České miliardáře můžeme rozdělit podle původu majetku na firemní otce zakladatele, investory, developery, privatizátory, restituenty a dědice. Mezi těmi úplně nejbohatšími převažují investoři. Tedy lidé, kteří umějí výhodně nakoupit firmy či jiná aktiva a po nějaké době je se ziskem prodat. Jindy koupí ztrátový podnik – a za pár let z něj mají generátor stamilionových zisků.
Můžeme začít rovnou od nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jeho současné jmění má původ hlavně v úspěšném prodeji České pojišťovny, za niž od italské Generali během let 2008 až 2015 dostal v součtu 3,6 miliardy eur (90 miliard korun). Mimořádným obchodem byl také prodej České gumárenské společnosti švédskému Trelleborgu, kdy bývalí vlastníci Tomáš Němec a Oldřich Šlemr inkasovali celkem 31,4 miliardy korun.
V následujícím textu se zaměříme na firemní transakce z novější doby. Jako příklad vydařených obchodů může sloužit prodej majority v případě distributora letenek Kiwi.com, miliardové obchody s komerčními realitami, ale také vstup Avastu na burzu. Přijde řeč také na transakce, které z dnešního pohledu působí jako propadák a které dokazují, že i mistr tesař se někdy utne.
Férová cena na burze
Na burzu se většině podnikatelů příliš nechce. Najednou máte spoustu akcionářů s různými zájmy, je to administrativně náročné a k tomu máte informační povinnost; vaše finanční výsledky a jiné citlivé informace se dostanou k širokému okruhu čtenářů včetně manažerů konkurenčních firem. Ale má to i výhody.
O společnostech kotovaných na burze se více hovoří a bonusem pro velké akcionáře je férové ocenění jejich majetku.
Než vstoupil na burzu výrobce antivirových programů Avast, byl v ocenění majetku jeho zakladatelů Pavla Baudiše a Eduarda Kučery značný zmatek. Autoři žebříčků nejbohatších Čechů mohli jen střílet od boku, zda jim připsat deset nebo 20 miliard korun. Až v souvislosti se vstupem Avastu na londýnskou burzu v květnu loňského roku vyšlo najevo, kolik akcií Baudiš a Kučera během primární nabídky prodali a kolik si nechali. Stejně tak se odhalila tržní hodnota Avastu.
Akcie Avastu jsou vedle Londýna obchodovány i na pražské burze. V polovině května 2018 zde začínaly s kurzem 69 korun za kus. Letos na přelomu října a listopadu už to byl skoro dvojnásobek – 125 korun. Růst kurzu akcií katapultoval Pavla Baudiše na osmé místo v žebříčku českých a slovenských miliardářů, podle propočtu týdeníku Euro jeho majetek vychází na 36,5 miliardy korun. Jeho kolega Eduard Kučera je v nevýhodě, větší část svého podílu odprodal již v roce 2014 finančním investorům. Proto je v žebříčku až jedenadvacátý s necelými 20 miliardami.
Autoři miliardářských žebříčků tak mívají podobná přání jako investoři do akcií. Přejí si, aby na burzu uvedlo akcie co možná nejvíc českých společností.
Během letošního roku se opakovaně objevovaly informace o možném vstupu Kellnerovy finanční skupiny Home Credit na hongkongskou burzu. Vstup na pražský akciový trh údajně připravuje Česká zbrojovka ovládaná René Holečkem.
Vydařené investice do startupů
Dalším férovým způsobem, jak ocenit firmu, je nechat cenu určit trhem při prodeji. Mezi zásadní transakce letošního roku patří prodej vyhledávače levných letenek Kiwi.com, ve kterém v červnu koupil více než 52procentní podíl americký fond General Atlantic.
Kupní cena nebyla zveřejněna, spekuluje se o částce zhruba 100 milionů liber (2,9 miliardy korun). Transakce výrazně zhodnotila podíly všech investorů – odcházejících i zůstávajících.
Podle dohody uzavřené v červnu se z Kiwi.com zcela stáhli Jiří Hlavenka, Ondřej Tomek a Jaroslav Kokolus. Skupina investorů sdružených ve firmě Touzimsky Airlines (jedním z nich je bývalý šéf ČEZ Martin Roman) svůj podíl snížila z 21,6 na deset procent. Svůj podíl si ponechali top manažeři Oliver Dlouhý, Jozef Képesi a Luboš Charčenko.
