Miliardář Jiří Šmejc patří mezi ty, kteří mají dovolenou vyřešenou až do důchodu. Muž, který stojí například za společností Home Credit, v níž se setkává s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, tak dlouho jezdil na Maledivy, až si jeden z tamních ostrovů koupil. Respektive pronajal na padesát let a vybudoval luxusní resort s několika rezidencemi, desítkami vil, golfem, tenisem a vůbec vším, co k dovolené patří. Investice do ostrova Velaa ho vyšla zhruba na jednotky miliardy korun.
Malé divy
Pro Šmejce je ostrov osudovou záležitostí. V místě ležícím asi tři čtvrtě hodiny cesty hydroplánem od letiště v hlavním městě Male se potkává jeho osobní a pracovní život. Velaa mu slouží jako báze, do níž se vrací při svých podnikatelských aktivitách v Asii, je místem jeho dovolených a samozřejmě také výdělku, protože i jednomu z nejbohatších mužů Česka se hodí, když se tak významná investice splácí. Úspěch zatím sbírá, i když částky za dovolenou zde skutečně nejsou lidové. Jak Šmejc uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny, vysokou cenou vyjadřuje důvěru ve své skvělé služby.
Nejde tu ale a priori o zviditelňování. Když Jiří Šmejc výstavbu a zaměření svého resortu plánoval, říkal zahraničním konzultantům, že by rád vybudoval „island, where you do not meet any idiot“. Nejde mu o to, aby se někdo chlubil nebo fotil zahrnut v luxusu, ale prostě si odpočinul ve velmi nadstandardních podmínkách. Jak se Šmejc svěřil, Velaa (v místním jazyce „želví srdce“) má i kvóty na národnosti. Při čínském Novém roce tak třeba ostrov zcela nepohltí Číňané, což je pro ostatní příchozí znak, který ostrov odlišuje od ostatních.
Co se týká kapacity, na ostrov v atolu Noonu se vejde ani ne 150 hostů. Ceny se šplhají až k 750 tisíci korunám za vilu a noc v sezoně, údaje o obsazenosti resort nesděluje.
Nájem ostrova vyprší Šmejcovi v roce 2061. Do té doby ho čeká zvelebování místa nebo třeba prodej, pokud přijde někdo s velkorysou nabídkou. Šmejc je přece jen duší investor a na to se nesmí zapomínat.
Snad proto také pustil do firmy ovládající resort dalšího českého miliardáře Daniela Křetínského.
Když Šmejc naposledy mluvil o tom, kolik jeho nápad generuje peněz, byla to částka 20 milionů dolarů před odpisy a zdaněním. Jeho dovolená a asijská pracovní báze v jednom se mu podle všeho zaplatí.
Zatímco Jiří Šmejc o svém ostrově čas od času promluví (koneckonců je to také reklama pro resort), jeho kolega Petr Kellner drží veškeré spekulace o údajném vlastnictví ostrova v tajnosti. Pokud ho v Karibiku skutečně má – a nezvykle častá přistání jeho soukromého letadla na Britských Panenských ostrovech to naznačují –, rozhodně se k němu nedá přijet na dovolenou. Mít ostrov je v první lize docela in. Mají ho Leonardo Di Caprio, Johnny Depp, Nicolas Cage nebo Jennifer Lopezová.
Sejdeme se na Zanzíku
Mezi ryze investiční projekty s českou stopou patří resort Zuri Zanzibar, do kterého nainvestovala několik desítek milionů dolarů finanční skupina RSJ miliardářů Karla Janečka, Libora Winklera a Václava Dejčmara. Lákadlem resortu na ostrově Zanzibar je soukromá 300 metrů dlouhá pláž, která je podle Václava Dejčmara skvělá při přílivu i odlivu. Pro našince je vypíchnutí zrovna této výhody asi banální, nicméně Zanzibar má velký rozdíl mezi přílivem a odlivem a za vodou je nutné během dne někdy ujít i půl kilometru z místa, kam vystoupá moře v noci.
