Stát osmnáct let věděl, že bude stavět dálnici v místě, kde hrozí sesuv půdy. Nyní shání miliardu, aby zával odtěžil
Česká vláda odstartovala po všech stránkách rizikový projekt. Vymýšlí, jak odstranit sesuv půdy na rozestavěném úseku severočeské dálnice D8, jaký geologové ve střední Evropě nepamatují. Kromě rizika dalšího pohybu obřího svahu směrem na blízké obce Litochovice a Prackovice existuje ale ještě jeden problém. Cesta k sanaci území, která vyjde odhadem ministerstva dopravy na miliardu korun, povede přes studie zadané bez výběrového řízení. V dopravním byznysu trvale podezřelém z korupce a klientelismu je to další varovná zpráva.
Popsat genezi příběhu, na jehož konci je nebezpečný sesuv půl milionu krychlových metrů půdy, je jako popisovat události předcházející letecké katastrofě. Vrší se chyba za chybou a nakonec vše vyústí v pohromu. Týdeník Euro nyní přináší podrobný výčet toho, jak se události kupily a která rizika do budoucna hrozí.
Osmnáct let varování Problém se objevil v roce 1995. Tehdy ministerstvo životního prostředí vedené Františkem Bendou schválilo koridor, kudy měla vést dálnice D8. Opřelo se stejně jako několikrát poté o názor profesora Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty UK a dálnici zakreslilo přes rizikové území oblasti Českého středohoří. Oponenti – například organizace Děti Země nebo Vladimír Cajz z Českého geologického ústavu – předkládali v Českém středohoří vlastní varianty vedení dálnice. Byl mezi nimi tunel Kubačka, který měl být alternativou právě sesutému úseku na úbočí Labe u Prackovic.
O rok později, v roce 1996, vypracoval Český geologický ústav pro ministerstvo životního prostředí zprávu, která varuje před stavbou dálnice v kritickém úseku. Ministerstvo ale námitky nevzalo v potaz. Týdeník Euro má k dispozici odborná stanoviska z té doby, která obavy geologů dokládají. „Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné,“ uvádí v jednom z nich geolog Cajz.
Definitivní tečku za tunelem Kubačka pak udělal ústecký krajský úřad, který odmítl v roce 2005 schválit změny územního plánu související s tunelem. Argumentem regionálních politiků tehdy byla vyšší cena této varianty a také čas. Dálnice bez tunelu měla fungovat už v roce 2009 a stát 7,5 miliardy, variantu s tunelem propočítalo Ředitelství silnic a dálnic na 11 miliard s dokončením v roce 2014. Úsek ve skutečnosti nestojí dodnes a datum zprůjezdnění si nikdo netroufá odhadnout.
„To, co se v Českém středohoří stalo, je ve střední Evropě geologicky naprosto unikátní jev. My za hlavního viníka považujeme ministerstvo životního prostředí, které v procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA podcenilo geologii. Navíc byl proces veden podle našeho názoru protiprávně. Řešení teď bude velmi náročné a dopředu se nedá odhadovat vůbec nic,“ říká Miroslav Patrik, předseda Dětí Země.
Bezpečnost nezaručena Dvousetmetrový svah sklouzl o půl kilometru letos 7. června. Od té doby se kromě jeho odvodňování a monitoringu na místě neděje nic. Vláda se k řešení situace rozhoupala až minulý týden. Jde o hodně. „Víme ještě o jednom místě, kde může hrozit další sesuv,“ říká ministr dopravy Zdeněk Žák. Sesutý svah se podle měření navíc stále pohybuje. Týdeník Euro má k dispozici vládní zprávu, na jejímž základě ministři o řešení situace rozhodovali.
„Aktuální stav je dlouhodobě nevyhovující a momentální zdánlivé uklidnění sesuvu může být kdykoli narušeno v závislosti na povětrnostních podmínkách,“ stojí mimo jiné ve zprávě.