Zhodnocení vložených peněz bylo mimořádné.
Jiří Hlavenka, který před lety do neznámého brněnského startupu investoval 600 tisíc korun, svůj podíl prodal odhadem za 1,4 miliardy korun. Ondřej Tomek koupil desetinový podíl v únoru 2015 za jeden milion eur, nyní jej prodal za dvacetkrát vyšší částku (zhruba 550 milionů korun).
Zajímavého zhodnocení své investice do startupu dosáhl také český byznysmen s pravděpodobně nejhorší pověstí. Zdeněk Bakala v roce 2011 podpořil vznik firmy Warhorse Studios, jejíž tým naprogramoval hru Kingdom Come: Deliverance z prostředí českého středověku. Bakala ve firmě držel 70procentní podíl a poskytl jí 163 milionů korun formou půjček. Ty byly splaceny z dosaženého zisku v loňském roce. Oddluženou firmu následně v únoru letošního roku prodal za 42 milionů eur (1,08 miliardy korun) rakouské společnosti Koch Media.
Chvála prémiových nemovitostí
Výnos z prodeje komerčních nemovitostí může v porovnání se zhodnocením peněz ze startupů vypadat nezajímavě. Ale také zde je možné dosáhnout jistého „nadvýnosu“, hlavně u architektonicky zajímavých staveb na dobré adrese v Praze. Dobře v tom umí chodit investiční skupina Penta, která nastavila laťku prodejem komplexu Florentinum v závěru roku 2016 za 7,5 miliardy korun. Tedy s dvoumiliardovým ziskem oproti původním nákladům.
Letos na jaře se Pentě podařil další miliardový obchod. Prodala soubor pěti kancelářských budov z komplexu Waltrovka v Praze-Jinonicích údajně za více než 250 milionů eur (6,4 miliardy korun). Penta na prodej budov Aviatica, Mechanica I a II, Walter a Dynamica vypsala mezinárodní tendr, ve kterém vyhrála jihokorejská Hanwha Investment & Securities.
Zisky z realitních transakcí v posledních letech významně vylepšují celkové výsledky skupiny Penta Investments.
Mimořádnou stavbou je také Drn, moderní nízkoenergetická kancelářská budova na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice. Během let 2012 až 2017 ji zde postavila developerská skupina Sebre, za kterou stojí miliardář Petr Němec spolu s Janem Fidlerem.
Budovu, v níž se nacházejí údajně nejdražší kancelářské prostory v Praze, letos v létě koupil německý nemovitostní fond skupiny KGAL. Původní akcionáři budovu prodali se ziskem ve výši zhruba jedné miliardy korun.
Němec a Fidler významně zhodnotili také další realitní investici v centru Prahy. Letos v březnu prodali investičnímu fondu Generali Real Estate Fund CEE Šporkovský palác, nacházející se blízko náměstí Republiky. Také tento objekt se původním vlastníkům podařilo zpeněžit se ziskem. Výnos poslouží k financování dalších developerských projektů v Praze a také v Bělehradě, kde chce Sebre postavit byty, kanceláře a obchodní prostory v hodnotě 150 milionů eur.
Mizerné obchody miliardářů
Jenže ani velkým a zámožným byznysmenům se nedaří vyhnout se chybným rozhodnutím, která je stojí stovky milionů – a občas i miliardy korun. Neplatí to jen v Česku či na Slovensku. Dokonce i legendární „věštec z Omahy“ Warren Buffett se nechal napálit, když investoval 340 milionů dolarů do společnosti DC Solar. Ta slibovala, že spustí výrobu dobíjecích stanic pro elektromobily, ale v praxi se jednalo o podvodné schéma na principu pyramidové hry.
Když se vrátíme zpět do středoevropského prostoru, Andrej Babiš jistě dodnes lituje, že před sedmi lety dal souhlas s odkupem problémových německých pekáren Lieken. Ty v posledních letech prodělávají miliardy korun a táhnou ke dnu výsledky celého holdingu Agrofert. Například jen za loňský rok Lieken prodělal 35,5 milionu eur.
