Vláda kvůli privatizaci protežuje Český Telecom a Komerční banku
Vládní kabinet se sice nenápadně, ale naprosto evidentně snaží „přihrávat polostátním firmám, jejichž privatizaci chystá, lukrativní zakázky. Zřejmým cílem je zvýšení prodejní ceny tak, aby mohlo být dosaženo naplánovaných privatizačních výtěžků. Otázkou je, zda svou činností ministři nedeklasují hospodářskou soutěž. Zcela určitě je možné takové námitky vznést v případech Českého Telecomu a Komerční banky. Pět procent trhu jako dárek. V těchto dnech je v připomínkovém řízení materiál, jehož obsahem je návrh zabezpečení služeb „jednotné komunikační infrastruktury pro orgány veřejné správy . Jde o zakázku, jejíž hodnotu Úřad vlády odhaduje od dvou do pěti miliard korun ročně. Jelikož velikost českého telekomunikačního trhu je zhruba 100 miliard ročně, kdo zakázku získá, bude mít jistých dvě až pět procent trhu. Ve hře jsou dvě varianty: buď bude vypsáno výběrové řízení, nebo bude přímo osloven jeden zájemce. Je veřejným tajemstvím – a ministr Karel Březina to na tiskové konferenci 16. února opět potvrdil – že tímto vytipovaným uchazečem je Český Telecom. Samotný plán na zavedení jednotné komunikační infrastruktury je asi chvályhodný. Dosavadní stav totiž odpovídá příměru každý pes jiná ves, a to jak v oblasti poskytování služeb datových, tak hlasových. Je pravděpodobné, že při výběru „svých dodavatelů odpovědní pracovníci ministerstev a dalších veřejných úřadů mnohdy hleděli spíše než na kapsu daňového poplatníka na svou vlastní. Některé úřady si během let po republice vybudovaly paralelně vedle sebe zcela autonomní komunikační sítě (ministerstva financí, vnitra, práce a sociálních věcí), jiné se ve věci obrátily na nejrůznější firmy (EURO 30/2000). To se má změnit – vše má být navzájem páteřními sítěmi pospojováno do jednotné infrastruktury, přičemž již vybudované sítě by měly být nějakým způsobem využity. „Základní princip spočívá v tom, že veřejná správa – stát, obce, kraje, města by již neměla být provozovatelem či investorem vlastní komunikační infrastruktury, uvádí ministr Březina. Kvůli odstranění duplicit a celkovému snížení nákladů by infrastrukturu měl zastřešit a služby státu poskytovat „jen jeden dostatečně věrohodný telekomunikační subjekt . Ten by měl být partnerem veřejné správy. Plány počítají s tím, že infrastruktura bude úřednictvu poskytovat fixní i mobilní hlasové služby, datové a multimediální služby, a to včetně všech typů terminálů (standardní pevný telefon, mobilní telefon, PC a tak dále). Potud je asi vše v pořádku. „Výrazné“ posílení prodejní ceny. Otázkou pouze je, zda takovou zakázku lze přidělovat i podle jiných kritérií, než jakými obvykle jsou cena, kvalita služeb, bezpečnost dat a reference o dodavateli. Vláda (společnými předkladateli materiálu jsou Úřad vlády, ministerstvo vnitra a ministerstvo dopravy a spojů) si myslí, že ano. Jedním z argumentů, proč bez soutěže předat zakázku přímo Telecomu, je totiž i jeho chystaná privatizace. „V současnosti je stát vlastníkem 51,1 procenta akcií a s ohledem na připravovaný prodej by byla prodejní cena státního podílu výrazně posílena, uvádí se v podkladech pro jednání vlády. Je nepochybné, že Český Telecom disponuje nejrozsáhlejší sítí, nyní již velmi moderní. Ovšem pokud by se některé konkurenční firmy spojily do konsorcií, určitě by i ony dokázaly předložit alternativu schopnou konkurence. Společnou nabídku státu podle informací ČTK předložilo i trio České radiokomunikace–Česká pošta–Sybase. Jestliže by k soutěži byly vyzvány i další firmy, určitě by veřejná správa mohla získat velmi lukrativní podmínky. „My jsme svou nabídku vládě sice předložili, ale rozhodně na její prosazení nijak zvlášť netlačíme. Nechceme být z něčeho nekalého obviňováni. Záleží na ministrech, jak se rozhodnou, řekl týdeníku EURO generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma. Tisková mluvčí šéfa Úřadu vlády Březiny Vlaďka Dufková sdělila, že kabinet by o způsobu výběru operátora pro veřejnou správu měl jednat zřejmě ve druhé polovině března. Důležité bude i to, koho vláda vybere za koordinátora projektu. Zvolený subjekt bude nejen celý projekt řídit, ale dostane na starost i dosti velký balík peněz. Stane se proto nepochybně centrem zájmu lobbistů. Rychetský pro dobro státu. „Dobročinná gesta v oblasti veřejných zakázek vláda nyní nápadně často uplatňuje i vůči Komerční bance, jejíž prodej by měl být završen do konce prvního pololetí letošního roku. Exemplárním případem je aktivita místopředsedy vlády Pavla Rychetského. Ten v listopadu loňského roku požádal dopisem ředitelku Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřinu Musílkovou, aby převedla účty pojišťovny ke Komerční bance. Nyní je spravuje již zprivatizovaná Československá obchodní banka (přešly pod ni s převzetím IPB). Rychetský svůj bezprecedentní krok vysvětlil tím, že je v zájmu státu, aby banka měla před plánovanou privatizací co nejlepší postavení (přes účty