Geologové navíc varují, že i po nákladných investicích, které se v oblasti chystají, nemusí být vše zachráněno. „Vzhledem ke složité geologické stavbě sesuvného území… nebude možné ani v budoucnu zaručit stoprocentní bezpečnost trasy dálnice,“ tvrdí zpráva.
Protože dálnice D8 má velké zdržení a potíže s vlivem na životní prostředí, Česko se raději vzdalo nápadu, že by na poslední nedokončený úsek přispěla Evropská unie. Ze státního rozpočtu tak půjde navíc přibližně miliarda na opěrné zdi, mikropilotáže a odtěžení zeminy, které by měly území zabezpečit. Děti Země přišly opět s nápadem na vykopání hlubokého tunelu pod více než kilometrovým rizikovým územím. Stál by jejich odhadem dvě miliardy korun. „My pevně doufáme, že opuštění stávající trasy dálnice a hloubení nového tunelu nebude nutné. Je to pro nás velmi nepravděpodobná varianta. Musel by probíhat od začátku povolovací proces, což v českých podmínkách může být klidně záležitost na dvanáct let,“ odhaduje ministr Žák.
Miliardový magnet Hysterie okolo závalu má jeden důležitý podtext: peníze. Geologie je složitá věda, a pokud jde v tandemu s betonovou lobby, není to dobrá kombinace. Vláda schválila uvolnění zhruba 50 milionů pro firmu, která poradí, jak bezpečně dálnici v nestabilním území postavit. Na trhu si přitom neotestuje v soutěži výši ceny. Bez výběrového řízení ministerstvo dopravy osloví firmy GEOtest Brno, ostravskou Unigeo a pražskou společnost Aquatest. „O záměru ministerstva dopravy řešit průzkum a projekt cestou jednacího řízení bez uveřejnění víme zatím pouze z tiskové zprávy. Doufáme, že osloveni bychom být mohli,“ uvedl ředitel GEOtestu Lubomír Procházka.
Ministr dopravy Zdeněk Žák obhajuje absenci výběrového řízení tím, že práce musejí začít bez odkladu. Vláda nicméně začala geology shánět až po pěti měsících, během nichž se sesuvem nedělala téměř nic. Ministr se navíc rozhodl vyloučit z účasti firmy, které se na trasování D8 v minulosti podílely.
„Může se stát, že si budou dotčené firmy stěžovat k antimonopolnímu úřadu. Vše nabere zpoždění a kýžený efekt urychlení celé situace se vůbec nedostaví. Zůstane jen pachuť toho, že na tuto zakázku neproběhlo výběrové řízení,“ míní šéf české Transparency International David Ondráčka.
Nevypsání výběrového řízení na úvodní studie se může naplno projevit až v dalším kole, kdy půjde o projekt za miliardu, ovšem nakreslený podle not předem vybraných firem.
„Dá se pochopit, že ministerstvo nemá důvěru k firmám, jejichž práce vedla až k tomu sesuvu. Soukromá firma by se zachovala stejně a vybrala si někoho jiného. Ve státní správě to ale funguje jinak. Musí být prokazatelné, že je to nejvýhodnější řešení,“ říká Ondráčka. Ministr dopravy Zdeněk Žák se brání, že by za výběrem firem stály lobbistické tlaky. „Dal jsem na doporučení České geologické společnosti,“ tvrdí.
Úsek v Českém středohoří, kde se svah na rozestavěnou dálnici sesunul, měl být původně otevřen v roce 2010. Byl to tehdy sice již několikátý termín, ale podle ministerstva dopravy opravdu poslední a nepřekročitelný.
Pak se ale ukázalo, že příprava stavby byla tak špatná, že hrozí ze strany zelených aktivistů další úspěšné žaloby a že EU na stavbu nepošle zamýšlené dotace. Nynějším termínem je podle Ředitelství silnic a dálnic rok 2015. Z necelých deseti miliard se cena za stavbu dosud vyšplhala na 12,3 miliardy, nepočítaje zával půdy.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
