Třicet procent akcií SU pravděpodobně skončí v dražbě
Spoluvlastníkovi sokolovských dolů Janu Kroužeckému hrozí exekuce. Podle informací týdeníku EURO byl návrh na exekuci miliardářova majetku podán minulý týden, a to kvůli pohledávce společnosti Aqua Investments převyšující 36 milionů dolarů. „Ano, je to pravda. Nicméně věřím, že se mi to podaří vyřešit,“ potvrdil týdeníku EURO Kroužecký.
Jenže čas běží velmi rychle. Exekutor podle informací týdeníku EURO minulý týden doručil na karlovarský soud pověření k provedení exekuce. Soud o nařízení exekuce musí rozhodnout v patnáctidenní lhůtě a v tomto případě půjde zřejmě jen o formalitu, neboť ani Kroužecký nepopírá exekuční titul.
Zastavit akcie mu nepovolili
„Obchodoval jsem s dluhopisy, ale ekonomická krize vše zkomplikovala. Kvůli krizi se zhoršila bonita dluhopisů, které jsem nakupoval na dluh, a já jsem byl vyzván, abych doplnil jejich zajištění,“ vysvětluje Kroužecký příčinu potíží. Dozajistit obchod v řádu stovek milionů korun by pro třicetiprocentního spoluvlastníka Sokolovské uhelné (SU) neměl být problém, neboť jen hodnota tohoto podílu je ve výši několika miliard korun.
Kroužecký proto loni na podzim požádal představenstvo Sokolovské uhelné, aby mu povolilo dát své akcie do zástavy. Jenže představenstvo to nepovolilo. „Nebyl žádný důvod, aby mi neumožnili akcie zastavit, vždyť jde o můj majetek. Jenže podle stanov společnosti mělo představenstvo právo takto jednat. Můžu si o tom myslet, co chci, ale to je – slovy klasika – tak všechno, co s tím mohu dělat,“ říká Kroužecký.
Víra v mimořádnou dividendu
Kroužecký dluh nedozajistil, a proto následovalo jeho okamžité zesplatnění. Dluhopisy, s nimiž spekuloval, se mu prodat nepodařilo a stále nedaří. Jeho poslední nadějí, jak zabránit návštěvě exekutora, je získat ze Sokolovské uhelné mimořádnou dividendu, aby mohl dluh 36 milionů dolarů zaplatit.
„Před dvěma týdny jsem požádal o svolání mimořádné valné hromady Sokolovské uhelné s návrhem na odsouhlasení výplaty mimořádné dividendy. Společnost má přes dvanáct miliard nerozděleného zisku, a tak i kdyby vyplatila třeba jen jeho polovinu, nebudu mít žádný problém dluh uhradit,“ dodává Kroužecký.
Pravděpodobnost, že zbývající dva akcionáři – František Štěpánek a Jaroslav Rokos – budou s výplatou mimořádné dividendy souhlasit, ale není moc vysoká. Mezi nimi a Janem Kroužeckým totiž již léta panují nepřátelské vztahy (viz Inspirace Krejčířem v EURO 12/2009). SU dividendy nevyplácí a Štěpánek s Rokosem vytahují stamiliony ze společnosti formou tantiém. Od roku 2005 na nich firma vyplatila půl miliardy korun. V orgánech i managementu SU jsou totiž zastoupeni pouze Štěpánek s Rokosem a jimi navržení lidé. Třicetiprocentní akcionář Kroužecký nemá v představenstvu ani v dozorčí radě žádného zástupce.
Navíc se František Štěpánek opakovaně nechal slyšel, že Jan Kroužecký má počítat s tím, že ze Sokolovské uhelné nikdy nic nedostane a že jeho jedinou šancí je prodat akcie zbývajícím dvěma spolumajitelům.
Komplikace plánů
Mnohem pravděpodobnější tedy je, že Štěpánek s Rokosem s výplatou mimořádné dividendy souhlasit nebudou, ale budou chtít využít této situace a dotlačit Kroužeckého, aby jim konečně svůj třicetiprocentní podíl prodal. To ale Kroužecký vylučuje: „Tím bych dodal zdání, že jejich dosavadní postup proti mně byl férový. To ale nebyl. Když jsem s nimi podepisoval dohodu a Sokolovskou uhelnou jsme privatizovali, tak mě nenapadlo, že jsou na mě domluvení a že mě okamžitě vyřadí ze hry. Oni po mně chtějí, abych jim akcie prodal hluboko pod reálnou cenou a zneužívají skutečnost, že kvůli akcionářské smlouvě je nemohu prodat nikomu jinému a že kvůli jejich dosavadnímu postupu nemám z výdělků firmy žádný podíl. Vydírat se jimi ale nenechám. V mém věku již život není o penězích. To ať radši přijde exekutor.“
Vzhledem k výši dluhu je evidentní, že prodejem Kroužeckého karlovarského domu a jeho auta nemůže dojít k uspokojení věřitele. Exekutor tedy zřejmě bude prodávat Kroužeckého třicetiprocentní podíl v Sokolovské uhelné. To může zamíchat s plány nejen Františka Štěpánka a Jaroslava Rokose, kteří očekávali, že jim Kroužecký akcie nakonec levně prodá, ale také se záměrem Pavla Tykače. Právě tento investor a spolumajitel uhelných dolů na Mostecku je totiž považován za člověka, který Kroužeckého podíl ovládá. Oficiálním vlastníkem je ale stále Kroužecký. Do případné dražby třiceti procent akcií SU – a exekutor nemůže akcie prodat jinak než v dražbě – se však spolu se Štěpánkem, Rokosem a Tykačem může přihlásit kdokoli další a rozhodovat bude jen nabídnutá cena. Štěpánek s Rokosem sice mají předkupní právo, ale to by mohli využít pouze tím, že by vyrovnali nejvyšší nabídnutou cenu.
Vydražená cena za třicetiprocentní podíl v SU by se mohla pohybovat kolem osmi miliard korun, neboť před necelým půlrokem sám Kroužecký nabízel Štěpánkovi a Rokosovi, že od nich jejich podíly vykoupí za celkem sedmnáct miliard korun (EURO 46/2009).
Exekutor tak nakonec paradoxně může být tou osobou, která vyřeší dlouhodobé spory mezi Janem Kroužeckým na straně jedné a Františkem Štěpánkem s Jaroslavem Rokosem na straně druhé.
