Česká pošta
Téměř třinácti miliard korun dosáhl loni obrat České pošty a zisk před zdaněním se vyšplhal na 1,1 miliardy korun. Modrá opomíjená popelka se tak má k světu. Ale jako každé síťové odvětví vyžaduje gigantické investice, a pokud na ně nebude, skončí za pár korun v žaludku dynamicky se rozvíjející zahraniční konkurence. Stát se tak připraví o lukrativní privatizovatelné sousto.
Veškerý loňský čistý zisk spolu s 420 miliony korun odpisů loni pošťáci investovali. Vědí, proč to dělají. Trh je až na malý segment vyhrazených poštovních služeb již otevřen a konkurence zbrojí. Zahraniční společnosti přicházejí do ČR se zázemí m masivní aplikace informačních technologií při řízení provozu. Umějí například využít automatizovaných poštovních přepážek či sledovat cesty zásilek nejmodernějšími technikami.
Žralok cení zuby
O tom, že to zahraniční společnosti myslí s angažovaností na českém trhu vážně, svědčí zájem rakouských či nizozemských pošt, ale zejména aktivity Deutsche Post (DP). Ta v ČR již založila dceřinou společnost Quickstep Parcel Service, která se s naží pokrýt výnosné služby, týkající se zejména přepravy kusových zásilek, a vážně tak konkuruje nejúspěšnějšímu produktu ČP, kterým je takzvaný Obchodní balík.
Němečtí pošťáci přitom zahájili agresivní expanzi již v minulém roce, když koupili švýcarskou přepravní společnost Danzas AG, a převzali tak kontrolní podíl v podniku expresní distribuce z britské skupiny Securicor Group Plc. Nyní se ucházejí o švédskou přepravní firmu ASG AB.
Domácí rozpínání přibrzdila až Evropská komise, když začala zkoumat plány Deutsche Post na převzetí německého expresního přepravce Schnell-Lieferdienst. V minulém týdnu však byly zveřejněny zprávy, podle nichž DP upevňuje spolupráci s největší m evropským telekomunikačním operátorem Deutsche Telekom. Pošty tak budou například provozovat divizi Telekomu, která se zabývá přípravou telefonních účtů pro miliony zákazníků. Spolupráce by měla poštám vynést půl miliardy marek.
Hlavně levně
Takto se Deutsche Post chová ještě jako státní firma. V příštím roce by měla být podle rozhodnutí německé vlády privatizována. Pak lze očekávat, že expanze ještě zesílí.
Česká pošta má před sebou mnohem matnější budoucnost. Ve vládou schváleném Návrhu střednědobé strategie sektoru dopravy, telekomunikací a pošt jsou poštovním službám věnovány dvě a půl strany z devadesáti. Na nich není o privatizaci ani slovo. Slovo konkurenceschopnost se tam také nevyskytuje. Zato jsou tam několikrát zmíněny „dostupné ceny a cenová regulace, podle níž by služby neměly zdražovat více než inflace.
Nic proti regulaci monopolně poskytovaných služeb - jde v podstatě pouze o listovní zásilky, poštovní poukázky a obyčejné balíky. Na jejich přepravu má Česká pošta monopol a ministerstvo financí za to stanovuje maximální ceny. Jenže ty se nezměnily již dva roky, zatímco ceny za tuto dobu vzrostly o osmnáct procent. Takže ani zmíněné zdražování do výše růstu spotřebitelských cen nefunguje, nemluvě o tom, že výchozí základna, od níž by se měly počítat možné přírůstky cen poštovních služeb, je nesrovnatelná se situací v okolních zemích.
Monopolně poskytované služby jsou tak financovány křížově ze zisků dosahovaných komerčními aktivitami, jako je již zmíněný Obchodní balík či expresní služba EMS. Především je však financují zaměstnanci pošt svými platy. Ty totiž představují dvě třetiny z celkových nákladů pošt a jsou na dvou třetinách průměrné mzdy v ČR. Tomu, žel, odpovídá i jejich spolehlivost. Asi ne náhodou u velké části poštovních loupeží policie zjišťuje spoluvinu současných či bývalých zaměstnanců.
Drahé šetření
Jen zavádění bezpečnostních systémů spolklo loni investice za sto milionů korun, o něco více stála obnova vozového parku a údržba budov stála 400 milionů. Pro udržení konkurenceschopnosti pošty je podle jejích šéfů potřeba investovat ročně nejm éně miliardu korun. Ta však patrně nebude k mání.
Služby za volné ceny již z důvodů konkurence na trhu zdražovat nelze, snižovat náklady a propouštět zaměstnance sice možné je, ale jenom omezeně. A protože s poštovním monopolem souvisí i povinnost poskytovat služby univerzálně - to znamená na území celého státu a na principu rovného přístupu ke službám, tedy za stejné ceny - není možné se tak vysoce ztrátových služeb vzdát.
Loňský pokus o osmiprocentní zvýšení regulovaných cen přitom nevyšel, ministerstvo financí ho nepovolilo. Pošta navrhovala zvýšit cenu známky za dopis ze 4,60 na pět korun.
Výsledek bude jediný. Investice postačí na látání současného stavu a rozvojové programy budou zastaveny, nebo omezeny. Za pět až šest let, kdy se bude Česká pošta připravovat na vstup do sítě pošt zemí EU, nebude technologicky připravena. Nástupce ministra Peltráma pak kvůli ušetřenému padesátníku za dopis nebude moci nabízet k privatizaci krásnou popelku, ale nezbude mu než hledat hospodáře, který by naši vyhladověnou stařenku alespoň vzal do služby.