Resort má 55 bungalovů dlících na 13 hektarech. Na jeho vytvoření se podílela architektonická kancelář Jestico+Whiles, která působí v Praze a Londýně.
Ubytování pro čtyřčlennou rodinu na týden stojí okolo 3900 dolarů v apartmánu, v luxusní vile to může být až 20 tisíc dolarů (440 tisíc korun), jak řekla před časem webu Euro.cz marketingová manažerka projektu Michaela Karabcová. Ceny se mění podle sezony.
Obchodním cílem projektu je, aby měl obsazenost přes 60 procent. Většina klientely by měla pocházet z evropských zemí a Spojených států. „Na českou klientelu míříme spíše okrajově,“ upřesnila manažerka.
Celá investice do Zuri Zanzibar se pohybuje v řádu vyšších desítek milionů dolarů, vrátit by se měla v horizontu deseti let. Resort nabízí také tři restaurace a čtyři bary, samozřejmostí je wellness, venkovní posilovna nebo bazén. Projekt má vlastní zahradu o rozloze dvou hektarů, kterou stovky zahradníků budovaly přes dva roky.
„Výsledkem je moderní parafráze na zahrady ománských sultánů, pocta Zanzibaru známému po staletí jako ostrov koření a jeho bohatému historickému odkazu,“ dodal Dejčmar. Luxusní resort počítá i s formou „digitálního detoxu“ pro své klienty, proto nabízí na výběr několik stovek knih. Na místě je samozřejmě k dispozici i vysokorychlostní připojení k internetu.
Resort Zuri Zanzibar je členem Design Hotels, leží asi 40 kilometrů od pobřeží Afriky v Indickém oceánu u vesnice Kendwa. Od mezinárodního letiště je vzdálen zhruba 50 kilometrů. Zakládá si na udržitelném přístupu. Například pitnou vodu získává z vlastní studny pomocí odsolovacího systému, vodu opětovně využívá například pro zavlažování, zaměstnává lidi z místní komunity. Pracuje v něm zhruba 200 lokálních zaměstnanců a kolem 30 expatů.
Zimní Radovánek
Osud Jiřího Šmejce poměrně výstižně kopíruje další český miliardář – Radovan Vítek z developerské CPI Property Group. Tak dlouho jezdil lyžovat do švýcarského kantonu Valais, až majetkově ovládl firmy v tamním středisku Crans-Montana. Vlastní zde lanovky, nemovitosti, pozemky, parkoviště a tak dále. Vyšlo ho to téměř na dvě miliardy korun, což je ještě nic proti plánům, které Vítek na místě má. Ty budou v objemu více než čtyři miliardy korun a zahrnují luxusní hotelový komplex se zábavním centrem, lázněmi, kongresovým centrem a 250 pokoji.
Místní lidé aktivitu CPI vesměs chválí. Středisko, které pomalu začalo sestupovat z první ligy, kam patří spolu s Davosem, Svatým Mořicem, Verbierem a Zermattem, zase ožilo. Uchází se o světový pohár v alpském lyžování i mistrovství světa, koná se tu golfový turnaj Omega European Masters a dále koncerty, sympozia či gastronomické festivaly. Vaří tu kuchaři ověnčení michelinskou hvězdou.
Vítkova CPI ale investuje i do dalších prázdninových destinací. Na ostrově Hvar pořídila osm hotelů, které opraví. Celková kapacita resortu se přibližuje tisícovce pokojů, včetně 110 apartmánů. Skupina Radovana Vítka počítá s možným rozšířením kapacity až o 30 procent.
Další hotely pak CPI PG provozuje v Itálii a také v Budapešti, Francii či Švýcarsku. Během tří let by měly být ve skupině investovány do hotelnictví zhruba dvě miliardy korun, a počet nocujících by se tak měl zvýšit ke dvěma milionům ročně.