VZP ročně projde asi 80 miliard korun). Byl přitom přesvědčen, že se na tento případ nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Brněnský antimonopolní úřad ale prohlásil, že výběrové řízení či veřejná soutěž vypsány být musí. Vedení VZP rozhodlo o veřejné soutěži. „Oni (VZP – pozn. red.) udělají výběrové řízení a dají to tam, kde budou nejlepší podmínky. Ale to neznamená, že my bychom se neměli snažit podporovat banku, kterou chceme privatizovat, prohlásil v prosinci vicepremiér v České televizi. Jak vše dopadne, se skutečně rozhodne v klání více uchazečů. Tisková mluvčí VZP Kateřina Zamastilová týdeníku EURO minulý týden sdělila, že správní rada spolu s vedením pojišťovny již rozhodly o vyhlášení veřejné soutěže. Dostanou tedy přednost „zájmy státu , či zvítězí čistá ekonomická kalkulace a zájmy pojištěnců? Proslýchá se, že vedení VZP se líbí nabídka GE Capital Bank. V takovém případě by státní zájmy mohly soutěžit se zájmy manažerskými. Jsme jako oni. Zdá se, že vicepremiér Rychetský má ke Komerční bance vztah téměř otcovský. Ukázal to již 15. března loňského roku, kdy vláda vybírala privatizačního poradce pro Český Telecom. Tehdy byla ze tří rovnocenných finalistů vybrána společná nabídka dua J. P. Morgan International/Komerční banka. Nejde o zanedbatelnou zakázku. Počítá se, že provize pro poradce přesáhne jednu miliardu korun. Rychetský se po zasedání kabinetu razantně ohradil proti poznámce, že volbou polostátní Komerční banky by do jisté míry mohla být znevážena nestrannost poradce. „Každá vyspělá země takto postupuje. Když Francouzi vypisovali soutěž na France Telecom, tak to samozřejmě vyhrála nadnárodní banka, která se dokázala spojit s domácí Bank National Paris. Stejně postupovali Italové i Němci. Banka J. P. Morgan byla podle mého soudu prozíravá, když si jako partnera našla českou banku… Pokud ovšem pro vládu bylo toto hlavní měřítko, potom všichni zbylí finalisté měli dopředu smůlu, protože v jejich konsorciích české banky nefigurovaly. Nejlepší z devíti. Převést do Komerční banky účty VZP se zatím nepodařilo, pod její křídla se ovšem nyní přesypávají peníze Fondu národního majetku (FNM). Vláda minulé pondělí schválila návrh, aby Komerční banka vystřídala banku Konsolidační (ta se totiž od 1. září mění na nebankovní agenturu) v poskytování finančních služeb pro FNM. Co tomu předcházelo? „Fond oslovil devět nejvýznamnějších bankovních ústavů a vyzval je k zaslání jejich produktové nabídky, říká tisková mluvčí FMM Jana Víšková. Nejlepší úrokové podmínky prý nabídly dvě banky – Komerční a ještě jedna, jejíž jméno zůstalo utajeno. Komerční banka byla nakonec ministrům vedením FNM doporučena, jelikož je prý ústavem, který nejlépe odpovídá požadavkům fondu. Kdo a podle čeho takto nabídky vyhodnotil, zveřejněno nebylo. Soutěž s jedním zájemcem. Fond národního majetku po tomto jakémsi předvýběru vládě navrhl, aby odsouhlasila uzavření smlouvy s Komerční bankou, a to na podkladě takzvané výzvy zaslané jednomu zájemci (podle § 50 zákona o zadávání veřejných zakázek, obdobně jako u komunikační infrastruktury a Českého Telecomu). Nutno podotknout, že příslušný paragraf také říká, že tento způsob zadání veřejné zakázky může být využit pouze ve velmi specifických případech: Jestliže jsou ohroženy životy a zdraví lidí, když jde o zakázku, kterou je schopna poskytnout pouze jediná firma na trhu, když se rozšiřuje či obnovuje dříve podepsaná smlouva, pokud by zveřejnění podmínek soutěže mohlo ohrozit obranu a bezpečnost státu či předmětem zakázky je naplnění státních hmotných rezerv. U Fondu národního majetku určitě nic takového v úvahu nepřichází. Mluvčí fondu Jana Víšková ale odmítá, že by rozhodnutí vlády nějak souviselo s privatizací. Pro Komerční banku bude FNM jako klient jistě zajímavý. Například letošní příjmy z privatizace mají dosáhnout zhruba 180 miliard korun a ty samozřejmě musejí být někde deponovány. Zatím bez soutěže. Dilema, které z bank svěřit své finanční prostředky, řeší i další veřejné instituce. Například Pozemkový fond má nyní účty u šesti bankovních domů: Komerční banky (od roku 1992), GE Capital Bank (původně Agrobanka, rovněž od roku 1992), ING Bank (1997), Société Générale (1997), Erste Bank Sparkassen (1998) a u Interbanky (1999). Mluvčí fondu Michal Bureš říká, že uvedené peněžní ústavy byly vybrány dávno před účinností zákona o zadávání veřejných zakázek, ovšem výběr byl i přesto uskutečněn s ohledem na „nejoptimálnější podmínky . Fond by prý podle zmíněného zákona postupoval teprve v případě, že by si vybíral nový bankovní dům. O tom se ale neuvažuje, jak dodává mluvčí. Státní fond životního prostředí má podle svého ekonomického náměstka Miloše Rybičky účet u České národní banky, v komerčních bankách má pouze určitá depozita. U kterých a kolik, náměstek nesdělil stejně jako to, zda fond uvažuje o nějaké změně. Právě tomuto státnímu fondu zůstalo v polovině devadesátých let ve zkrachovalých bankách asi 600 milionů korun.