Své zkušenosti se ztrátovými projekty má i nejbohatší český byznysmen Petr Kellner. Výsledky poskytovatele peer-to-peer půjček Zonky jsou mírně řečeno neuspokojivé. Loňská ztráta se vyšplhala na 275 milionů korun, o rok dříve to bylo podobné číslo. Firmu zatěžují vysoké náklady na marketing a mzdy. Silně ztrátová společnost Zonky se tak neobejde bez pravidelných finančních injekcí od mateřské skupiny Home Credit Group.
Jistý údiv vyvolává v prostředí energetiky cena, kterou letos zaplatil finančník Pavel Tykač za Teplárnu Kladno. Kupní cena 7,2 miliardy korun převyšuje ocenění teplárny podle všech základních metod a pohybovala se o několik miliard nad nabídkami jiných zájemců. Teplárna Kladno se loni propadla do ztráty a s budoucností uhelné energetiky to v Evropě nevypadá zrovna skvěle. Jistým lákadlem snad může být vlastní kapitál, který díky nerozděleným ziskům z minulosti dosahuje 6,3 miliardy korun.
Ztracené miliardy v textilu
Příklad Pavla Tykače a Teplárny Kladno ukazuje na jednu slabinu tuzemských byznysmenů. Když něco opravdu chtějí, jsou ochotni platit víc, než odpovídá tržní logice. Můžeme to nazvat třeba trofejní prémií.
Na jeden takový případ se nyní podívejme důkladněji. Investiční skupina R2G, za níž stojí bývalý spoluvlastník České gumárenské společnosti Oldřich Šlemr spolu se zakladateli Avastu Eduardem Kučerou a Pavlem Baudišem, před více než dvěma lety nepříliš výhodně ovládla společnost PFNonwovens.
Český výrobce netkaných textilií, které se používají v dětských plenkách či jiných hygienických potřebách, se původně jmenoval Pegas Nonwovens. Vzhledem k tomu, že neměl žádného většinového vlastníka, představoval lákavou kořist. Stačilo skupovat akcie na burze. Přesně to skupina R2G udělala a během léta roku 2017 získala 89 procent akcií Pegasu, což vyšlo na něco přes 7,8 miliardy korun.
Z dnešního pohledu se ukazuje, že tito investoři zaplatili za znojemskou textilku příliš vysokou cenu.
Platili okolo 1005 korun za akcii, jenže na počátku listopadu kurz na pražské burze dosahoval už jen 710 korun. Podnik PFNonwovens tíží klesající ziskové marže i vysoké zadlužení. Jednoduchý matematický výpočet odhalí, že Šlemr, Baudiš a Kučera na této investici prodělávají 2,3 miliardy korun.
Dlužno dodat, že Baudiše a Kučeru tato ztráta nemusí tolik mrzet. Kurzová ztráta je v jejich případě více než kompenzována masivním zhodnocováním akcií Avastu. V horší pozici je většinový podílník skupiny R2G Oldřich Šlemr, jenž přišel o nemalou část peněz ze sumy 15,7 miliardy korun, kterou utržil na jaře 2016 za prodej gumáren švédskému koncernu Trelleborg.
Globální ambice nechybějí
Sebevědomí českých i slovenských byznysmenů v posledních letech výrazně roste. Stále častěji se pouštějí do miliardových obchodů po celém světě.
Zřejmě nejaktivnější je v poslední době dvojice Daniel Křetínský – Patrik Tkáč, která na přelomu října a listopadu navýšila svůj podíl v německém obchodním řetězci Metro (alias Makro) téměř na 30 procent. Menší podíly získala ve francouzském řetězci Casino či německé mediální společnosti ProSiebenSat.1.
Nemalé ambice má také specialista na vodní energetiku Jaromír Tesař, jehož firmy stavějí dvě velké hydroelektrárny v Turecku téměř za 17 miliard korun. Karel Komárek usiluje o ovládnutí řecké (silně ziskové) loterijní společnosti OPAP, majitel obchodu Alza.cz Aleš Zavoral vsadil na expanzi do Německa a Rakouska. Další byznysmeni plánují miliardové developerské projekty v Gruzii, Maďarsku či Srbsku. Až čas ukáže, zda za pár let rozšíří řady úspěšných, nebo neúspěšných investorů.
Jako příklad vydařených obchodů může sloužit prodej majority v případě distributora letenek Kiwi.com, miliardové obchody s komerčními realitami, ale také vstup Avastu na burzu.
O autorovi| David Tramba • tramba@mf.cz