Když už jsme u tuzemských investic do zahraničních hotelů, významným hráčem je také realitní skupina Cimex miliardáře Petra Lukeše. Ta si políčila na projekt v Černé Hoře, konkrétně na privatizaci lázeňského komplexu Institut Dr. Simo Milošević v Igalu. Získává 56 procent akcií původně státního podílu a spolu s tím zhruba 900 pokojů, dva hotelové komplexy a 230 tisíc metrů čtverečních pozemků s potenciálem další výstavby. Pořizovací cena je deset milionů eur a potřeba investice třikrát vyšší. Součástí komplexu je i jedna z vil bývalého jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. „Vila už po letech vyžaduje rekonstrukci. Jde ale o krásné místo přímo u moře s obrovským pozemkem a zahradou. My bychom to chtěli využít a zachovat historickou hodnotu toho místa. Půjde tedy o butikový hotel, jehož součástí bude i muzejní funkce, protože k Titovi řada lidí stále vzhlíží,“ objasnil před časem týdeníku Euro ředitel skupiny Miroslav Kosnar.
Miliardáři, kteří nemají zainvestováno v resortech nebo si je nekoupili primárně pro sebe, se vydávají za hranice všedních dnů podle libosti. Andrej Babiš, který vložil holding Agrofert do svěřenských fondů, miluje Řecko a Francii. Do Cannes se vydal se svou rodinou i letos, stejně tak na ostrov Kréta, kam Babišovi taktéž jezdí pravidelně, zejména do jednoho z nejluxusnějších letovisek Elounda.
Dovolená s boháčem
Michal Tyl je fotograf, cestovatel, tvůrce pořadů o přírodě a hlavně zakladatel společnosti OutdoorVisit, která připravuje stále populárnější dobrodružné dovolené. „I miliardáři jsou lidé a každý z nich má k cestování a trávení dovolené jiný důvod. Pro někoho je to stvrzení statusu, jiný touží po dobrodružství a další po anonymitě,“ popisuje. Specifika českých miliardářů jsou podle něj v tom, že mnozí z nich nemají problém užít si dovolenou, na které splynou s davem. „Rádi se například zúčastní zážitku ve větší skupině cizinců, kde je nikdo nezná, případně se rádi městem projdou i sami. Často si tak užijí víc zábavy a dobrodružství, než když mají vše zajištěné. Hledají autenticitu zážitku a často i setkávání se zajímavými místními lidmi,“ popisuje Michal Tyl.
Existuje samozřejmě i skupina těch, kteří mají podobně jako Jiří Šmejc rádi jistotu anonymity. V tomto směru je populární zejména Havaj. Mimochodem, na jednom ze zdejších ostrovů se ženil i Bill Gates. Z aktivit zde převládá lov, kterému se řada velmi bohatých lidí aktivně věnuje a cestuje za ním po světě, stejně tak jako dobrodružné putování po moři. Majetní si pronajímají luxusní motorové jachty, ti dychtící po dobrodružství plují na plachetnici. Boháči cestují i za jídlem nebo za doprovodu expertů za archeologickými vykopávkami.
Pokud má člověk v kapse jen pár stovek, představa takové miliardářské dovolené bez hranic ho může možná dopalovat. Ne tak ale zaměstnance čínského
miliardáře Li Ťin-jüana. Jeho společnost Tiens vznikla v roce 1995 a podniká v několika odvětvích od biotechnologií a logistiky až po nemovitosti a finance.
Když slavila 20 let, zaplatil svým 6400 podřízeným dovolenou ve Francii. V Paříži pro ně zamluvil 140 hotelů a zařídil jim prohlídky památek. Vlaky TGV pak Číňané zamířili na Azurové pobřeží, kde se ubytovali ve čtyř- a pětihvězdičkových hotelech v Monaku a v Cannes. V Číně tak dotáhli socialistickou dovolenou s ROH k dokonalosti – a na české miliardáře tato výzva ještě čeká.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
