světa dělají chyby a ztrácejí (občas i miliardy korun) na špatných rozhodnutích. Takový Andrej Babiš jistě dodnes lituje, že před sedmi lety dal souhlas s nákupem problémových německých pekáren Lieken. Ty v posledních letech prodělávají miliardy korun a táhnou ke dnu výsledky celého holdingu Agrofert.
Připomenout můžeme také nevydařenou investici skupiny R2G do výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens (nyní PFNonwovens). R2G před dvěma lety skoupila téměř 89 procent akcií Pegasu, což vyšlo na něco přes 7,8 miliardy korun. Jenže cena akcií spadla a dnes má zmíněný balík hodnotu už jen 5,35 miliardy korun. Špatná zpráva je to hlavně pro většinového vlastníka skupiny R2G Oldřicha Šlemra, který zde přišel o část výnosu z prodeje svého podílu v České gumárenské společnosti švédskému Trelleborgu.
V Indii jsme rozjeli Home Credit na zelené louce, vzpomíná Vlastimil Hrabal. Teď pomáhá hongkongskému startupu
Jistý údiv vyvolává v prostředí energetiky také cena, kterou letos zaplatil finančník Pavel Tykač za Teplárnu Kladno. Kupní cena 7,2 miliardy korun převyšuje ocenění teplárny podle všech hlavních kritérií, stejně jako nabídky jiných zájemců. Teplárna Kladno se loni propadla do ztráty a s budoucností uhelné energetiky to také nevypadá nijak skvěle. Jistým lákadlem snad může být vlastní kapitál, který díky nerozděleným ziskům z minulosti dosahuje 6,3 miliardy korun.
Své zkušenosti se ztrátovými projekty má i nejbohatší český byznysmen Petr Kellner. Výsledky poskytovatele peer-to-peer půjček Zonky jsou totiž mírně řečeno neuspokojivé. Loňská ztráta se vyšplhala na 275 milionů korun, o rok dříve to bylo podobné číslo. Firmu zatěžují vysoké náklady na marketing a mzdy. Silně ztrátové Zonky se tak neobejde bez pravidelných finančních injekcí od mateřské skupiny Home Credit Group.
Za globální slávou
Povedené investice však početně převažují. Například až nyní, s odstupem tří let, lze poznat, jak výhodně koupil bývalý partner skupiny Penta Martin Kúšik poloviční podíl v obchodním řetězci Sportisimo. Hlavně díky růstu této maloobchodní skupiny se Kúšikův majetek zvětšuje zhruba o jednu miliardu korun ročně. Dalším stabilně rostoucím miliardářem v přehledu je například Jaromír Tesař, jehož skupina Energo-pro ovládá řadu energetických firem v Turecku, Gruzii a Bulharsku.
Se žebříčkem může v příštích letech výrazně zahýbat úspěch či neúspěch expanze do zahraničí.
Stále více zámožných Čechů a Slováků se pouští do nákupů velkých podniků v západní a jižní Evropě. Jako příklad uveďme Daniela Křetínského a Patrika Tkáče s nákupem akcií obchodních řetězců Metro a Casino či pokus Karla Komárka ovládnout řeckou loterijní společnost OPAP. Jedná se o rizikové projekty, na kterých lze zbohatnout, avšak úspěch není garantován.
Dále čtěte:
PPF získala pětinu biotechnologické firmy Autolus. Zaplatila kolem dvou miliard
Jak uplatit rakovinu. Čeští miliardáři investují do výzkumu
Kellner: Braňme svobodu, tradiční hodnoty a poctivé podnikání. Evropu ovládá rovnostářství
Ve stopách Kellnera: do asijského dobrodružství se pouští další firmy
